Pístní kroužky – nejčastější závady a jak je řešit

Co jsou to pístní kroužky?

Pístní kroužky jsou rozdílné a ne každý je úplně stejný a plní úplně to samé. Jsou také rozdíly v materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. V zásadě lze však říci, že pístní kroužek těsní. Pístní kroužky zajišťují stírací a těsnící funkci.

Druhy pístních kroužků

Těsnící pístní kroužek

Jak jeho název napovídá tak tento kroužek těsní. Zabraňuje pronikání plynů ze spalovací komory pod píst. Díky tomu má taky motor určitou kompresi. Ve většině případů bývají těsnící pístní kroužky minimálně dva. U jednodušších strojů, jako je dvoutaktní motorová pila je pouze jeden. Těsnící kroužek je většinou vyroben z oceli, nebo litiny, či temperované litiny. Těsnících kroužků jsou asi tři druhy a to válcové, zkosené a lichoběžníkové.

Stírací kroužek

Ten již bývá většinou jeden a je to ten úplně spodní. Vyroben bývá také z oceli či litiny, vždy záleží na konstrukci. Dále je jeho vzhled mírně jiný než u předchozích kroužků. Jak již jeho název napovídá má za úkol setřít rozstříknutý olej po stěnách válce směrem dolů. Díky tomu snižuje emise a kouřivost a taky zabrání úniku oleje. To je také důvod, proč jsou na tomto kroužku malé dírky a díky nim, při setření dochází k odtoku oleje zpět pod píst. Většinou je tento kroužek, jakoby „vlnkovaný“. Druhy stíracích kroužků jsou polozkosené, osazené a s výřezy.

Zámky pístních kroužků a jejich tvar

Abychom se mohli více zaměřit na zámky je dobré si nejprve říci něco o tvaru pístních kroužků. Jak název napovídá jsou kulaté ovšem ne uzavřené. Mají vždy o malinko menší průměr než je průměr pístu. Vložením do pístu a následně do válce dojde k tzv. uzamčení a těsnění. Zámky na pístních kroužcích jsou:

• Kolmé, nebo-li rovné – Těsnící kroužek je zkratka kolmo zakončen.
• Šikmé – Šikmý zámek se používá především proto, aby nemohl být tzv. podfouknutý. Pro představu je  zakončen dvěma šikminami, které na sebe mohou doléhat.
• Předsazené – Velmi jednoduše řečeno je to tak, že má tvar zámku podobný vlnce, kdy do sebe krásně zapadá.

Závady pístních kroužků

Únik oleje

Pokud jsou pístní kroužky vadné, dochází k průsakům oleje a to může být od malých průsaků až po masivní.  Za extrémní únik se považuje více než 1 litr oleje na 100 km. Nežádoucím efektem spotřeby oleje je silný dým z výfuku.

Ztráta komprese

Dalším příznakem vadných nebo opotřebovaných pístních kroužků je ztráta komprese. Každý motor má udanou hodnotu komprese a její toleranci. Pokud klesne pod danou hodnotu znamená to velký problém. Ten mohou mít na svědomí právě pístní kroužky. Jedinou možností je tedy výměna a případně honování válců. Ztráta koprese se projeví špatnými starty, nepravidelným chodem motoru a špatnou akcelerací, atd.

Prasklý pístní kroužek

Prasknutý pístní kroužek může udělat pěknou paseku. Jednak může poškodit válec. Dále se může nešikovně zaseknout a zadřít motor. Moc často se to nestává, ale ta možnost tu je. Pokud pístní kroužek praskne většinou je to proto, že je to nekvalitní kousek.

Toto je základní výčet poruch, motor není jednoduchá mechanická součástka a může se v něm stát doslova tisíc a jedna věc.

Diagnostika závady pístních kroužků

Měření komprese

Měřením komprese lze dále dojít k závadě na pístních kroužcích. Bohužel ztráta komprese může být i kvůli jiným důvodům a proto je lepší přistoupit k měření těsnosti, které budu popisovat níže. U benzinových motoru se komprese přeměří po vymontování zapalovací svíčky a následně našroubování, nebo vtlačení kompresního prvku, který je zakončený tlakoměrem. U dieselů se tlakový měřič vkládá místo žhavící svíčky. Ideální je měření provádět na zahřátém motoru.

Zkouška těsnosti a sundání hlavy

Pokud sundáme hlavu dostaneme přístup na písty. Po vesnicku se to dělá následovně. Otočíme klikou tak, aby nebyl žádný píst v horní úvrati, lidově řečeno je dáte do roviny. Pak písty zalijete troškou petroleje a počkáte alespoň hodinu a uvidíte zda na některém válci petrolej ubude. Ideální je nechat to zalité 24 h. Pokud vám petrolej proteče, je jasná netěsnost pak ovšem vyměňte motorový olej neboť bude petrolejem znehodnocen.

Výměna a cena pístních kroužků

Pístní kroužky nejsou zas tak drahou záležitostí  na Škodu Octavia 2 generace s motorem 1.9 TDI 77 kW BXE se pohybují ceny pístních kroužků okolo 300 Kč až po cca 600 Kč za sadu na jeden píst. Pístní kroužky jsou věc, na které bych rozhodně nešetřil a volil bych proto výrobce Kolbenschmidt, Mahle, Goetze Engine.

Výměna pístních kroužků

Na pístní kroužky se dostaneme tak že, odstrojíme vedení do hlavy a víka ventilů, sundáme hnací řemen alternátoru atd., sundáme si rozvody, odendáme svody a nebo je odpojíme od výfuku, sundáme si víko ventilů, povolíme šrouby hlavy (pozor, pekelně drží a není dobré, když se zlomí) a pak zkrátka hlavu zvedneme a odděláme, pod ní se buď nachází silikon, nebo těsnění. 

Po sundání hlavy se nám naskytne pohled na klikovou hřídel s domky. Píst je přichycen ke klikové hřídeli šrouby. Ty budeme mít možnost vidět po sundání hlavy. Píst povolíme a pak jej vytlačíme směrem vzhůru k hlavě abychom jej dostali z motoru ven. Bude nutné si otočit klikou, abychom se dostali ke všem pístům. Až budeme mít píst venku můžeme se pustit do výměny pístních kroužků. 

Nejlepší je sundat pístní kroužky holou rukou a to tak, že si prstem pozvedneme část kroužku v zámku a pootočením jej z pístu odejmeme. Nepoužívejte ostré předměty, abyste nepoškodili drážky v pístu! Pozor, pístní kroužky jsou velmi křehké u mé první výměny jsem pístní kroužek zlomit jedna dvě. Buďte proto, prosím velmi opatrní a pístní kroužky nějak neroztahujte a přistupujte k nim opatrně.

Při vložení nových kroužků přichází na řadu první stírací a pak většinou dva těsnící, kdy nápis TOP musí směřovat vzhůru k hlavě. Ideální je použít přípravek pro stlačení pístních kroužků, pro vložení pístu do válce. Opravdu bych přípravek doporučil u dvoutaktů, kde je jeden pístní kroužek jsem si byl schopen vždy poradit, mimo jiné dvoutakty nemají protáčecí kroužky, ale uzavřené. Ovšem u pístu, kde se kroužků nachází více bych neváhal s přípravkem. 

Ideální výcvik pro výměnu pístních kroužků je rozebrání motorové pily, alespoň mne to mnohé naučilo. Jednak člověk více pochopí, jak toto ústrojí funguje a druhak nepotřebuje tolik nářadí ani fyzické námahy jako u větších strojů.

Měření pístních kroužků

Ne nadarmo se říká dvakrát měř a jednou řež. I u pístních kroužků se dají měřit hodnoty, které nám jednoznačně pomohou. Pístní kroužek musí mít ve válci určitou vůli, neboť se při zahřátí roztahuje, vůle je důležitá, aby se nám nepekl a konečně, také aby se zkrátka mohl píst pohybovat a nezadřel se.

Kroužky měříme spárovou měrkou. Cena spárové měrky je od cca 100 do 150 Kč. Dají se s ní dále měřit ventilové vůle. Spárové měrky mají různé velikosti, proto je dobré vzít takovou, co má na výběr co nejvíce hodnot. Kroužky se dají měřit axiálně „ve směru osy“ lidově řečeno zprava doleva a dále se dá měřit radiálně, což by se dalo říci shora dolů. Vždy je dobré si ověřit hodnoty dle dílenské příručky, nebo doporučení výrobce pro správné vyhodnocení.

Výbrus válců a změna velikosti pístních kroužků a kdy přistoupit k výbrusu?

Já osobně bych k výbrusu přistoupil nejspíše pouze při viditelném poškození válce, a nebo při naměření špatné ovality. Ovalitu si můžeme změřit speciálním měřidlem. Někdo ho nazývá měřidlo dutin, jiný pravítko ovality, taky se mu lidově říká hodiny. 

Toto měřidlo je vcelku drahé, jeho cena začíná od cca 1500 Kč. Ovalita by se měla měřit na 3 kontrolních místech ve válci a vždy kolmo k pístu. Výrobce vždy udává toleranci, kterou může ovalita válce mít. V momentě, kdy se nacházíme mimo toleranci, je třeba udělat výbrus. Já si pamatuji výbrusy Pionýrů, nebo-li Jawa 21, kdy se to provádělo doma tzv. na koleně. U aut bych to asi úplně nedoporučil. 

Výbrus se provádí honovací hlavicí. Při výbrusu je nutné neprovádět tuto techniku na sucho, ale je nutné použít mazivo. Existují honovací oleje, dříve jsem viděl tuto techniku provádět s hydraulickým olejem. Po honování je však nutné dát o něco větší pístní kroužek to však záleží na honování. Pokud bychom chtěli být naprostí poctivci honování a broušení by mělo proběhnout. Já osobně bych to nedělal, pokud by to nebylo smrtelně nevyhnutelné. Nejspíše bych nedosáhl takové ideální komprese, ale pokud bych něco takového prováděl, bylo by to na starších vozech a tam se dají přivřít oči a říci hlavně, že slouží. Pokud jste ovšem nikdy nic takového neděli a neholdujete technice, vždy vyhledejte odborníka.