Alfa Romeo Museo – místo, které vám vykouzlí úsměv na tváři, ať se děje cokoliv

Vstupné

Toto muzeum má otevřeno každý den od 10 do 18 hodin kromě úterků. Děti do 5 let jsou zdarma, od 6 do 12 let stojí vstupné 5€, od 13 do 18 let 8€, studenti 10€ a dospělí pak 15€. Lidé od 65 let dál, skupina alespoň 15 lidí, novináři a další výjimky mají vstupné za 12€. V nabídce jsou také komentované prohlídky. Pokud nebudete chtít vlastního průvodce jen sami pro sebe, připlatíte si ke vstupenkám navíc dalších 8€.

Lístky se samozřejmě dají koupit online na této stránce, abyste pak nemuseli stát frontu. Pokud ale chcete využít jakékoliv zlevněné lístky, musíte je zakoupit až na místě. Dost už věku a peněz, jedeme!

Naše cesta

Naše desetidenní podzimní roadtripy vedly posledních pár let do Toskánska. Letos jsme tedy usoudili, že je čas na změnu a pojedeme směr jižní Francie. To nás dovedlo k další změně – tentokrát jedeme s osobákem, protože v okolí Francouzské riviéry se s obytňákem skoro nikde nedá zaparkovat, natož přenocovat. Nakonec nám to ale i tak nedalo, a v Itálii přeci jen nějaký čas strávíme. Po cestě je totiž něco, co musí vidět snad každý, kdo má alespoň trochu rád auta.

Vyrazili jsme v pátek odpoledne a přespali v hotelu někde u Mnichova. Druhý den jsem přetrpěl tu nudnou část dovolené – outlet FOX TOWN ve Švýcarsku. Moje myšlenky totiž byly už tou dobou o pár kilometrů jižněji, přesněji v městečku Arese. A moc dobře jsem věděl, že tam se zítra rozhodně nudit nebudu.

Na přenocování máme zarezervovaný motel Hotel City Legnano (doporučuji jako výchozí bod do muzea – cca 10 km). Odtud vyrážíme hned po ranním italském cappuccinu vstříc jednomu z nejhezčích muzeí. Celou cestu jedeme dost nehezkou průmyslovou zónou. Navíc venku panuje nevlídné počasí. Je mlha a prší, takže vlastně naprosto ideální počasí pro návštěvu muzea.

Budova muzea

Zvenku se budova muzea od zbytku města sice vůbec neliší a je jasně vidět, že se jedná o bývalou fabriku. Na exteriéru si ale dal někdo rozhodně záležet. Nachází se zde nespočet nádherných a vzácných kousků, které jsou zprvu seřazeny chronologicky a později i ve skupinách jako je například motorsport nebo ty nejzajímavější prototypy, které nebyly ani uvedeny do prodeje a nikde jinde nejspíš nebudete mít možnost je vidět na vlastní oči. Těšit se tak můžete třeba na slavné Cabaro či Nuvolu.

Díky tomu, jak je budova velká, se návštěvníci rozprostřeli a nikde nebylo moc lidí najednou. Kdykoliv jsem si chtěl vyfotit některý z exponátů, snad vždycky přišla chvíle, kdy mi nikdo nepřekážel. Největší nápor lidí byl bezesporu ráno, v 10 hodin, kdy muzeum otevírá. Když jsme někdy v jednu odcházeli, u kas už žádná fronta nebyla.

Ještě než se pustím na samotný obsah muzea, si ale dovolím trochu historie. Dnešnímu muzeu je teprve devět let, historie mu ovšem sahá o několik desítek let do minulosti. Původní muzeum bylo otevřeno v roce 1976 a exponáty tenkrát stály v budově prvního výrobního závodu Arese-Portello. Po zastavení výroby v této fabrice v roce 2009 skončil i provoz muzea. Následujícího roku se při příležitosti oslav 100 let automobilky na pár měsíců znovu otevřelo a posléze bylo kompletně zrušeno. Ke konci roku 2013 začal architekt a také velký milovník Alfy plánovat na výzvu automobilky nový vzhled a nádech muzea. Benedetto Camerana nelenil a do pár měsíců se začalo s přestavbou, která netrvala ani rok. Tak pojďme dovnitř!

Milý úvod

V první části výstavy se čas od času obměňují tematická vozidla. Tentokrát zde byly modely Giulietta, která slaví letos 70 let od zahájení výroby. Cestou k dalším strojům se můžete podívat a i si něco přečíst o postupném vývoji loga automobilky a historii muzea, o které jsem teď psal. Po zbytek muzea jsou pak k vidění nejen samotná auta, ale také vidlicové, řadové i hvězdicové motory. Alfa Romeo totiž vyráběla mimo jiné motory do letadel.

Hlavní budova

Hned při vchodu do hlavní budovy vás zpoza rohu pozdraví matka rodu A.L.F.A. 24 HP z roku 1910. Ve stejném patře jsou pak vystaveny některé závodní vozy z první poloviny dvacátého století. Například model 8C 2300 Corto ze třicátých let, který závodil na slavné Mille Miglii, a má tak na své zádi dvě rezervní pneumatiky a vpředu tři pořádné světlomety. O kus dál se pak vystavuje třeba nablýskaný kousek se jménem 1900 Super Sprint z roku 1954.

O patro níž pokračuje řada těch nejlepších modelů za každé desetiletí. Za sedmdesátá léta zde pyšně stojí nic jiného než Montreal, za osmdesátky je k vidění model 75, následuje manažerská 164, alias královna dálnic z roku 1987, dále 156 vyráběná přesně o deset let později a na konci této řady naleznete nádhernou 8C z roku 2007, což dělá z tohoto modelu nejnovější auto v celém muzeu.

Nespočet modelů a nejen to

O dalších pár schodů níže jsou formule, na jejichž vývoji se podílel i samotný Enzo Ferrari. V rohu místnosti s vozy z motorsportu můžete vidět, jak zde odpočívá legendární model 155, polepený všemi možnými sponzory, z kategorie DTM. Hned vedle je vystaven jeho 2,5litrový šestiválec a stejně tak je tomu u modelu Tipo 33 TT12, který se účastnil několika vytrvalostních závodů. Ten měl tehdy pod kapotou ovšem V12. No o vystavených modelech by se dalo bezesporu psát do nekonečna a navíc vám nechci vše vykecat. Radši už toho nechám a jen ať tam každý vyrazí sám, nebudete litovat!

I když na silnicích už bohužel jen tak nepotkáte s nejvyšší pravděpodobností ani jeden z nich, věřte, že některé modely vypadají vedle takové TZ2 či 33 Stradale opravdu obyčejně. Avšak ani o taková auta vás Alfa Romeo Museo nepřipraví. Tohle muzeum má zkrátka všechno! V tomto případě totiž nechybí ani 4DX kino. To, že na plátně pouští úplnou blbost by vám měly vynahradit hýbající se sedačky a dosednutí pár kapek vody na vaše tělo při projetí kaluží. Když z kina vylezete, naleznete další z tematických výstav – my jsme měli příležitost vidět několik modelů, které využívali slavní carabinieri. Prohlídku muzea můžete tak jako my završit obědem v bistru na střeše muzea, kde vám kromě dobré chuti nebude chybět ani milý pohled pár Alfiček.