Nejslavnější auta světa: BMW E30 M3

BMW E30 M3 – ZAKLADATEL SLAVNÉHO RODU

Třicet let, pět generací a miliony přívrženců po celém světě. To je skromný výčet čísel z úctyhodné historie automobilové legendy, která se zrodila roku 1985 v Mnichově. Řeč je samozřejmě o vozech BMW M3. A my se nyní podíváme na ten úplně první vůz řady 3, který na sobě hrdě nesl logo oddělení BMW Motorsport.

Vše začalo u DTM

Automobilka BMW a závody cestovních vozů, to je neodmyslitelné spojení stejně jako sůl a pepř. Právě sem sahá prapůvod všech „em trojek“. Němečtí inženýři totiž usilovně pracovali na závodní verzi modelu E30. Tehdejší pravidla pro homologaci závodního vozu kategorie DTM ovšem vyžadovaly, aby bylo vyrobeno minimálně pět tisíc sériových vozů s identickým zavěšením, aerodynamikou, šířkou blatníků, blokem, hlavou i válci motoru. A právě po těchto úpravách svět spatřil automobil BMW E30 M3, který se stal zakladatelem slavného rodu.

Světové veřejnosti byl vůz představen na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. Do výroby se ale dostal až o celých dvanáct měsíců později a první zákazníci se svých E30 M3 dočkali až v roce 1987.

Podobná, přesto zcela jiná

Verze M3 by si s klasickým e30 spletl jen málokdo. M3 se oproti své sériové předchůdkyni mohla pyšnit značným nárůstem do šířky, což způsobilo zejména přidání aerodynamičtějších blatníků a prahů. Pokud je řeč o aerodynamice, nesmíme zapomenout na zadní spoiler a přední splitter. Ty totiž vozu dodávají opravdové závodní kouzlo a hlavně potřebný přítlak.

Na poměry osmdesátých let vůz nabízel nezvykle nízký cestovní komfort a odhlučnění motorové části. Ty totiž padly za oběť odlehčení vozu a tvrdému naladění podvozku. „Em trojka“ byla zkrátka určena pro závodění a agresivní jízdu, ne k víkendovým rodinným výletům.

Překvapení pod kapotou

Velkým překvapením byla pro většinu tehdejších skalních příznivců automobilky BMW volba motoru. Nejednalo se totiž o atmosférický, řadový šestiválec, který byl tehdy pro bavorskou automobilku zcela typický. Geniální inženýr Paul Rosche totiž pro tento vůz dokázal vyvinout za pouhé dva týdny novou, čtyřválcovou variantu šestiválcového motoru E88. Důvodem, proč Rosche zvolil válce čtyři, namísto šesti byl jednoduchý. Menší počet válců totiž umožnil použití kratší a odolnější klikové hřídele. To mu dalo možnost hnát motor během závodního režimu do vyšších otáček. Při 6.750 otáčkách za minutu, dokázal tento motor produkovat výkon celých 200 koňských sil. Tento výkon byl skrze pětistupňovou převodovku distribuován, pro BMW typicky na zadní nápravu.

Bavorská raketa

Díky tomuto stádu koní pod kapotou a velmi nízké hmotnosti, pouhých 1.165 kg, dokázala tato bavorská raketa vystřelit z nuly na sto kilometrů v hodině za skvělých 6,7 vteřiny. Dále pak dokázala zrychlovat až na hodnotu 235 kilometrů v hodině. Ke zkrocení takových hodnot bylo zapotřebí přidat také čtveřici kotoučových brzd s posilovačem a systémem ABS.