Home Historie

Historie

object(WP_Query)#10130 (55) { ["query"]=> array(3) { ["term"]=> string(8) "historie" ["category_name"]=> string(8) "historie" ["do_not_redirect"]=> int(1) } ["query_vars"]=> array(68) { ["term"]=> string(8) "historie" ["category_name"]=> string(8) "historie" ["do_not_redirect"]=> int(1) ["error"]=> string(0) "" ["m"]=> string(0) "" ["p"]=> int(0) ["post_parent"]=> string(0) "" ["subpost"]=> string(0) "" ["subpost_id"]=> string(0) "" ["attachment"]=> string(0) "" ["attachment_id"]=> int(0) ["name"]=> string(0) "" ["pagename"]=> string(0) "" ["page_id"]=> int(0) ["second"]=> string(0) "" ["minute"]=> string(0) "" ["hour"]=> string(0) "" ["day"]=> int(0) ["monthnum"]=> int(0) ["year"]=> int(0) ["w"]=> int(0) ["tag"]=> string(0) "" ["cat"]=> int(305) ["tag_id"]=> string(0) "" ["author"]=> string(0) "" ["author_name"]=> string(0) "" ["feed"]=> string(0) "" ["tb"]=> string(0) "" ["paged"]=> int(0) ["meta_key"]=> string(0) "" ["meta_value"]=> string(0) "" ["preview"]=> string(0) "" ["s"]=> string(0) "" ["sentence"]=> string(0) "" ["title"]=> string(0) "" ["fields"]=> string(0) "" ["menu_order"]=> string(0) "" ["embed"]=> string(0) "" ["category__in"]=> array(1) { [0]=> int(305) } ["category__not_in"]=> array(0) { } ["category__and"]=> array(0) { } ["post__in"]=> array(0) { } ["post__not_in"]=> array(0) { } ["post_name__in"]=> array(0) { } ["tag__in"]=> array(0) { } ["tag__not_in"]=> array(0) { } ["tag__and"]=> array(0) { } ["tag_slug__in"]=> array(0) { } ["tag_slug__and"]=> array(0) { } ["post_parent__in"]=> array(0) { } ["post_parent__not_in"]=> array(0) { } ["author__in"]=> array(0) { } ["author__not_in"]=> array(0) { } ["search_columns"]=> array(0) { } ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["offset"]=> int(0) ["ignore_sticky_posts"]=> bool(false) ["suppress_filters"]=> bool(false) ["cache_results"]=> bool(true) ["update_post_term_cache"]=> bool(true) ["update_menu_item_cache"]=> bool(false) ["lazy_load_term_meta"]=> bool(true) ["update_post_meta_cache"]=> bool(true) ["posts_per_page"]=> int(10) ["nopaging"]=> bool(false) ["comments_per_page"]=> string(2) "50" ["no_found_rows"]=> bool(false) ["order"]=> string(4) "DESC" } ["tax_query"]=> object(WP_Tax_Query)#18790 (6) { ["queries"]=> array(2) { [0]=> array(5) { ["taxonomy"]=> string(8) "category" ["terms"]=> array(1) { [0]=> string(8) "historie" } ["field"]=> string(4) "slug" ["operator"]=> string(2) "IN" ["include_children"]=> bool(true) } [1]=> array(5) { ["taxonomy"]=> string(8) "category" ["terms"]=> array(1) { [0]=> int(305) } ["field"]=> string(7) "term_id" ["operator"]=> string(2) "IN" ["include_children"]=> bool(false) } } ["relation"]=> string(3) "AND" ["table_aliases":protected]=> array(2) { [0]=> string(21) "wp_term_relationships" [1]=> string(3) "tt1" } ["queried_terms"]=> array(1) { ["category"]=> array(2) { ["terms"]=> array(1) { [0]=> string(8) "historie" } ["field"]=> string(4) "slug" } } ["primary_table"]=> string(8) "wp_posts" ["primary_id_column"]=> string(2) "ID" } ["meta_query"]=> object(WP_Meta_Query)#18792 (9) { ["queries"]=> array(0) { } ["relation"]=> NULL ["meta_table"]=> NULL ["meta_id_column"]=> NULL ["primary_table"]=> NULL ["primary_id_column"]=> NULL ["table_aliases":protected]=> array(0) { } ["clauses":protected]=> array(0) { } ["has_or_relation":protected]=> bool(false) } ["date_query"]=> bool(false) ["queried_object"]=> object(WP_Term)#18950 (17) { ["term_id"]=> int(305) ["name"]=> string(8) "Historie" ["slug"]=> string(8) "historie" ["term_group"]=> int(0) ["term_taxonomy_id"]=> int(305) ["taxonomy"]=> string(8) "category" ["description"]=> string(0) "" ["parent"]=> int(0) ["count"]=> int(80) ["filter"]=> string(3) "raw" ["term_order"]=> string(2) "13" ["cat_ID"]=> int(305) ["category_count"]=> int(80) ["category_description"]=> string(0) "" ["cat_name"]=> string(8) "Historie" ["category_nicename"]=> string(8) "historie" ["category_parent"]=> int(0) } ["queried_object_id"]=> int(305) ["request"]=> string(540) " SELECT SQL_CALC_FOUND_ROWS wp_posts.ID FROM wp_posts LEFT JOIN wp_term_relationships ON (wp_posts.ID = wp_term_relationships.object_id) LEFT JOIN wp_term_relationships AS tt1 ON (wp_posts.ID = tt1.object_id) WHERE 1=1 AND ( wp_term_relationships.term_taxonomy_id IN (305) AND tt1.term_taxonomy_id IN (305) ) AND ((wp_posts.post_type = 'clanky' AND (wp_posts.post_status = 'publish' OR wp_posts.post_status = 'acf-disabled'))) GROUP BY wp_posts.ID ORDER BY wp_posts.post_date DESC LIMIT 0, 10 " ["posts"]=> &array(10) { [0]=> object(WP_Post)#18786 (24) { ["ID"]=> int(42145) ["post_author"]=> string(2) "33" ["post_date"]=> string(19) "2024-02-21 14:58:58" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2024-02-21 13:58:58" ["post_content"]=> string(7824) "

Je to rozhodně jedno z těch aut, u kterých se pod kapotou schovává opravdový poklad. Dodnes se o něm bavíme jako o nejlepším autě od Opelu. Sám to ale nedokázal…

Spolupráce Opelu s Lotusem

V názvu můžete slyšet jména hned dvou automobilek. Spolupráce Opelu s britským Lotusem započala v roce 1990 a výroba trvala pouhé dva roky.

I kvůli tomuto faktu nese toto auto mnoho jmen. Lotus je totiž z Anglie, kde se Opelu říká Vauxhall. Mezi ty nejznámější názvy pak patří právě Lotus Omega, či Vauxhall Lotus Carlton.

Jakmile zaznělo slovo Lotus, nejspíš vám hned docvaklo, že se jedná o sporťák. Jde opravdu o vylepšení vcelku obyčejného sedanu nesoucí název Opel Omega A, ze kterého se stalo neskutečně rychlé auto. Veškeré úpravy byly prováděny právě Lotusem. 

Vyrobeno bylo pouhých 950 kusů, z čehož 320 kusů mělo z důvodu anglického původu Lotusu volant vpravo. Dostupný byl v jediné barvě nesoucí název Imperial green. Obě tato tvrzení vám mají říct, o jak moc vzácné auto jde.

Lotus Omega

Co se změnilo od áčkové Omegy

Lotus vylepšil auto jak z vnějšku, tak z vnitřku, včetně motoru. Začali se zadním spoilerem a chladícími otvory na kapotě. Důležité pro marketing bylo nacpat svá loga, kam jen to půjde. Můžete si jich tedy všimnout na blatnících, prahových lištách i volantu. 

Mimo zmíněných blatníků se Lotus zkušeně rozhodl dát na auto širší pneumatiky, což značně pomohlo k lepší stabilitě vozidla při vyšších rychlostech.

Většinou platí pravidlo čím širší disky, tím širší pneumatiky a tento vůz se sedmnáctipalcovými pětipaprskovými disky není výjimkou. 

Když pak otevřete dveře, první co uvidíte, budou pohodlné sportovní sedadla Recaro, která jsou pokrytá měkkou kůží.

Lotus Omega interiér

Teď pojďme konečně k tomu vzácnému motoru. Umístěn je vpředu auta, nicméně kvůli použitému samosvornému diferenciálu má náhon na zadní nápravu. Sami řidiči tvrdí, že kvůli tomu je v nižších rychlostech a na vlhkém povrchu velmi jednoduché se dostat do smyku.

Bavíme se o 24ventilovém šestiválci, jehož původní objem činil tři litry. Blok motoru byl zpevněn a objem vzrostl na 3,6 litru. Díky dvěma turbodmychadlům dosahoval jeho výkon nad hranici 280 kW, tedy okolo 382 koní.

Motor Lotus Omega

Vůz dostal šestistupňovou manuální převodovku z oceňovaného vozu Corvette ZR-1. Klasické tlumiče byly vyměněny za samovyrovnávací, brzdy se o něco zvětšily a díky mezichladiči značky Behr se dokázala teplota kapaliny snížit ze 120 °C na obdivuhodných 60 °C.

Na závěr této kapitoly určitě stojí za zmínku tachometr, na jehož pravé straně byla napsána ve své době vzácná hodnota 300 km/h. Když si majitel s autem ještě trošku pohrál, byl prý schopen dosáhnout i této hodnoty.

Kdo byl proti a proč

Britský parlament, BMW i Mercedes chtěli tento, podle nich nebezpečně rychlý, Opel zakázat. Automobilkám se nelíbila jeho konkurenceschopnost a britskou vládu znepokojovalo využití tohoto nenápadného auta zloději.

Pravda je, že díky úpravám Lotusu se z normálního rodinného auta stal nejrychlejší čtyřdveřový vůz své doby. Maximální rychlost byla neuvěřitelných 285 km/h, čímž se Omega vyrovnala skoro i Ferrari Testarossa a zrychlení z nuly na sto trvalo méně než 5,3 sekundy. Policistům díky tomu zmizel během pár sekund. Jako názorný příklad tady máte legendární video, kde se Švédská policejní hlídka v Saabu 9000 ani zdaleka Opelu Omega nevyrovnala.

Sběratelská hodnota

Lotusu Omega díky svým výkonnostním parametrům a omezené produkci rychle stoupla jeho hodnota.

V současnosti jsou exempláře tohoto modelu velmi drahé. Moc k prodeji jich momentálně není, nicméně cena se pohybuje okolo dvou milionů korun. 

Kdyby někoho zajímalo, v jaké výši se cena pohybovala v devadesátých a nultých letech, bylo to pod 50 000 £, takže plus mínus jeden milion korun.

Toto období ve spojení s automobily byla sama o sobě zlatá éra a tento unikátní vůz je toho jasným důkazem.

Foto ze SportovniVozy.cz

" ["post_title"]=> string(36) "Lotus Omega: nadupané rodinné auto" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(11) "lotus-omega" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2024-02-21 14:59:58" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2024-02-21 13:59:58" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(50) "https://autotrip.cz/?post_type=clanky&p=42145" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [1]=> object(WP_Post)#18791 (24) { ["ID"]=> int(41799) ["post_author"]=> string(2) "33" ["post_date"]=> string(19) "2024-02-01 10:58:57" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2024-02-01 09:58:57" ["post_content"]=> string(11288) "

Fiat Uno představuje více než jen malý automobil; je to legenda, která překročila hranice běžného vozidla a stala se ikonou motorismu. Jeho cesta od představení v roce 1983 až po globální úspěch ukazuje, jak může inovativnost, dostupnost a trvanlivost proměnit jednoduchý hatchback v milovaný a historicky významný model. Podívejme se na příběh Fiatu Uno, malého auta s nezapomenutelným dědictvím, které ovlivnilo generace řidičů a automobilový průmysl.

Dlouhá léta produkce

Fiat se odjakživa zabýval výrobou malých aut a ani Uno nebylo výjimkou. Budeme se bavit o tří nebo pětidveřovém hatchbacku z osmdesátek. Fiat Uno byl představen v roce 1983, a to na mysu Canaveral na Floridě. Proto má tohle mrňě fotky s vesmírnými rakety Spojených států. Jak je ale známo, obyvatelé USA mají rádi spíše velká a silná auta, takže Uno se tam vůbec neprodávalo. Za to Evropa a Jižní Amerika si ho oblíbila.

Fiat Uno na mysu Canaveral na Floridě
Zdroj: Stellantis.com

Hned druhý rok výroby byl Fiat Uno prohlášen autem roku. O rok později, tedy v roce 1985 bylo už vyrobených přes milion kusů. Toto číslo jen a jen dokazuje jeho popularitu mezi malými rodinnými vozy.

Fiat Uno měl nahradit svého předchůdce nesoucí jméno Fiat 127. Výroba v Itálii trvala jen do poloviny 90. let, kdy následoval Fiat Punto. V Polsku se pak vyráběl ještě dalších 7 let. Jedna z těch největších „poboček“ sídlila v Brazílii, kde se vyráběly mimo hatchbacky i sedany, či kombíky s označením Duna. Tam s produkcí skončili až v roce 2013, což je přesně 30 let od zahájení výroby.

Do roku 2021 se tam ještě vyráběla novější verze, která se ale nijak moc nelišila od Fiatu Panda. Dá se tedy říct, že Fiat Uno se vyráběl necelých 40 let dlouho, a to se jen tak nevidí…

Fiat UNO
Autor: Vauxford – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Když ne Lancia, tak Fiat

Autobianchi (známá také jako Lancia) A112 Abarth už bylo považováno za zastaralé auto, a proto tato automobilka požádala Giorgia Giugiara, aby navrhl malé, novější auto. Ten jejich úkol splnil, jenže kvůli neshodám v automobilce se konstruktéři do výroby nepustili. 

Po návrhu nakonec skočil právě Fiat. Auto bylo na svou hranatost poněkud vysoké, což ale nabídlo celkem prostorný vnitřek. Design auta byl na tehdejší poměry nový a krásný, nicméně šlo tak trochu o naleštěnou bídu. Musel si totiž vystačit se staršími motory z jiných, už vyrobených Fiátků.

Motory ve Fiatu Uno

Konstruktéři se rozhodli umístit motor pod kapotu a ne dozadu, jako u většiny předchůdců. Auto proto mělo - na Fiat poměrně neobvyklý - pohon předních kol. Nejčastěji byly používány motory z již zmíněné sto sedmadvacítky, nebo z Fiatu Ritmo. V roce 1985 začal Fiat vyrábět nové benzínové i naftové motory FIRE, právě pro jejich malé vozy.

Měly objem o velikosti jednoho litru a výkon 33 kW. Písty tohoto typu motoru nedosáhly na ventily, tudíž nehrozilo prasknutí rozvodového řemenu. Díky tomu byl tak spolehlivý a téměř nerozbitný, že ho používají častokrát až dodnes.

Nabídka po čase obsahovala i dva motory s turbodmychadlem s označením Uno Turbo i. e. Poslední dvě písmena nám říkají, že motor funguje na novém principu - elektronickém vstřikování paliva. V jednom z nich bylo ukryto 118 koní, díky kterým toto malé auto dokázalo jet rychlostí přesahující 200 km/h. 

Fiat UNO Turbo i.e.

Většina těchto Fiatů měla pětistupňovou manuální převodovku, kterou v několika kusech v roce 1989 vystřídal automat.

Protože se Uno vyráběl tři dekády, rozměry se samozřejmě lišily. Většina kusů měla na délku něco pod 3700 cm, na šířku 1560 cm a vysoká byla 1420 cm.

Uno jako konkurent Favorita? Rozhodně ne cenově

Za komunistického Československa jste si mohli pořídit auto buď v Mototechně, anebo v Tuzexu. Uno, jakožto zahraniční a na československé poměry luxusní vůz, byl k mání pouze v tom druhém podniku. Jde sice o prostý hatchback, ale Itálie holt byla na úplně jiném levelu. V přepočtu z tzv. bonů na Kčs stál tenkrát okolo 130 tisíc, zatímco taková Škoda Favorit maximálně 85 tisíc Kčs.

V dnešní době je to prosté staré auto, které koupíte pod sto tisíc korun.

Zatímco u nás probíhala sametová revoluce, v Itálii v roce 1989 řešili co změnit a zdokonalit na jejich Fiatu Uno. Změny se týkaly jak vnějšku, tak interiéru auta. Lehce se posunuly světlomety směrem dolů a zadek auta měl nový tvar.

Z palubní desky zmizel nespočet tlačítek na všechno možné, a spousta z nich byla nahrazena páčkami na volantu.

Závěr

Jak jsme společně prozkoumali, Fiat Uno není jen dalším vozidlem na silnici. Je to auto s bohatou historií, které si získalo srdce milionů automobilistů po celém světě díky své spolehlivosti, dostupnosti a inovativnímu designu. Od jeho odvážného představení na mysu Canaveral až po poslední vyrobený kus v Brazílii, Uno dokázalo, že i malé auto může mít velký dopad. Jeho odkaz přetrvává nejen v těch, kteří ho milovali a řídili, ale i v automobilovém průmyslu jako celku, připomínající nám, že skvělé věci opravdu mohou přijít v malém balení. Fiat Uno je skutečně malým autem s velkou historií, které navždy změnilo, jak vnímáme malé rodinné vozy.

" ["post_title"]=> string(41) "Fiat UNO - Malé auto s velkou historií" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(17) "fiat-uno-historie" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2024-02-01 11:12:44" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2024-02-01 10:12:44" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(50) "https://autotrip.cz/?post_type=clanky&p=41799" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [2]=> object(WP_Post)#18788 (24) { ["ID"]=> int(41058) ["post_author"]=> string(2) "33" ["post_date"]=> string(19) "2024-01-11 11:15:07" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2024-01-11 10:15:07" ["post_content"]=> string(10509) "

1967 nebo 2023

Jak jste nejspíš zaregistrovali, před pár měsíci Alfa Romeo představila nový vůz nesoucí jméno Alfa Romeo 33 Stradale, kterého je pořád plný internet. Proto si myslím, že je na čase se dozvědět něco o starší verzi, podle které vznikla ta nová. 

Jedná se o stejnojmennou Alfu z roku 1967. Za šestnáct měsíců výroby vzniklo pouze 18 kusů. To prý proto, že šlo prosím pěkně jen o ruční práci.

Dodnes se zachovalo asi 11 kusů. To se sice jen tvrdí a není to nijak dokázáno, ale ono se to dá celkem snadno dopočítat. Jeden kus leží v muzeu Alfy Romeo a dalších 6 bylo rozdáno.

Díky tomu je také tenhle veterán tak vzácný a momentálně není žádný na prodej nebo v kauci. 

Alfa Romeo Stradale 33 the First
By Brian Snelson from Hockley, Essex, England - 1967 Alfa Romeo Tipo 33 Stradale Prototipo, CC BY 2.0

O co se jedná a čím je tak doceňovaná

Toto kupé pro dvě osoby je poháněné zadními koly a svůj motor, ve kterém se nachází dvoulitrový osmiválec, vozí uprostřed auta. Kvůli tomuto vozu nechala Alfa Romeo konečně vyrobit jejich první šestistupňovou převodovku.

Jelikož už tenkrát bylo zvykem, aby se jednotlivé kusy stejného modelu lišily, i Alfa musela být “cool”. To znamenalo, co kus, to originál. Konstruktéři tedy měnili spoustu věcí. Od součástek použitých při výrobě karoserie přes počet stěračů až po počet světel v předních světlometech.

Tehdejší zákon neumožňoval mít světlomety tak nízko, a proto se musel počet světel snížit ze dvou na jedno.

Důležité údaje

Výkon této Alfy už dneska není tak vzácný, nicméně se jedná o 230 koní a točivý moment 206 Nm. Jak už jsem ale zmínil, jde o pouhý dvoulitr, takže to zas taková bída není, že?

Důležitá je hlavně lehkost. 33 Stradale vážila totiž pouhých 700 kg, díky čemuž se dokázala vyšvihnout z nuly na sto pod 6 sekund . Při osmi tisících osmi stech otáčkách za minutu mohla pak jet přes 260 km/h. S těmito údaji se tehdy stala nejrychlejším autem, se kterým se mohlo na veřejné silnice. Od toho se odvíjí i název. „Stradale” totiž znamená v italštině jízda na silnici.

Původ vs. tehdejší poměry

Tahle Alfa vznikla z Tipo 33, což byla ve své podstatě závodní verze Stradale. Ta reprezentovala Alfu Romeo v 60. a 70. letech letech na spoustě závodů ježděných na okruzích. Šéfové chtěli nabídnout ten zážitek z jízdy i “prostým” řidičům, a tak se konstruktéři v roce 1967 dali do práce. Prostým je v uvozovkách, protože takové auto si člověk ze střední třídy dovolit prostě nemůže. Stálo totiž 9 750 000 lir a tím se stala na několik let dokonce nejdražším autem. No zkuste si sami představit průměrného občana Itálie, který si chce na takové auto našetřit, když průměrný plat činil asi 150 000 lir ročně.

A i proto bylo vyrobeno jen 18 kusů. Ono o moc víc milovníků aut, co měli tolik peněz, snad ani nebylo.

Jedním z mnoha důvodů tak vysoké ceny je použití lehkého materiálu. Inženýři Alfy Romeo použili na výrobu karoserií hliník (do té doby používali ocel) a kola byla tvořená z hořčíkové slitiny. Zároveň na všechny kola nechali dát kotoučové brzdy. Dveře otevírané směrem šikmo nahoru také nejsou levná záležitost a o ceně motýlích dveří a ohnutých sklech přesahující až na střechu auta asi ani nemusíme mluvit.

Alfa Romeo 33 Stradale the First
By Yanko Malinov - Own work, CC BY-SA 4.0

Další čísla

Rozměry tohoto supersportu jsou také poněkud zajímavé. Na délku měl něco pod 4 m a na šířku 1,7 m. Vysoký byl pouze 99 cm. Měl tudíž hodně nízkou, až nebezpečnou světlou výšku.

Shrnutí

Pojďme se teď pobavit o první otázce. Je cena srovnatelná s kvalitou a krásou? 

Je sice pravda, že ať už jste nebo nejste milovník Alfy Romeo, tohle auto se vám prostě musí líbit. každopádně se dají najít i o několik milionů levnější automobily, které budou téměř srovnatelné s prvky této Alfy. Ať už výkonnostně, tak vzhledem.

Bezesporu tahle Alfa patřila nejen mezi nejhezčí auta na přelomu 60. a 70. let, ale i dnes by vám nejspíš spadla brada, kdyby se okolo vás prohnala. Kdokoliv v ní seděl, musel být zkrátka pirát silnic. Kort v době, kdy na okreskách nebyla omezená rychlost. Tak třeba v příštím životě!

Zdroj náhledového obrázku: By edvvc - Flickr: 1968 Alfa Romeo Tipo 33 Stradale, CC BY 2.0

" ["post_title"]=> string(65) "Alfa Romeo 33 Stradale the First (1967) - Vyrobeno pouze 18 kusů" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(32) "alfa-romeo-33-stradale-the-first" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2024-01-22 15:41:00" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2024-01-22 14:41:00" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(50) "https://autotrip.cz/?post_type=clanky&p=41058" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [3]=> object(WP_Post)#18793 (24) { ["ID"]=> int(37702) ["post_author"]=> string(2) "29" ["post_date"]=> string(19) "2023-08-29 16:41:22" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2023-08-29 14:41:22" ["post_content"]=> string(14783) "

Automobily Volkswagen jsou dlouhodobě nejen v České republice velmi poptávané. Německá automobilka zaujala spotřebitele hned několika různými modely a mezi ty nejoblíbenější se řadí hlavně Volkswagen Passat. Znáte ale historii tohoto modelu a jednotlivé generace? Tak právě na to se podíváme v tomto článku. 

Historie modelu Passat je úctyhodná a první verze spatřila světlo světa už v roce 1973. Od té doby automobilka stihla připravit a následně i vyrobit už osm generací. V roce 2023 se má zároveň začít vyrábět už i generace devátá, na kterou se i řada českých spotřebitelů či firem těší. K Passatu má velmi blízko model Superb od české společnosti Škoda, a právě tento model od Volkswagenu je velkým konkurentem.

První generace

První generace vozu Volkswagen Passat (B1) se dostala na trh už v roce 1973. Tato generace měla za úkol nahradit tehdy už zastaralé modely Volkswagen 1600 a 411. Své zákazníky se Passat v té době snažil získat díky na tu dobu velmi modernímu designu se splývanou karoserií či unikátním pohonem předních kol.

Nejvýkonnější vůz v té době zaujal zákazníky silou 63 kW a v nabídce byl ve čtyřdveřové či dvoudveřové verzi. První generace se v továrnách vyráběla až do roku 1980. V roce 1977 přišla modernizace, která řadu tehdejších firem i spotřebitelů zaujala.

Volkswagen Passat B1

Autor: Sven Storbeck, Licence: Attribution-ShareAlike 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0)

Druhá generace

Druhá generace Volkswagen Passat B2 se vyráběla v letech 1980 až 1988. Vůbec poprvé v rámci tohoto modelu se pracovalo i s pohonem všech kol. Celosvětově se prodalo celkem 4,5 milionu kusů tohoto vozu. V nabídce byl ve variantě sedan, kombi i hatchback a vozy poháněla celá řada motorů, a to včetně pětiválce 1,9 litru s 85 kilowatty.

Volkswagen Passat B2

Autor: Lothar Spurzem, Licence: Attribution-ShareAlike 2.0 Germany (CC BY-SA 2.0 DE)

Třetí generace

V letech 1988 až 1993 se pak vyráběla generace třetí, a tedy VW Passat B3. K představení tohoto modelu došlo na ženevském autosalonu a oproti dřívějším generacím přišla automobilka Volkswagen i se sportovním motorem VR6 s výkonem 128 kilowatt. Poměrně velké změny se dotkly i designu, neboť Passat B3 nabídl svým zákazníkům objemné nárazníky či zaoblené a robustní tvary.

Volkswagen Passat B3

Autor: Rudolf Stricker, Licence: Attribution-ShareAlike 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0)

Čtvrtá generace

Další etapou byla generace čtvrtá, a tedy Passat B4. Oproti třetí generaci však výrobce nepřišel s nějakými závratnými změnami. Řidiči však mohli ocenit čtyřramenný volant nebo kompaktní přístrojovou desku. Volkswagen do této generace přidal řadu bezpečnostních prvků. Řidič i spolujezdec se dočkal airbagů a výhodou byly i napínače bezpečnostních pásů. Objevil se i systém ABS. 

Čtvrtá generace je vlastně takovým faceliftem předchozí verze B3. V rámci tohoto modelu se pracovalo už i s turbodieselem 1.9 TDI (66 kW) s přímým vstřikováním paliva. K výrobě této generace docházelo v letech 1993 až 1997.

Volkswagen Passat B4

Pátá generace

Netrvalo to moc dlouho, a už v roce 1996 se do výroby dostala v pořadí pátá generace Volkswagen Passat s označením B5. K modernizaci tohoto modelu docházelo ve fabrikách v letech 2000 až 2005 a oproti první verzi nabídl tento model třeba i prodloužené rozvory náprav. Modernizovaná verze se označovala jako B5,5.

Pátou generaci mnoho expertů vnímá jako přelomovou, a to i díky dlouhé výrobní době. Řidiče po celém světě zaujal prostor či dobře odhlučněný interiér. Na tu dobu tento vůz nabídl i velký komfort či aerodynamiku. Předností však byla i bezpečnost. 

Zájemci o tento vůz si mohli vybírat z dvou turbodieselů a pěti zážehových motorů. Na světě se prodaly celkem 4 miliony kusů, což je rovněž dokladem toho, že jde o jeden z nejvíce povedených modelů v rámci celé historie automobilky Volkswagen.

Volkswagen Passat B5,5

Foto: Sportovnivozy.cz

Šestá generace

Varianta B6 procházela výrobou v letech 2005 až 2010. Vůz dodnes dokáže dosahovat téměř 200 kilometrové rychlosti, a to zároveň při příjemné spotřebě. Téměř žádný jiný vůz nemohl v té době přesvědčit své případné kupce takovou spotřebu a podle oficiálních údajů se pohybovala i kolem pěti litrů na sto kilometrů, samozřejmě v závislosti na konkrétní motorizaci.

Oproti předchozím generacím se Volkswagen v rámci této zaměřil na masku chladiče ve tvaru useknutého V. Zájemce ale často zaujaly i zaryté světlomety do nárazníků.

V roce 2008 se v rámci tohoto modelu začalo pracovat i s modelem Passat CC, který nejprve své zákazníky lovil ve Spojených státech a až následně se dostal do Evropy. Volkswagen chtěl tímto modelem připravit luxusnější verzi Passatu, která nabídne dynamickou a zároveň sportovní jízdu.

Volkswagen Passat B6

Autor: Vauxford, Licence: Attribution-ShareAlike 4.0 International (CC BY-SA 4.0)

Sedmá generace

V letech 2010 až 2014 se pak dostala do výroby už generace sedmá, a tedy Volkswagen Passat B7. V technickém pojetí vycházela ze svého předchůdce. V tomto ohledu se tak jedná v podstatě o modernizaci předchozí šesté generace. Touto generací se Volkswagen z hlediska exteriéru přiblížil dalším nabízeným modelům, jako je Polo, Golf či Sharan, a to hlavně díky velké masce s vodorovným žebrováním nebo díky specifickým zadním světlům.

Volkswagen Passat B7

Autor: High Contrast, Licence: Attribution 3.0 Germany (CC BY 3.0 DE)

Osmá generace

Stejně jako předchozí generace se vedení automobilky Volkswagen rozhodlo, že i generace B8 bude nabízena ve variantě sedan a combi (označení Passat Variant). Z pohledu designu se konstruktéři rozhodli vsadit na ostré hrany a poprvé v historii tohoto modelu měli zájemci možnost si za příplatek pořídit i digitální přístrojový štít s úhlopříčkou 12,3″.

Volkswagen Passat B8

Foto: Sportovnivozy.cz

" ["post_title"]=> string(49) "Volkswagen Passat - Historie a jednotlivé modely" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(26) "historie-volkswagen-passat" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2023-08-29 16:42:14" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2023-08-29 14:42:14" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(50) "https://autotrip.cz/?post_type=clanky&p=37702" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [4]=> object(WP_Post)#18794 (24) { ["ID"]=> int(35810) ["post_author"]=> string(2) "29" ["post_date"]=> string(19) "2023-06-20 09:43:05" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2023-06-20 07:43:05" ["post_content"]=> string(9936) "

Škoda Octavia se na českých silnicích řadí mezi letité klasiky. Zvláštní postavení ale mají vozy s označením RS (Rally Sport). První generaci tohoto modelu automobilka představila už v roce 1996, nicméně světlo trhu poznala až o čtyři roky později. V dnešní době Škoda Octavia RS slaví už své třiadvacáté výročí.

Uložený přední stabilizátor, dodatečné výztuhy karoserie, tužší tlumiče a silnější brzdové kotouče o průměru 312 milimetrů vpředu a ventilované kotouče vzadu. Tím vším se úplně první model Škody Octavie RS mohl na přelomu tisíciletí pyšnit. 

Škodovka nejprve nabízela svou Octavii RS v provedení liftback s elegantním spoilerem na víku zavazadelníku. Prozradit ji mohl také sportovně laděný přední nárazník s lízátkem nebo nerezová koncovka výfuku v nárazníku. Pod kapotou jí hřímal přeplňovaný čtyřválec 1.8 20V Turbo v kombinaci s pětistupňovým manuálem. Zrychlení z 0 na 100 zvládala za 7,9 vteřiny.

Interiér Škody Octavie RS první generace

Typickým prvkem prvního modelu Octavie RS byla sportovně tvarovaná sedadla. Oproti běžně dostupným byla lehčí, z čehož mohli těšit hlavně cestující na zadních sedačkách. Čalouněná sedla ale svým komfortem mnohé překvapovala a dones si drží své fanoušky, kteří na ně nedají dopustit. 

K dostání byla první generace Octavie RS běžně s 16“ koly. V případě zájmu ale auto zvládlo i sedmnáctky. Dodávala se ve stříbrné, černé, červené i žluté barvě a v roce 2002 model RS liftback doplnilo i provedení kombi. Celkově byla výroba první generace RS ukončena až na počátku roku 2006.

Škoda Octavia RS 1. generace

Druhá generace byla výrazně robustnější 

Octavia RS v dieselu? Pro první generaci něco nepředstavitelného. Pro tu druhou ale nic neobvyklého a dodnes toto provedení v hojném počtu brázdí české silnice. Model s motorovým provedení TDI měl 170 koní. Stejně jako v případě první generace byla Škoda Octavia RS k dostání v liftback i kombi karosářském provedení. Převodovka byla nově šestistupňová a připlatit si milovníci rallye sportů mohli i za dvouspojkovou DSG.

Vůbec poprvé spatřili fanoušci druhou generaci Octavie RS v roce 2004. Milovníci benzinové motorizace mohli vsadit na přeplňovaný čtyřválec 2.0 TFSI o výkonu 147 kW, který zrychlení z 0 na 100 km/h zvládal za 7,3 sekundy. A maximální rychlost? Ta dosahovala až na 240 kilometrů za hodinu.

Pro druhou generaci jsou dodnes typické speciální nárazník, xenonové světlomety nebo lakované třmeny větších kotoučových brzd o průměru 312 milimetrů. V interiéru se vlastníci druhé generace těší ze sportovně tvarovaných sedadel nebo z chromovaných a kožených dekorů na volantů či středovém tunelu.

Druhá generace byla k dostání v červené, stříbrné, žluté, modré a černé barvě. V roce 2009 se na trh dostal facelift, jehož součástí byl:

  • tříramenný multifunkční sportovní volant, 
  • nový rychloměr,
  • páčky pod volantem v případě automatické převodovky DSG.

Druhá generace Octavie RS se vyráběla až do roku 2013 a nahradila ji generace č. 3, která se vyznačovala znamenitou sportovností.

Škoda Octavia RS 2. generace

Třetí generace RS přinesla další vychytávky

Přitvrzená sportovní čase, snížený podvozek, elektronická uzávěrka diferenciálu CDS, víceprvkové zadní zavěšení, progresivní řízení s proměnlivým účinkem posilovače. To vše třetí generace Octavie RS už při prvotním představení přinesla. Nabízela se v obou karosářských provedení, a to v benzinovém i vznětovém agregátu.

Z pohledu estetiky nabídla třetí generace zdůrazněné koncovky výfuku, znamenitý design kol o průměru až 19 palců, decentní spoiler na víku zavazadelníku u liftbacku nebo prodloužené a upravené nárazníky. Vůbec poprvé se tu objevuje i generátor sportovního zvuku.

Benzinová třetí generace obdržela předplňovaný čtyřválec 2.0 TSI a maximálně zvládala rychlost ve výši 248 kilometrů za hodinu a zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,8 sekundy. 

Škoda Octavia RS 3. generace

Generace č. 4 už i s hybridem 

Nyní světové silnice ale brázdí už i čtvrtá generace Octavie RS. Ta se dostala na trh v plug-in hybridním provedení, která nabízí kombinaci čtyřválce 1.4 TSI s elektromotorem. Pro milovníky klasiky je ale k dispozici benzinová klasika s 245 koňmi a přeplňovaném dvoulitrovém čtyřválci, nebo turbodiesel o 200 koních.

Infobox: Víte, že maximální rychlost naftové verze je 249 km/hod?

Designově se zatím poslední generace dostala rovněž výraznějších nárazníků, v případě liftbacku decentního křídla i výraznějších koncovek výfuků. I tato generace má sportovní ozvučení, které je možné v komfortním režimu vypnout. V tom sportovním se ale naopak tato hlasitost ještě zvýší.

Škoda Octavia RS 4. generace

Fotky jsou použité z webu SportovniVozy.cz

" ["post_title"]=> string(43) "Škoda Octavia RS. Jaká je její historie?" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(25) "skoda-octavia-rs-historie" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2023-06-20 09:43:08" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2023-06-20 07:43:08" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(50) "https://autotrip.cz/?post_type=clanky&p=35810" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [5]=> object(WP_Post)#18795 (24) { ["ID"]=> int(31731) ["post_author"]=> string(2) "29" ["post_date"]=> string(19) "2023-04-11 10:05:19" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2023-04-11 08:05:19" ["post_content"]=> string(8873) "

Automobilka Ferrari přišla v minulosti hned s celou řadu modelů, které se v praxi těšili obrovské oblíbenosti. Najdeme mezi nimi ale i takové, které komerční sektor svými vlastnostmi příliš neoslovily. Řadí se mezi ně třeba model Ferrari 208 Turbo, který byl před několika desítkami let navržen jako reakce na vysoké daně za auta s velkými motory. Od té doby se ale situace na trzích změnila a v dnešní době je Ferrari 208 Turbo pro sběratele více než vyhledávaným artiklem.

V současné době tak jsou modely Ferrari 208 Turbo na trzích velmi vzácné a klasiky i velmi ceněné. Ti opravdoví milovníci si za ty nejcennější kousky nebojí pořádně zaplatit. Vzhledem k jejich omezenému počtu a historickému významu jsou třeba na aukcích velmi žádané a jejich ceny setrvale rostou. 

Oblíbený sběratelský kousek

Mezi odborníky se tak modelu Ferrari 208 Turbo daří držet kultovní status a mezi sběrateli a fanoušky značky je v posledních letech velmi populární, a to podobně jako třeba model Ferrari Testarossa.

Při pohledu do historie ale zjistíme, že Ferrari 208 Turbo se v minulosti nesetkalo s tak velkým komerčním úspěchem, jak by si někteří mohli na první pohled myslet. To bylo způsobeno zejména jeho vysokou cenou, která byla srovnatelná s jinými modely Ferrari, jež ale měly mnohem větší motory a s tím i často související vyšší výkon.

Podobnost s modelem Ferrari 308 GTB

Je zároveň dost možné, že jste doposud o tomto modelu automobily Ferrari ještě ani neslyšeli. Při pohledu k historickým kořenům tohoto vozu zjistíme, že vycházel z modelu Ferrari 308 GTB, a i vzhledově mu bylo více než podobné. 

Obrovské rozdíly se ale mezi těmito kousky odehrávaly pod kapotou. Kvůli regulacím ze strany státu a vysokým daňové zátěži výkonných automobilů se totiž automobilka Ferrari rozhodla připravit model, který oproti 308 GTB bude mít až o třetinu menší motor. 

Cíl italské automobilky tak byl v tomto ohledu více než jasný. Přijít na trh s vozem, jehož příznivci ocení nižší daňové odvody do státní kasy. Ať totiž chceme, nebo ne, šlo o fenomén, který mnoho kupců v té době od koupě nějakého modelu automobilky Ferrari odrazoval. 

Vysoká rychlost byla zajištěna

Vůz byl navržen tak, aby splňoval přísné normy a zároveň nabízel vysoký výkon, který je pro vozy Ferrari často tak charakteristický. Vyráběn byl v osmdesátých letech dvacátého století a model se vyznačoval objemem motoru o pouhých dvou litrech. 

Model Ferrari 208 Turbo byl zároveň osazen turbodmychadlem, které zvyšovalo jeho výkon až na 220 koní, což následně umožnilo vozu dosáhnout rychlosti až 235 km/h. Šlo o jednu z jeho velkých předností, kterou milovníci automobilky Ferrari dodnes oceňují. 

Dvoulitrový osmiválec

Ferrari 208 Turbo tak mělo pod kapotou ve všech svých verzích jen dvoulitrový osmiválec s rozevřením válců 90°. V roce 1980, když přišlo na trh, mělo zároveň také čtyři karburátory Weber, což z něj pro některé zájemce činilo zajímavým obchodním artiklem. 

Důležité je ale myslet na to, že původní modely 208 GTB/GTS (kupé/targa) poháněla zadní kola s výkonem jen 116 kW/155 koní (při 6800 ot./min). Zrychlení z 0 na 100 km/h zabralo 9,1 sekundy a maximální rychlost byla jen necelých 200 km/h. To tak pro mnohé milovníky automobilky Ferrari nebylo příliš zajímavé, na což se vývojáři a konstruktéři italského výrobce rozhodli reagovat.

V roce 1982 přišla automobilka Ferrari s novou verzí svého oblíbeného modelu tři sta osmičky a Ferrari 208 Turbo bylo představeno jako první vozidlo této značky s přeplňovaným motorem. Osmiválcový motor s karburátory byl nahrazen vstřikováním Bosch K-Jetronic a doplněn turbodmychadlem KKK K26. 

Stovka za 6,6 vteřiny

Výsledkem těchto inovací bylo zvýšení výkonu na 164 kW/220 koní (při 7000 ot./min) a točivého momentu 240 Nm (při 48100 ot./min). Tento motor dokázal pohánět zadní kola přes pětistupňovou manuální převodovku. Výsledkem bylo o zrychlení na stovku za 6,6 sekundy a maximální rychlost 242 km/h. 

Ferrari 208 Turbo tak je modelem, který je navržený pro vysokou rychlost a zároveň pro pohodlnou jízdu. Díky svému turbodmychadlu dokáže poměrně snadno zrychlit, což řidiči umožňuje pohodlně zvládnout skoro každou situaci na silnici. 

Model je zároveň vybaven kvalitním podvozkem, který poskytuje velmi dobrý přísun trakce na silnici a interiér Ferrari 208 Turbo je navržen tak, aby nabídl maximální komfort a zároveň splňoval estetické nároky automobilových nadšenců podobně jako třeba model Ferrari F355 Berlinetta.

Ferrari 208 Turbo se stal jedním ze symbolů italského designu i tehdejšího pokroku. Je to vůz, který spojuje eleganci s výkonem a nabízí nezapomenutelný zážitek z jízdy. Jeho design, výkon a kvalita jsou stále vysoko ceněny a dávají mu prestiž, která přetrvává dodnes. Jde o model, který má mezi nejlepšími veterány své místo. 

Zdroj fotografií: Sportovnivozy.cz

" ["post_title"]=> string(74) "Ferrari 208 Turbo – reakce na legendární automobilky na zásahy státu" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(17) "ferrari-208-turbo" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2023-05-23 12:40:01" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2023-05-23 10:40:01" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(28) "https://autotrip.cz/?p=31731" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [6]=> object(WP_Post)#18796 (24) { ["ID"]=> int(29940) ["post_author"]=> string(2) "24" ["post_date"]=> string(19) "2023-03-08 10:27:36" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2023-03-08 09:27:36" ["post_content"]=> string(7409) "

Skvělé jízdní vlastnosti, odolnost a bezpečnost. Důkazy toho, že legendární devět-trojka ještě rozhodně nepatří do starého železa. Pojďte se s námi ohlédnout za její minulostí. A podíváme se i na to, co ji čeká v budoucnu a zda má tuto ojetinu cenu kupovat.

Saab 9-3 byl automobil střední třídy, který vyráběla automobilka Saab. Ta sice v roce 2011 prakticky zanikla. Ovšem její produkty jsou na trhu s ojetinami pořád žádané. O tom svědčí například i to, že na českých silnicích stále potkáte docela dost 9-3.

Vývoj a výrobu 9-3 ovlivnil koncern General Motors, který automobilku v době výroby zmíněného vozu vlastnil. GM převzal plnou kontrolu nad automobilkou postupně, nejprve vlastnil 50 % společnosti, po roce 2000 pomalu dosáhl plných 100 %. Bohužel, ani to Saab nezachránilo a následoval totální bankrot.

První generace Saab 9-3

První generace Saab 9-3 byla na trhu uvedená v roce 1998 a vyráběla se až do roku 2002. Do roku 2003 se potom vyráběla jako kabriolet. Někdy se jí nostalgicky přezdívá OG 9-3 jako zkratka pro old generation. Tak moc na automobilové nadšence zapůsobila.

První generace byla k dispozici se vznětovým motorem, ač to v té době nebylo u menších vozidel běžné. Devět-trojka tak byla vlastně úplně první Saab, který dieselový motor měl. Další specialitkou byl noční panel – po stisknutí čudlíku se kromě rychloměru všechny budíky zhasly. Podsvícení tak nerušilo při jízdě v noci.

Druhá generace Saab 9-3

Druhou generaci ukázala automobilka světu na autosalonu North American International Auto Show v roce 2002 s tím, že se na trh uvede pro rok nadcházející. Druhá generace Saab 9-3 v mnohém vycházela z poslední generace Opelu Vectra (Vectra C). Mají stejně řešené některé komponenty, a tak trochu i samotný design. Což ale rozhodně nebylo a není na škodu.

Saab 9-3

Nejprve si zákazníci mohli koupit jen SportSedan. Kabriolet byl k dostání od roku 2004 a verze SportCombi od r. 2005. Stejně jako ostatní Saaby, i druhá generace má přední náhon. Už se u ní ale nesetkáte s verzí hatchback. V roce 2007 následoval facelift celé modelové řady. Vyráběla se až do roku 2015.

Saab neplánoval zůstávat pozadu ani za moderními trendy. V roce 2010 na Pařížském autosalonu představili vlastní „elektromobil“ – elektrickou verzi Saab 9-3 ePower.

https://www.youtube.com/watch?v=WgoHYEN16Bo&ab_channel=SaabCarsOfficial

Spolehlivá ojetina?

Saab 9-3 máme všichni zažité jako spolehlivé a dobré auto. Vyniká odolností – například jeho karoserie je tuhá a poctivě zpracovaná, takže ani starší kousky téměř nepodléhají korozi. V porovnání s konkurenty ze stejné doby, například s Mazdou, je na tom o poznání lépe.

Saab 9-3

V nedávném bariérovém testu Euro NCAP získala devět-trojka za ochranu posádky při nárazu pět hvězdiček z pěti. A to se bavíme o autě z roku 2002! Takže i co se týče bezpečnosti, na tohle auto je zkrátka spoleh.

Jediný problém by mohl v budoucnu nastat s díly. Automobilce Saab totiž už nadobro odzvonilo. Naštěstí stále funguje dceřiná společnost Saab Parts, která všechen nezbytný sortiment na trhu dodává. Čas od času sice nastane výpadek (např. u světlometů), jinak je to ale bez problémů.

Jaké další bazarové kombíky stojí za to? Koukněte se na naše tipy.

Zdroj fotografií: Sportovnivozy.cz

" ["post_title"]=> string(60) "Saab 9-3 neřekl poslední slovo – historie a zajímavosti" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(8) "saab-9-3" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2023-05-23 10:40:54" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2023-05-23 08:40:54" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(28) "https://autotrip.cz/?p=29940" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [7]=> object(WP_Post)#18797 (24) { ["ID"]=> int(27584) ["post_author"]=> string(2) "24" ["post_date"]=> string(19) "2023-01-29 09:20:56" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2023-01-29 08:20:56" ["post_content"]=> string(6174) "

Ford GT je legendární vůz s motorem uprostřed a osmiválcem. Jinak známý také jako GT40, díru do světa udělal tím, že třikrát vyhrál jeden z nejprestižnějších automobilových závodů – závod v Le Mans.

Toto třínásobné vítezství patří mezi nejznámější úspěchy automobilky Ford a zaručilo ji místo na výsluní. Právě úspěchy na závodech byly jedním z největších reklamních taháků (a věřím, že částečně je tomu tak i dodnes). A právě za tímto účelem byl Ford GT zkonstruován – aby na závodních okruzích natřel Ferrari a přinesl Fordu slávu.

Ford už samozřejmě nějaké zkušenosti a úspěchy ze závodů na kontě měl, především z Ameriky. V Evropě to tak růžově nevypadalo. Henry Ford si už dlouho přál závodit v Le Mans, ale chyběl mu pro to vhodný reprezentant – závoďák, který by si podal konkurenci.

Historie Fordu GT

Původně mohlo být všechno jinak. Zkraje šedesátých let se totiž přetřásalo, že Enzo Ferrari prodá svou automobilku. Henry Ford to viděl jako velkou příležitost a dělal vše pro to, aby Ferrari získal pro sebe. Enzo nakonec vycouval, Ford se ale nepustil myšlenky, že si italskou automobilku podmaní. Tentokrát vlastním autem.

Hned na to zahájil spolupráci se společností Lola. Ta už měla s osmiválci Fordu zkušenosti. A jejich vlastní vůz Lola GT na Le Mans v roce 63 předvedl velice dobrý výkon. Do týmu dále přizvali bývalého inženýra z Aston Martinu, Jona Wyera, a také Roye Lunna. Ten se zase zasloužil o koncept Fordu Mustangu s motorem uprostřed. Motor uprostřed se nakonec pro závodní auta ukázal jako nejlepší řešení.

První prototyp Ford GT/101 předvedli veřejnosti v roce 1964 na autosalonu v New Yorku jako speciál. Prodejní cena byla stanovena na 5200 USD. Poprvé Ford vyhrál Le Mans v roce 1966. Podívejte se na film Le Man’s 66 (a další nej filmy o autech) a zjistěte, jak to tenkrát bylo. Následovala další vítězství a potom umístění na stupni vítězů.

Ford GT 2005-2006

Nesmíme zapomenout na Ford GT z let 2005 až 2006. Tentokrát však nešlo o dravý závoďák, ale o silniční vůz. Samozřejmě se pořád jedná o moderní superauto, ovšem s tím rozdílem, že je kapku šetrnější. To ovšem neznamená, že nepotřebuje zkušeného řidiče. Chybí mu kontrola trakce a stabilizace. Takže potřebuje pevnou ruku. Dosahuje rychlosti až 205 km/h a z nuly na sto zrychlí za méně než 4 sekundy.

Ford GT

Tohoto modelu bylo vyrobeno na 3452 kusů. Popularity svého předchůdce sice nikdy nedosáhl, avšak stále je to třída ve své kategorii.

Ford GT

Legenda pokračuje

Zhruba před deseti lety, v roce 2012, se automobilka Ford rozhodla oživit původní legendu GT40. Opět si za cíl stanovili porazit Ferrari v Le Mans. Za tímto účelem zkonstruovali nový Ford GT, dravý sportovní vůz, který kombinuje závodní prvky původního GT40 s vylepšeními z modelu z let 2005 a 2006.

Technologicky je však podstatně dál co se týče aerodynamiky a ovladatelnosti. Ferrari porazil přesně na padesáté výročí vítězství v roce 2016. I další rok byl úspěšný a umístil se hned za Aston Martinem.

Jako zákazník si můžete nového Forda GT pořídit – počítejte ale s tím, že byl zkonstruovaný jako vůz závodní, nikoliv cestovní, tak jako většina GT.

Zdroj fotografií: Sportovnivozy.cz

" ["post_title"]=> string(34) "Ford GT – historie a současnost" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(7) "ford-gt" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2023-05-23 10:37:15" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2023-05-23 08:37:15" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(28) "https://autotrip.cz/?p=27584" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [8]=> object(WP_Post)#18798 (24) { ["ID"]=> int(24482) ["post_author"]=> string(2) "24" ["post_date"]=> string(19) "2022-12-06 13:47:09" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2022-12-06 12:47:09" ["post_content"]=> string(3565) "

Stojí více než průměrný vůz, každý model má jedinečný design exteriéru a nabízí jedny z nejvýkonnějších motorů na světě. Pojďte se s námi podívat na 3 ikonické modely Porsche.

Porsche 911

Porsche 911 bylo představené na frankfurtském autosalonu v roce 1963 jako nástupce modelu 365. Běžná sériová výbava nabídla výkon 130 koní. V prvních dvaceti letech se 911 měnila jen minimálně a změny probíhaly hlavně uvnitř. Ovšem za posledních dvacet let byl vývoj znatelnější i na karoserii. Přibyl také pohon všech čtyř kol. Více se o něm dočtete v článku Nejslavnější auta světa: Porsche 911.

porsche 911

Panamera

Porsche Panamera se vyrábí od roku 2009, v tomto roce byl i poprvé představen na autosalonu v Ženevě. Jedná se o velkého konkurenta vozů Maserati Quattroporte a Mercedes-Benz CLS63 AMG. Představeny byly 2 generace a výroba vlastně do dnešních dní pokračuje. Na rozdíl od typických dvoudveřových sportovních vozů (jako třeba 911) je Panamera čtyřdveřový hatchback. Jedná se o prostorný a komfortní luxusní vůz s výbavou pro nejnáročnější zákazníky.

porsche panamera

Cayenne

Porsche Cayenne je pětisedadlový luxusní crossover střední velikosti. Jedná se o první automobil s vidlicovým osmiválcem od roku 1995 (předtím to bylo Porsche 928). Vyráběly se celkem dvě generace. Cayenne sdílí platformu, rám karoserie, dveře a elektroniku s podobnými modely Volkswagen Touareg a Audi Q7. V roce 2014 prošel faceliftem s drobnými vnějšími změnami a představil novou plug-in verzi E-Hybrid, jejíž veřejná premiéra proběhla na pařížském autosalonu

porsche cayenne

Zdroj fotografií: Sportovnivozy.cz

" ["post_title"]=> string(26) "3 ikonické modely Porsche" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(23) "ikonicke-modely-porsche" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2023-05-23 10:36:16" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2023-05-23 08:36:16" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(28) "https://autotrip.cz/?p=24482" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [9]=> object(WP_Post)#18918 (24) { ["ID"]=> int(24040) ["post_author"]=> string(2) "24" ["post_date"]=> string(19) "2022-11-01 14:38:46" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2022-11-01 13:38:46" ["post_content"]=> string(7792) "

Znáte historii legendárního Lotus Elise? Seznamte se s jedním z nejúspěšnějších vozů britské automobilky a jeho třemi sériemi.

Lotus Elise je dvoudveřový roadster s motorem umístěným vzadu a pohonem zadních kol. Má karoserii ze skleněných vláken na podvozku z lisovaného hliníku, který poskytuje tuhou platformu pro zavěšení kol a zároveň snižuje hmotnost a výrobní náklady na minimum.

Auto nabízí výkon až 163 kW (218 koní) a maximální rychlost 240 km/h. Zrychlení z 0 na 97 km/h zvládne za 4,3 sekundy. Takže mu to zabere asi tak dlouho, jako vám přečíst tento odstavec.

Britská automobilka Lotus Cars ho uvedla na trh v roce 1996, ale pracovat na něm začala už o dva roky dříve. Jméno bylo vybráno podle vnučky Romana Artioliho, Elise. Roman Artioli byl v době uvedení vozu předsedou představenstva společnosti Lotus. Lotus Elise se vyráběl dlouhou dobu a s jejich výrobou se skončilo teprve nedávno v roce 2022. Za celou dobu výroby bylo postaveno přes 35 tisíc kusů. Celkem světlo světa spatřily 3 série Lotus Elise.

lotus elise

Lotus Elise patří mezi dražší automobily. Za vysokou cenou hledejte propracovaný materiál a design, díky kterému je vůz lehký, ale zároveň silný. Využití vysoce kvalitních, lehkých materiálů k výrobě pevného vozu s nízkou hmotností a s propracovaným odpružením stojí hodně peněz.

Některé speciální edice vozů Elise jsou tak vzácné, že se i dnes prodávají za šílené částky. Každý výrobce sportovních vozů vyrábí auta spíš v menším počtu (někdy v omezeném množství), což automaticky vede k vysokému ocenění. Dalším faktorem, který dělá Elise drahým, je to, že je prostě skvělý. Proslul svou ovladatelností a velmi přesným řízením.

Série 1

První série se datuje do let 1996 až 2000. Vyráběla se v hale v Hethelu. Vozy první série díky nižší váze dosahovaly impozantního zrychlení. Méně kilogramů mělo navíc pozitivní vliv i na spotřebu pohonných hmot a efektivitu brzd.

Sérii 1 navrhli Julian Thomson, tehdejší šéfdesignér společnosti Lotus, a Richard Rackham, hlavní inženýr Lotusu. V roce 2000 Lotus představil Exige – verzi modelu Elise s pevnou střechou a motorem o výkonu 132 kW. Model Exige se odlišovat například i většími koly a zadním křídlem. Mezi další modely této série patří 111S a 340R.

Série 2

Sérii 1 posléze nahradila série 2. Ta první totiž už nevyhovovala evropským normám o bezpečnosti. Prodávala se v letech 2001 až 2011. Patří sem modely 111S, 111R/Federal Elise a modely 2008.

Série 2 modelu Elise upravila podvozek tak, aby splnil nové předpisy. Design karoserie byl vůbec poprvé navržený na počítači. Auta se vyráběla v závodě v Hethelu. Základ Elisu druhé série byl použitý pro Opel Speedster/Vauxhall VX220. Sdílely mnoho dílů a podvozek.

lotus elise 111R

Série 3

Po sérii 2 následovala trojka. Oficiálně byla představená jako designová studie na pařížském autosalonu v roce 2010. Vůz byl těžší než tehdejší sériový model a měl podstatně výkonnější řadový čtyřválec o objemu 2,0 l. Sériový model nakonec prošel několika změnami. Došlo také ke snížení objemu motoru na 1,6 l a 1,8 l.

Změnou prošly například přední světlomety, které byly jednoduché, trojúhelníkového tvaru a o něco větších rozměrů. Nejlevnější verze v Evropě měla motor o objemu 1,6 litru, aby splňovala emisní normu Euro 5. Do této série patřily modely US Model, Elise Cup 220, Elise Sport, Sport 220, Elise Cup 250, Elise Cup 260, Elise Sprint, Elise Sport 240, Cup 250 Final Edition.

Co čeká Lotus v budoucnu?

Výroba série 3 skončila roku 2022 a tento mezník označil konec jedné éry. Do budoucna se automobilka vzhlíží v modernějších výrobních procesech, které budou poloautomatické. Což znamená víc vyrobených aut ročně. Zároveň Lotus nejspíš nadobro končí se spalovacími motory. Zajímáte se o automobilku Lotus? Pak si nenechte ujít článek o Lotus Seven.

Foto: Sportovnivozy.cz

" ["post_title"]=> string(36) "Lotus Elise. Historie a zajímavosti" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(11) "lotus-elise" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2023-05-23 10:34:18" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2023-05-23 08:34:18" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(28) "https://autotrip.cz/?p=24040" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } } ["post_count"]=> int(10) ["current_post"]=> int(-1) ["before_loop"]=> bool(true) ["in_the_loop"]=> bool(false) ["post"]=> object(WP_Post)#18786 (24) { ["ID"]=> int(42145) ["post_author"]=> string(2) "33" ["post_date"]=> string(19) "2024-02-21 14:58:58" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2024-02-21 13:58:58" ["post_content"]=> string(7824) "

Je to rozhodně jedno z těch aut, u kterých se pod kapotou schovává opravdový poklad. Dodnes se o něm bavíme jako o nejlepším autě od Opelu. Sám to ale nedokázal…

Spolupráce Opelu s Lotusem

V názvu můžete slyšet jména hned dvou automobilek. Spolupráce Opelu s britským Lotusem započala v roce 1990 a výroba trvala pouhé dva roky.

I kvůli tomuto faktu nese toto auto mnoho jmen. Lotus je totiž z Anglie, kde se Opelu říká Vauxhall. Mezi ty nejznámější názvy pak patří právě Lotus Omega, či Vauxhall Lotus Carlton.

Jakmile zaznělo slovo Lotus, nejspíš vám hned docvaklo, že se jedná o sporťák. Jde opravdu o vylepšení vcelku obyčejného sedanu nesoucí název Opel Omega A, ze kterého se stalo neskutečně rychlé auto. Veškeré úpravy byly prováděny právě Lotusem. 

Vyrobeno bylo pouhých 950 kusů, z čehož 320 kusů mělo z důvodu anglického původu Lotusu volant vpravo. Dostupný byl v jediné barvě nesoucí název Imperial green. Obě tato tvrzení vám mají říct, o jak moc vzácné auto jde.

Lotus Omega

Co se změnilo od áčkové Omegy

Lotus vylepšil auto jak z vnějšku, tak z vnitřku, včetně motoru. Začali se zadním spoilerem a chladícími otvory na kapotě. Důležité pro marketing bylo nacpat svá loga, kam jen to půjde. Můžete si jich tedy všimnout na blatnících, prahových lištách i volantu. 

Mimo zmíněných blatníků se Lotus zkušeně rozhodl dát na auto širší pneumatiky, což značně pomohlo k lepší stabilitě vozidla při vyšších rychlostech.

Většinou platí pravidlo čím širší disky, tím širší pneumatiky a tento vůz se sedmnáctipalcovými pětipaprskovými disky není výjimkou. 

Když pak otevřete dveře, první co uvidíte, budou pohodlné sportovní sedadla Recaro, která jsou pokrytá měkkou kůží.

Lotus Omega interiér

Teď pojďme konečně k tomu vzácnému motoru. Umístěn je vpředu auta, nicméně kvůli použitému samosvornému diferenciálu má náhon na zadní nápravu. Sami řidiči tvrdí, že kvůli tomu je v nižších rychlostech a na vlhkém povrchu velmi jednoduché se dostat do smyku.

Bavíme se o 24ventilovém šestiválci, jehož původní objem činil tři litry. Blok motoru byl zpevněn a objem vzrostl na 3,6 litru. Díky dvěma turbodmychadlům dosahoval jeho výkon nad hranici 280 kW, tedy okolo 382 koní.

Motor Lotus Omega

Vůz dostal šestistupňovou manuální převodovku z oceňovaného vozu Corvette ZR-1. Klasické tlumiče byly vyměněny za samovyrovnávací, brzdy se o něco zvětšily a díky mezichladiči značky Behr se dokázala teplota kapaliny snížit ze 120 °C na obdivuhodných 60 °C.

Na závěr této kapitoly určitě stojí za zmínku tachometr, na jehož pravé straně byla napsána ve své době vzácná hodnota 300 km/h. Když si majitel s autem ještě trošku pohrál, byl prý schopen dosáhnout i této hodnoty.

Kdo byl proti a proč

Britský parlament, BMW i Mercedes chtěli tento, podle nich nebezpečně rychlý, Opel zakázat. Automobilkám se nelíbila jeho konkurenceschopnost a britskou vládu znepokojovalo využití tohoto nenápadného auta zloději.

Pravda je, že díky úpravám Lotusu se z normálního rodinného auta stal nejrychlejší čtyřdveřový vůz své doby. Maximální rychlost byla neuvěřitelných 285 km/h, čímž se Omega vyrovnala skoro i Ferrari Testarossa a zrychlení z nuly na sto trvalo méně než 5,3 sekundy. Policistům díky tomu zmizel během pár sekund. Jako názorný příklad tady máte legendární video, kde se Švédská policejní hlídka v Saabu 9000 ani zdaleka Opelu Omega nevyrovnala.

Sběratelská hodnota

Lotusu Omega díky svým výkonnostním parametrům a omezené produkci rychle stoupla jeho hodnota.

V současnosti jsou exempláře tohoto modelu velmi drahé. Moc k prodeji jich momentálně není, nicméně cena se pohybuje okolo dvou milionů korun. 

Kdyby někoho zajímalo, v jaké výši se cena pohybovala v devadesátých a nultých letech, bylo to pod 50 000 £, takže plus mínus jeden milion korun.

Toto období ve spojení s automobily byla sama o sobě zlatá éra a tento unikátní vůz je toho jasným důkazem.

Foto ze SportovniVozy.cz

" ["post_title"]=> string(36) "Lotus Omega: nadupané rodinné auto" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(11) "lotus-omega" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2024-02-21 14:59:58" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2024-02-21 13:59:58" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(50) "https://autotrip.cz/?post_type=clanky&p=42145" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } ["comment_count"]=> int(0) ["current_comment"]=> int(-1) ["found_posts"]=> int(80) ["max_num_pages"]=> float(8) ["max_num_comment_pages"]=> int(0) ["is_single"]=> bool(false) ["is_preview"]=> bool(false) ["is_page"]=> bool(false) ["is_archive"]=> bool(true) ["is_date"]=> bool(false) ["is_year"]=> bool(false) ["is_month"]=> bool(false) ["is_day"]=> bool(false) ["is_time"]=> bool(false) ["is_author"]=> bool(false) ["is_category"]=> bool(true) ["is_tag"]=> bool(false) ["is_tax"]=> bool(false) ["is_search"]=> bool(false) ["is_feed"]=> bool(false) ["is_comment_feed"]=> bool(false) ["is_trackback"]=> bool(false) ["is_home"]=> bool(false) ["is_privacy_policy"]=> bool(false) ["is_404"]=> bool(false) ["is_embed"]=> bool(false) ["is_paged"]=> bool(false) ["is_admin"]=> bool(false) ["is_attachment"]=> bool(false) ["is_singular"]=> bool(false) ["is_robots"]=> bool(false) ["is_favicon"]=> bool(false) ["is_posts_page"]=> bool(false) ["is_post_type_archive"]=> bool(false) ["query_vars_hash":"WP_Query":private]=> string(32) "7915cbef306b1cc75ca919279d5edd33" ["query_vars_changed":"WP_Query":private]=> bool(true) ["thumbnails_cached"]=> bool(false) ["allow_query_attachment_by_filename":protected]=> bool(false) ["stopwords":"WP_Query":private]=> NULL ["compat_fields":"WP_Query":private]=> array(2) { [0]=> string(15) "query_vars_hash" [1]=> string(18) "query_vars_changed" } ["compat_methods":"WP_Query":private]=> array(2) { [0]=> string(16) "init_query_flags" [1]=> string(15) "parse_tax_query" } }