BMW E36: Designová revoluce a návrat k pohonu zadních kol

Designová revoluce

Hned na první pohled byste si všimli toho, že E36 není tak hranatá jako většina předešlých BMW. I přesto jsem si jistý, že kdyby někdo zapátral hlouběji do historie této značky a srovnal vzhled všech modelů od 2002 z 60. let a pokračoval by přes E21 a E30, snadno by si dokázal s těmito vozy spojit i E36. Design byl ale to jediné, co se jakž takž zachovalo. Konstruktéři totiž nečerpali tolik z předešlých generací, ale spíše z úplně jiných modelů. Třetí generace jen nebrala ale i dávala. Zde použité prvky byly později využity na větších modelech, které se do té doby nikdy nijak zásadně neměnily.

Design přídě, která se změnila z celého vozu nejvíc, také inspiroval mnoho dalších modelů po zbytek 90. let. Staré slavné čtyřčelové světlomety se schovaly pod skleněné kryty a ani velké ledviny nezůstaly stejné. V nové tváři třetí řady se od roku 1990 vozily menší ledviny s chromovanými obroučkami, které jsou více širší než vyšší. Pod těmito dvěma prvky se nachází nárazník, v němž jsou zapuštěná mlhová světla a ještě jedna mřížka na sání vzduchu. Celá kapota byla skloněná směrem dolů, což společně s krátkým převisem a nižším úhlem čelního skla vytvořilo lepší aerodynamiku.

Designéři Pinky Lai a Boyke Boyer chtěli lidem delší vzdáleností mezi předními koly a dveřmi naznačit, že tento nový vůz má pohon zadních kol. Dále můžu pokračovat sníženou střechou, nebo bezrámovými bočními skly u některých z modelů připomínají BMW řady 8. Změn tedy bylo dost, takže si asi dokážete představit, že pokud tenkrát někdo mluvil o designové revoluci, všichni si před očima představili právě tohle auto.

5 karoserií v nabídce

Model s kódovým označením E36 se odchýlil od dlouhodobé tradice i čtyřdveřovou verzí sedanu. Ta klasická, dvoudveřová, se objevila na trhu až o rok později. Těžko ale říct, jestli se můžeme stále bavit o sedanu, nebo takové auto spadá už do kategorie kupé. Pojďme si přiblížit všechny karoserie, které byly u E36 nabízeny.

Na přelomu 80. a 90. let zahájila automobilka výrobu čtyřdveřového sedanu (oficiálně Limousine). Ten byl uveden do prodeje v roce 1990. O rok později se k sedanu přidalo kupéčko a M3 a o další rok později byly E36 nabízeny i jako kabriolet.

V roce 1994 se stalo spoustu věcí. Do nabídky u všech karosářských variant se dostaly nové motorové verze včetně jedné dieselové, začala se prodávat M3 i v sedanu a na trh se konečně dostala verze Touring (combi) a Compact (hatchback), kterou ani jedna z předchozích generací nezahrnovala.

Žádné z generací řady 3 nedala automobilka na trhu moc času a hned se šlo na další generaci. E36 však vydržela celou dekádu. Možná tomu napomohlo i to, že po celých deset let byla tato generace každý rok na seznamu top deset nejlepších vozů. Od roku 1998, kdy byla představena další generace, postupně modelů na trhu ubývalo. Sedan po osmi letech zmizel jako první, rok 1999 se stal osudným pro Coupé, Cabrio i Touring a v roce 2000 se musela společnost rozloučit i se zbývajícím Compactem.

Motorizace

My se ovšem rozloučíme až po probrání alespoň těch hlavních motorů, které se ve třicet šestkách nacházely. V benzínem poháněných modelech figurovaly 3 základní řadové čtyřválce. Začneme nejslabší verzí 316i se směšnou stovkou koní. Maximální rychlost zde činila necelých 200 km/h. Jeho nástupce 318i na tom nebyl o moc lépe – koní měl asi 115 a maximální rychlost zůstala ve své podstatě stejná. Za zmínku však určitě stojí verze 318is, která dosahovala díky lehkému čtyřválci i přes pouhých 140 koní maximální rychlosti 210 km/h.

Když se nyní přesuneme k šestiválcům, třeba se vám bude na výkonnostní parametry koukat lépe. V E36 se totiž nacházely jedny z nejspolehlivějších šestiválců od BMW. Z nuly na sto se dostanou všechny za méně než 10 sekund. Zatímco čas se krátil, počet koní se zvyšoval. Například verze 320i měla 150 koní a dvou a půl litrový motor 325i přes 190 koní, což zajistilo maximální rychlost solidních 225 km/h. Redukovaná verze 323i s objemem dvou litrů pak dokázala jet i přes nižší počet koní podobnou rychlostí. Ještě bychom zmínili verzi 328i, která má stejný výkon jako 325i a liší se hlavně v obsahu motoru a dalších drobných nuancích. 

Všechny tyto verze s sebou vozily motor M50. Proč ho zmiňuju? Je dodnes brán jako jeden z nejodolnějších motorů nejen od Bavoráku. Byl to totiž jeden z prvních motorů, u kterých použila automobilka svou novou technologii pro proměnné časování ventilů VANOS a právě to zajistilo lepší výkon, efektivitu a když byl motor v dobrých rukou, dosáhl i dlouhé životnosti. K tomu všemu přispěl VANOS k o něco lepšímu zážitku z jízdy, což vytvořilo zas o něco sportovnější charakter vozu. Nutno podotknout, že ne všechny motory VANOSem disponovaly.

Teď si ovšem přiblížíme motory schované pod kapotou M3. Třílitrový motor měl totiž 290 koní! S koňmi pochopitelně stoupala i maximální rychlost, takže M3 dokázala jet rychlostí až 250 km/h a to už kde jaký Němec na jejich dálnicích ocenil. U vrcholné verze M3 s motorem o objemu 3,2 litru trvalo zrychlení z nuly na sto jen 5,2 sekundy, a to především díky síle 320 koní. Maximální rychlost však už BMW nedokázalo dostat výš.

Řadové čtyřválce i šestiválce byly od let 1995 a 1996 používány i ve sportovním roadsteru Z3. Kromě roadsteru si můžete pořídit i verzi v kupé, u kterých byl nabízen 2,8 nebo 3 litrový šestiválec. Ten u M-kové divize dokázal vyvinout sílu až 325 koní.

Ani jeden z naftových šestiválců se nedokázal dostat na 100 km/h za méně než 10 sekund. Dvou a půl litrové motory s turbem totiž neměly sílu ani 150 koní.

Ať už jste tým benzín nebo diesel, pětistupňovou manuální převodovku, byste zde našli u obou palivových verzí a s ní byste si jízdu zaručeně užili. Nezaujalo vás to? U motorizace M3 byl od roku 1996 konečně nabízen i šestistupňový manuál, který se nikdy předtím u třetí řady neobjevil. To už by vám mohlo stačit.

Vhodné auto pro všechny

Na takovou M3 si však připravte alespoň milion korun. U normálních kupéček vás cena vyjde od 300 tisíc výš a kombík či sedan si můžete pořídit klidně do 150 tisíc. Zatímco předchozí generace jsou považovány za veterány, ta třetí se zalíbila spíš drifterům. Stalo se tak díky pohonu zadních kol a robustním a odolným motorům, mám na mysli zejména šestiválce.

E36 i závodila. Co závodila – vyhrávala! A to nejen na Nürburgringu, ale i v závodě na 1000 kilometrů AMP Bathurst, či německém a japonském Touring Car šampionátu, kde se nejvíce dařilo benzínovým šestiválcům. Tím chci dát najevo, že si s touto generací dokázali pohrát i zkušení závodníci.

Díky nižším cenám může být třetí generace třetí řady vhodné auto také pro začínajícího řidiče, který se za svoje první auto nebude muset vůbec stydět. U sedanů jsou v tomto případě nabízeny jak manuální tak automatické převodovky. No a milovníci rychlé jízdy by si také užili své, nejlíp s královnou silnic nesoucí jméno M3.

Podobné příspěvky:

Třetí SPZ. Kolik stojí? A kde ji koupit? Auta do 50 000 Kč – co vybrat za low budget auto? 15 nejlepších veteránů všech dob Hledáte sportovní kupé z 90. let? Máme pro vás 5 skvělých tipů 5 nejslavnějších BMW Řidičský průkaz od 17 let: Jaká jsou pravidla a jak to celé funguje Ekologická daň při přepisu automobilu v roce 2024 BMW M3 oslavilo 40 let