Škoda 110 Super Sport – Legenda stříbrného plátna

Při pohledu na dnešní automobilové koncepty si člověk může pomyslet, že jsou designeři až příliš zahledění do budoucnosti. Pravdou ale je, že dnešní futuristické automobilové koncepty jsou v porovnání s těmi, které vznikaly v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století jen slabým odvarem.

 

Ani východ nebyl pozadu

V již zmíněných šedesátých letech se všechny světové automobilky doslova předháněly v tom, kdo postaví dravější koncept futuristického supersportu s motorem uprostřed. Tuto celosvětovou vlnu nezastavila ani železná opona a i několik východních automobilek i samotných inženýrů se rozhodlo předvést své schopnosti. Například v bývalé NDR vzniklo hned několik prototypů s designem italských supersportů, využívající motory Wartburg nebo Lada. Prvním pokusem postavit ryze český supersport byl odhalen v roce 1970 pod názvem ÚVMV 1100 GT. Ve své podstatě tento model neleze považovat za supersport, s ohledem na fakt, že motor je umístěn až za zadní nápravou. Pokud ale vezmeme v potaz úchvatně tvarovanou karoserii vozu, je umístění motoru sekundární záležitostí. Bohužel se tento prototyp nikdy nedočkal více, než několika ročně vyrobených replik. Podrobněji se tomuto modelu budeme věnovat v některém z dalších dílů našeho seriálu o slavných československých prototypech. Vůz, kterému se budeme podrobně věnovat dnes je totiž skutečnému, ryzímu supersportovnímu vozu, který vznikl na našem území mezi lety 1969 – 1971.

 

Nejagresivnější vůz československé histgorie

Jde o veleslavný prototyp s názvem Škoda 110 Super Sport. Práce na tomto vozu byly zahájeny, jak bylo již zmíněno, v roce 1969. Na vývoji vozu se vedle AZNP Mladá Boleslav podílelo i několik dalších československých firem. Jmenovitě šlo o VVZ AZNP Kvasiny, VVZ Jawa Praha, Vertex Hradec Králové, Pal Kbely a Autopal Nový Jičín.

 

 

Základ vozu tvořila ocelová plošina s pomocným rámem, z něhož vycházel masivní ochranný oblouk, umístěný za sedadly řidiče a spolujezdce. Přední nápravu si vůz vypůjčil od známé Škody 110. Před zadní nápravou byl umístěný motor, původně vyvinutý pro závodní speciál Škoda 110 L Rallye. Agregát o objemu 1107 ccm disponoval maximálním výkonem 73 koňských sil při 6250 otáčkách za minutu a maximálním točivým momentem 81 Nm při 5250 otáčkách za minutu. Tato síla byla skrze čtyřstupňovou manuální převodovku, rovněž pocházející ze Škoda 110 L, přenášena na zadní kola.  Vůz byl schopen dosáhnout maximální rychlosti 180 km/h a z 0 na 100 km/h zrychloval 898 kg vážící vůz za 15,3 sekundy. Z dnešního pohledu se jedná o poměrně úsměvná čísla, je ale třeba si uvědomit, že na poměry sedmdesátých let si 110 Super Sport nevedl vůbec zle.

 

 

Zdaleka nejpůsobivější částí vozu, byla ale jeho sklolaminátová karoserie, vyrobena společností Vertex Hradec Králové. Ostře řezaná, agresivní karoserie vyvolávala mnoho rozporuplných pocitů. Zejména v domácím Československu.  Zde byl vůz odsouzen odbornou veřejností, právě pro příliš hranaté tvary. Ty byly jasně patrné zejména při srovnání s elegantním a uhlazeným předchůdce 1100 GT. Jako největší problém vozu bylo hodnoceno řešení přístupu do kabiny. Vůz nedisponoval konvenčním párem dveří. Namísto toho zvolili vývojáři řešení, při kterém se odklápěla přední část, včetně čelního skla.

 

V roce 1971, jen několik měsíců před plánovanou premiérou byl vůz osazen výkonnějším motorem, o výkonu 104 koní, který mu dovoloval dosáhnout maximální rychlosti až 211 km/h.

 

Hvězda výstav i stříbrného plátna

Veřejnost měla možnost poprvé vůz spatřit ve zmíněném roce 1971 v Klatovech, během mezinárodní Rallye Vltava a ve stejném roce se vůz představil na mezinárodním veletrhu v Brně. O rok později se vůz poprvé dostal do zahraničí na autosalon v Londýně a v Bruselu. Tam jej zahraniční novináři, na rozdíl od těch tuzemských, obdivovali pro jeho odvážný design a celkově vůz ohodnotili kladněji než koncept britského Aston Martinu.

 

Ačkoli vůz dosahoval i na dalších mezinárodních výstavách značných úspěchů, byl jeho vývoj, s ohledem na stoupající tlak proti individualistickým sportovním vozům ukončen a vůz byl umístěn do firemního muzeum a využíván pouze k pózování na propagačních materiálech.

 

Upír z Feratu

 

 

V roce 1977 se začala psát nové éra známého prototypu. Z hvězdy automobilových výstav se vůz proměnil v hvězdu stříbrného plátna. Poprvé jsme jej mohli vidět právě v roce 1977 ve filmovém snímku „Zítra ráno vstanu a opařím se čajem“. Zde byl ovšem vůz k vidění pouze na krátký okamžik. Za zmínku ale stojí fakt, že se jedná o jeden s posledních pohledů na vůz, kdy byl zaznamenán ještě se svou originální bílou barvou.  O tu totiž přišel v roce 1981, kvůli natáčení filmu, který vůz nejvíce proslavil. Šlo samozřejmě o filmový snímek „Upír z Feratu“. Kvůli hlavní roli v tomto filmu bylo zapotřebí výrazně upravit vzhled vozu. Jak bylo již zmíněno, bílá barva byla nahrazena černou, kterou doplňují červené detaily. Rovněž zmizela výklopná světelná rampa na přídi vozu a na zádi naopak přibyl masivní spoiler a novinkou byla i přítomnost zlatých sportovních kol BBS.

 

Poté co si vůz odbyl své povinnosti spojené s hlavní rolí ve filmu byl opět umístěn do muzea. Potřetí a naposledy si vůz zahrál ve filmu Velká filmová loupež.

 

V současnosti je vůz k vidění v depozitáři mladoboleslavského muzea Škody Auto.

 

Foto: Škoda Auto