Ne, nezačalo to Teslou! Tohle byl skutečný první elektromobil!

Zpět na začátek aneb první průkopník ticha

Když dnes někdo zmíní slovo elektromobil, většině lidí se okamžitě vybaví Tesla. Před očima se objeví futuristické tvary, moderní technologie a netradiční design. Jenže takto to na začátku vůbec nevypadalo.

Mnozí nadšenci do elektromobility dnes tvrdí, že přijde doba, kdy budou elektroauta převažovat. Ve skutečnosti už taková éra jednou byla. Představte si, že kolem roku 1900 tvořily elektromobily přibližně třetinu všech automobilů v Americe.

Kdo ale stál úplně na začátku? Kdo byl tím prvním průkopníkem tichého pohonu? Na chvíli zapomeňme na Elona Muska a vraťme se ke skutečným kořenům elektromobility.

První svého druhu

Za první čtyřkolový a skutečně použitelný elektromobil je považován Flocken Elektrowagen, který v roce 1888 sestrojil německý vynálezce a podnikatel Andreas Flocken.

Ještě před tímto milníkem existovaly například elektrické kočáry z roku 1832. Ty však byly spíše laboratorními experimenty než plnohodnotnými dopravními prostředky. Pokud se chceme bavit o stroji, který lze skutečně označit za automobil – nebo mu jej alespoň s přimhouřeným okem přirovnat – musíme se dostat právě k pokusu Andrease Flockena.

Elektrowagen neboli kočár bez koně

Tento „automobil“ se svým vzhledem stále velmi podobal kočáru. Jen místo koně jej poháněl elektromotor. Pod podlahou vozu byly uloženy olověné desky tehdejších akumulátorů, které tvořily hlavní zdroj energie.

Výkon vozu se pohyboval mezi 0,7 až 1 kW a maximální rychlost dosahovala přibližně 15 km/h. O pohon se staral stejnosměrný elektromotor. Na svou dobu šlo o pozoruhodný stroj – zejména pokud vezmeme v úvahu dojezd kolem 40 kilometrů. To je vzdálenost, která by pro městské popojíždění mnohdy stačila i dnes.

Velkou část podvozku zabírala těžká baterie, což je mimochodem vlastnost, která elektromobilům zůstala dodnes. Olověné akumulátory, na nichž byl vůz založen, vycházely z principu, který vynalezl francouzský fyzik Gaston Planté.

Zbytek výbavy byl jednoduchý, ale plně funkční. Vůz měl kožená sedadla a o osvětlení se staraly petrolejové lampy.

Jak se vyráběl první elektromobil?

Elektrické vozy Andrease Flockena – především model Elektrowagen – vznikaly převážně na zakázku, takže jejich počet nebyl nijak vysoký. Přesto odstartovaly menší elektromobilovou revoluci a veřejnost tehdy tato novinka skutečně nadchla.

Na přelomu století už elektromobily rozhodně nebyly jen raritou. Americká značka Baker Electric vyráběla městské elektrické osobní vozy, například model Victoria, a v roce 1906 dokázala vyrobit více než 800 kusů. To bylo na tehdejší dobu téměř nepředstavitelné číslo.

Elektromobily Baker si navíc pořizovaly i významné osobnosti své doby. Jeden z vozů vlastnila například manželka Thomase Alvy Edisona a k elektromobilům měl blízko i Henry Ford, který s Edisonem udržoval přátelský vztah. To jen dokazuje, že elektrický pohon nebyl na počátku 20. století žádnou okrajovou kuriozitou, ale plnohodnotnou alternativou spalovacím motorům.

Výhody tehdejších elektromobilů

Možná to zní překvapivě, ale hlavní přednosti tehdejších elektromobilů přetrvaly až do současnosti. Mnoho jejich výhod sdílejí elektrické vozy napříč celou historií své existence.

Tichý chod 

Elektromobily produkovaly minimum hluku a vibrací, zejména ve srovnání s tehdejšími spalovacími motory. Jízda byla klidnější, plynulejší a kultivovanější.

Čistota 

Stejně jako dnes elektromobily nekouřily a nevypouštěly štiplavý zápach. Obyvatelé měst oceňovali, že z nich nevytékal olej ani jiné provozní kapaliny, které byly u spalovacích vozů běžné.

Snadné startování

V době, kdy se většina spalovacích motorů startovala ruční klikou – což bylo nejen nepohodlné, ale i nebezpečné – představoval elektromobil výrazné zjednodušení. Stačilo zapnout obvod a vůz byl připraven k jízdě.

Jednoduchost konstrukce 

Oproti složitému spalovacímu motoru byl elektromotor konstrukčně mnohem jednodušším zařízením s minimem pohyblivých částí. To znamenalo menší poruchovost i snazší údržbu.

Nevýhody starých elektromobilů

Ani u nevýhod se od dnešní reality příliš nevzdálíme. Už tehdy se ukazovalo, že způsob provozu a technická omezení elektromobilů přinášejí podobné výzvy, jaké řešíme i dnes.

Malý dojezd 

Dojezd byl vždy diskutovaným tématem. Ve srovnání se spalovacími vozy byl omezenější, na druhou stranu je potřeba brát v úvahu tehdejší využití – elektromobily sloužily především pro kratší jízdy po městě.

Vysoká hmotnost

Vysoká váha byla problémem už na počátku a zcela se jej nepodařilo odstranit ani v moderní době. Těžké bateriové články tvořily – a stále tvoří – podstatnou část hmotnosti vozu.

Dlouhé nabíjení 

Zatímco dnes pomáhají situaci rychlonabíječky, tehdy podobná možnost neexistovala. Nabíjení trvalo dlouhé hodiny, než byly baterie opět schopné provozu.

Cena 

Také cena představovala zásadní překážku. Elektromobily byly dražší než vozy se spalovacím motorem, a rozdíl byl tehdy velmi výrazný. Podobnou debatu ostatně vedeme i dnes – bez různých forem podpory by byly elektrické vozy pro mnoho zákazníků finančně hůře dostupné.

Rekordmani

Možná vás překvapí, že hodnoty, které dnes považujeme za výjimečné, dokázaly konstruktéři dosáhnout už před více než 110 lety. O výrazný posun se zasloužil Thomas Alva Edison, který v roce 1910 vyvinul baterie pro vůz Baker Electric Victoria.

Tento automobil dosáhl na svou dobu neuvěřitelného dojezdu 393,5 kilometru. Takovou hodnotu by mu mohli závidět i některé moderní elektromobily. Průměrná rychlost při úsporné jízdě se pohybovala kolem 20 km/h, což s ohledem na tehdejší podmínky rozhodně nebylo špatné.

Proč se tedy přestaly vyrábět?

Na první pohled se může zdát, že si tehdejší elektromobilita vedla velmi dobře – možná v některých ohledech dokonce lépe než dnes. Proč tedy elektromobily na dlouhá desetiletí téměř zmizely z trhu?

Důvodů bylo hned několik. A je zajímavé, že některé z nich připomínají výzvy, které řešíme i v současnosti.

Henry Ford a pásová výroba

Jedním z klíčových momentů byl nástup Henryho Forda. Díky zavedení pásové výroby dokázal dramaticky snížit cenu automobilů se spalovacím motorem. Ty se tak staly dostupnější širokým vrstvám obyvatelstva, zatímco elektromobily zůstávaly dražší a méně rozšířené. Masová výroba spalovacích vozů zasadila tehdejší elektromobilitě zásadní ránu.

Příchod elektrického startéru

Spalovací motory měly zpočátku jednu velkou nevýhodu – startovaly se ruční klikou. To bylo nejen nepohodlné, ale i nebezpečné. Situaci změnil v roce 1912 vynález elektrického startéru, který sestrojil Charles Kettering. Jakmile jej automobilky – včetně Forda – začaly masově používat, získaly spalovací vozy komfort, který zákazníci dlouho postrádali. Jedna z hlavních výhod elektromobilů tak náhle zmizela.

Texaské „černé zlato“

Dalším zásadním faktorem byl objev rozsáhlých ropných ložisek v Texasu. Levná a snadno dostupná ropa zaplavila trh a pohonné hmoty výrazně zlevnily. Pro běžného zákazníka tak bylo jednodušší natankovat během pár minut než čekat hodiny na nabití baterií. Ekonomická i praktická výhoda se jednoznačně přiklonila ke spalovacím motorům.

Co první elektromobily přinesly?

První elektromobily přinesly světu koncept tiché městské mobility. Ukázaly, že automobil nemusí být jen hlučný stroj pro dobrodruhy, ale také elegantní a praktický dopravní prostředek pro každodenní život.

Andreas Flocken a další vizionáři tak položili základy toho, co dnes s velkou slávou znovu objevujeme a technologicky zdokonalujeme.

Zároveň je však patrné, že některé klíčové výzvy provázejí elektromobily už od jejich samotného zrodu. Omezený dojezd, vysoká hmotnost baterií či delší doba doplňování energie jsou faktory, které se s vývojem sice výrazně zlepšily, ale zcela nezmizely. Jsou totiž úzce spojené se samotnou koncepcí elektrického pohonu.

Osobně se myslím, že elektromobilitu ještě čeká další významná proměna. Teprve technologický posun nové generace – ať už v oblasti akumulátorů, materiálů nebo způsobu ukládání energie – může vyřešit problémy, které se s ní táhnou už více než století. Z čistě technického hlediska jsme sice urazili obrovský kus cesty, ale některé základní limity zůstávají překvapivě podobné těm z počátků automobilové éry.