Pokud máte řidičák už nějakou dobu, určitě uznáte, že od doby, kdy jste si ho ještě teplý z výroby uložili do peněženky, se mnohé změnilo. Všechny ty věci, na které jste při řízení museli myslet, už děláte úplně automaticky, a tak je pro vás řízení skoro tak přirozené jako chůze.
To je pochopitelně výhoda, protože můžete věnovat mnohem více pozornosti tomu, co se děje okolo vás, a tak i rychleji reagovat. Má to ale i své mínusy. Tím, že zautomatizujete své řidičské manévry, si můžete vytvořit i některé zlozvyky, které jsou vám možná pohodlné, ale vašemu autu příliš neprospívají.
Pojďme se na některé z nich podívat a vysvětlit si, v čem spočívá jejich háček. Sami uvidíte, jestli se v některých z nich také najdete.
1. Dlouhé sešlapování spojky
Držení sešlápnuté spojky při čekání na semaforu je fenoménem zejména u méně zkušených řidičů. Může se to zdát praktické – zařadíte si dopředu a jakmile se rozsvítí zelená, prostě se bez zdržování rozjedete.
Jenže spojka na takové zacházení není stavěná, slouží totiž pouze k řazení rychlostních stupňů, při rozjezdu a couvání. Pokud bývá pedál sešlápnutí příliš často a dlouho, opotřebovává se přítlačný talíř spojky. Starý dobrý neutrál vám udělá mnohem lepší službu.
2. Prudké rozjíždění a brzdění
Asi každý máme ve svém okolí takového řidiče, který se ve střídání plynu a brzdy přímo vyžívá. Rozjezdy jako v závodních filmech, kdy se nejprve ozve nápor plynu a poté auto vystřelí velkou rychlostí možná vypadají zajímavě, ale pro auto představují utrpení. Totéž platí i pro prudké brzdění.
Plynulá jízda, při které budete pedály používat střídmě a na brzdění na křižovatce se nejprve připravíte povolením plynového pedálu a podřazením, prospěje celé řadě jeho komponentů – motoru, pneumatikám, brzdovým kotoučům i destičkám – a pozitivně se podepíše i na spotřebě paliva.
3. Zanedbávání ruční brzdy
Názory na zatahování ruční brzdy jsou velmi kontroverzní. Někdo tvrdí, že její pravidelné zatahování může způsobit vytažení lanovodů nebo to, že vám v zimě zamrzne a vy se prostě nehnete z místa. Proto při parkování nechávají místo „ručky“ zařazenou rychlost.
Takové řešení ale zdaleka není ideální. Když totiž auto s manuální převodovkou zajistíte pouze zařazením rychlostního stupně, pod vlivem jeho hmotnosti bude velmi trpět vnitřní mechanismus převodovky. Přitom ani není zaručeno, že se auto skutečně nerozjede.
Podobný krok dělají i řidiči vozů s automatickou převodovkou, u nich ale využívají takzvané polohy P, což také není příliš dobré řešení. Při častém a dlouhodobém parkování v kopci se západky, které drží auto na místě, mohou poškodit nebo posunout a v důsledku toho vám vůz ujede.
4. Přehlížení kontrolek
Když se vám na přístrojové desce objeví oranžový symbol nádrže, obvykle zpozorníte a vyhledáte nejbližší čerpací stanici. Když však dojde na jiné kontrolky, spousta řidičů bohužel nevolí ten stejný postup a vesele si jezdí dál. Někteří kontrolky dokonce přelepí černou páskou, aby je při jízdě nerozptylovaly.
Důvodem je z velké části to, že řidiči ani nevědí, co jednotlivé symboly znamenají. Případně jejich přítomnost na desce přisuzují nějaké banalitě a neuvědomují si, že by se mohlo jednat o závažnější problém.
Do doby, než auto podrobí diagnostice, se ale problém může mnohonásobně zhoršit, a to do takové míry, že řidič do servisu už ani nedojede. Pokud systém selže uprostřed jízdy, může navíc dojít k vážnému ohrožení ostatních účastníků provozu.
Jak sami vidíte, i zdánlivé drobnosti dokážou vašemu autu pořádně zavařit. Porucha pochopitelně nemusí přijít hned, ale zcela znenadání a jak už to tak bývá – když se vám to bude nejméně hodit.
Pokud nemáte žádné větší úspory ani havarijní pojištění, oprava může pořádně potrápit váš měsíční rozpočet. Jako případné řešení může posloužit bezúročná půjčka, která vás nebude stát vůbec nic nebo jen minimální poplatky. Vy tím pádem za opravu zbytečně nepřeplatíte.
I tak je ale jasné, že takovým poruchám je lepší předcházet, a to právě změnou některých svých návyků. S trochou pozornosti se jich můžete postupně zbavit, a vaše auto vám tak bude sloužit co možná nejdéle.