Test ojetiny: Ford Mondeo Mk4: Spolehlivý pohodář mezi ojetinami

Celkově lze říci, že Ford Mondeo Mk.4 nabízí dobrou kombinaci komfortu, prostoru a jízdních vlastností, což z něj činí atraktivní volbu pro mnohé rodiny i jednotlivce hledající spolehlivé auto pro každodenní použití. Autor článku vlastnil liftback i kombi a má tak s tímto vozem dostatek zkušeností.

Na trhu se objevovalo ve třech karosářských variantách – čtyřdveřový sedan, pětidveřový liftback a kombi. Nejžádanější je pochopitelně variabilní kombi, které je oblíbeno zejména jako rodinný vůz. V ČR pak byly na výběr čtyři úrovně výbavy: Ambiente, Trend, Titanium a Ghia. Mondeo patří k největším autům ve třídě, kdy například svým rozvorem téměř atakuje hodnoty vozů o třídu větších. Oproti svým evropským konkurentům ovšem nenabízelo variantu v podobě pohonu 4×4.

Jízdní vlastnosti potěší

Jízdní vlastnosti byly vždy předností vozů s modrým oválem ve znaku. Mondeo Mk4 není výjimkou, svým charakterem umožňuje tento dálniční koráb zdolávat stokilometrové trasy bez únavy posádky. Podvozek poskytuje dostatečnou jistotu i při dynamičtější jízdě, zároveň dobře filtruje nerovnosti. 

Je jasné, že u ojetých exemplářů se stovkami tisíc km na tachometru není vždy podvozek ve špičkovém stavu, nicméně při pravidelné údržbě je to pořád pěkné svezení. Navíc komponenty podvozku jsou trvanlivé a vydrží bez výměny klidně 200 000 km. Brzdy, ramena, silentbloky, vše je dimenzováno s ohledem na dlouhou výdrž. 

Vynikající je řízení vozu, které vyniká svou přesností a zpětnou vazbou. Když na denní bázi jezdíte s Mondeem Mk4 a pak přesednete do jiného vozu, snadno si uvědomíte, jak skvěle citlivé řízení Ford pro svůj tehdejší model střední třídy vytvořil. Použití hydraulického posilovače řízení ovšem vylučuje nasazení systému automatického parkování.

Řidiči se bude líbit i manuální řazení, které je přesně vymezené a poskytuje příjemnou mechanikou vazbu.

Na interiéru se muselo zapracovat

Co trochu zaostává za konkurencí je kvalita interiéru. V prvních ročnících budily rozpaky zejména interiérové panely v dekoru imitujícím dřevo. Nevypadaly rozhodně hodnotně, ale to byl problém všech tehdejších Fordů. Kvalitativní dojem z interiéru se výrazně zlepšil po faceliftu v roce 2010. Přibyly nové materiály, dekory i hodnotnější provedení středového panelu, navazujícího středového tunelu i čalounění včetně sedadel. 

Zajímavostí je použití dvou variant přístrojového panelu – klasických budíků s monochromatickým displejem či multifunkčního barevného displeje Convers+ společně s modifikovanými budíky. K dispozici bylo i tlačítko pro startování motoru a bezklíčový vstup do vozu. Dodavatelem systému byl koncern Continental a nebyly s ním žádné chronické potíže. 

Prostornost je velkým plusem tohoto Mondea. Vepředu i vzadu majitelé nestrádají v místě na nohy, hlavu i do šířky. Ve dvojkovém Superbu je více místa v podélném směru, ale méně v příčném.

Zavazadelník umožňuje svým provedením u combi a liftbacku vytvoření velkorysého přepravního prostoru, který zajistí dostatečnou kapacitu pro rodinnou dovolenou. V případě potřeby lze při sklopených zadních opěradlech a po odklopení sedáku vytvořit rovnou plochu pro lůžko pro dva dospělé lidi. Zavazadlový prostor disponuje upínacími oky, háčky na zavěšení tašek či uzavíratelnou přihrádkou v bočnici.

Karosářské verze

• sedan – vnější rozměry 4,84 x 1,88 x 1,50 m, objem zavazadlového prostoru 550 l
• liftback – vnější rozměry 4,78 x 1,88 x 1,50 m, objem zavazadlového prostoru 540 l
• kombi – vnější rozměry 4,83 x 1,88 x 1,51 m, objem zavazadlového prostoru 554 l

Servis vás nezruinuje

Slušná je i antikorozní ochrana vozu. Byť podvozek není od pohledu silně ošetřen, koroze ho nijak radikálně nesežírá. Drobná povrchová rez na ramenech náprav je běžná, ale problémy s korozí běžné u stejně starého VW Passat se zde nevyskytují. Slušná je i trvanlivost výfuků, nicméně u čtyřletého 1.6 EcoBoost byl zadní tlumič orezlý zhruba stejně, jako u patnáctiletého 2.0 TDCi.

Laky nejsou nikterak super kvalitní. Nejcitlivějšími místy na osekávání laku od kamínků jsou vypouklé zadní okraje zadních dveří. Zde je třeba lak ošetřovat, nicméně drobná poškození od kamínků hned nekorodují. 

Občasné problémy bývají s elektronikou. Často se vybíjejí akumulátory, které odrovnají krátké jízdy s množstvím zapnutých spotřebičů. Ford s oblibou již od první generace instaluje přední vyhřívané sklo, proto nezapomeňte na jeho připojištění. Výměna v případě praskliny vychází na zhruba patnáct tisíc Kč. 

Servisní historie se u Fordu nedá až tak přesně ověřit, je tedy nejlepší využít služeb některé z nezávislých autorit. Mnoho ojetých kusů na trhu nicméně má stočený tachometr, což poctivá mechanika tak snadno neodhalí. Vodítkem pak může být interiér, který najeté kilometry prozradí mnohem zřetelněji. Výhodou Fordu je nízká cena originálních náhradních dílů pod značkou Motorcraft. Majitel se tak nemusí zříkat originální kvality a riskovat použití některých aftermarketových variant.

U motorů pečlivě vybírejte

Mondeo Mk4 nabízelo širokou škálu benzínových a naftových motorů, které nabízejí vyváženou kombinaci výkonu a úspory paliva.

Benzinové motory

• 1.6 Duratec Ti-VCT (88, 92 kW) – před faceliftem, základní motor, který je dobrý ve Focusu, ale na velké auto střední třídy je příliš slabý 
• 1.6 EcoBoost (118 kW) – nasazen po faceliftu, rozvodový řemen, jezdí hezky se spotřebou okolo 7 l, trápí ho ale časté úniky chladicí kapaliny a karbonování. Tyto problémy obvykle vyústí v potřebu GO motoru v řádu vyšších desítek tisíc Kč
• 2.0 Duratec Ti-VCT (107 kW) – před faceliftem, atmosférický dvoulitr s rozvodovým řetězem a celkem robustní mechanikou, spotřeba cca 8 l, některé verze tohoto motoru umožňovaly spalování etanolu (E85)
• 2.0 EcoBoost (149, 176 kW) – podobně jako menší 1.6 přišel po faceliftu, ale oproti menšímu EcoBoostu je osazen rozvody s rozvodovým řetězem a trvanlivější mechanikou, spotřeba okolo 8 l
• 2.3 Duratec (118 kW) – před faceliftem, celkem spolehlivá mechanika ve spojení s automatem (s hydrodynamickým měničem)
• 2.5 Duratec Turbo (162 kW) – před faceliftem, řadový pětiválec Volvo, spotřeba cca 10 l, tehdejší vrchol nabídky s maximálkou 245 km/h, nyní již servisně nákladný a pokud neměl opravdu pečlivého majitele, tak i celkem rizikový motor 

Naftové motory

• 1.6 Duratorq TDCi (85 kW) – původ od PSA, základní naftový motor, v Mondeu se trápí, mechanicky méně odolný než 2.0 TDCi
• 1.8 Duratorq TDCi (74, 92 kW) – před faceliftem, vlastní konstrukce Ford, hlučnější, ale velmi robustní a spolehlivá konstrukce, nikdy neměl DPF, skončil s normou Euro 4
• 2.0 Duratorq TDCi (96, 103, 120 kW) – původ od PSA, jeden z nejlepších dieselů ve třídě, nejrozšířenější motor v modelu, spotřeba klidně okolo 5l. Do verze Euro 4 většinou bez DPF, později od Euro 5 již všechny varianty s DPF (už s pátým vstřikovačem nafty před DPF), verze Euro 5 je proto lepší než Euro 4 s DPF, kde pátý vstřikovač nebyl a docházelo k ředění oleje naftou
• 2.2 Duratorq TDCi (129, 147 kW) – původ od PSA, táhl jako lokomotiva, ale značný turboefekt, rovněž i ve verzi s automatem s hydrodynamickým měničem

Závěr

Mondeo čtvrté generace má své mouchy, nicméně při udržení solidního servisu se jedná o spolehlivého, pohodlného a provozně ne moc drahého služebníka. Svým designem ani dnes neurazí, na silnici je tichý, poměrně úsporný a řidičovi poskytne radost z jeho řízení.

Když zvolíte dvoulitrové motory, ať už benzinový EcoBoost či diesel 103 kW, neměla by to být vyloženě špatná volba. Olej u dieselů a EcoBoostů měňte po zhruba 10 000 Km. V případě výměny obávaného DPF se, na rozdíl třeba od asijské konkurence, nemusíte obávat finanční apokalypsy. Milovníci šestiválců zde už ovšem mají smůlu, ty skončily společně s generací Mk3.