Fiat UNO – Malé auto s velkou historií

Fiat Uno představuje více než jen malý automobil; je to legenda, která překročila hranice běžného vozidla a stala se ikonou motorismu. Jeho cesta od představení v roce 1983 až po globální úspěch ukazuje, jak může inovativnost, dostupnost a trvanlivost proměnit jednoduchý hatchback v milovaný a historicky významný model. Podívejme se na příběh Fiatu Uno, malého auta s nezapomenutelným dědictvím, které ovlivnilo generace řidičů a automobilový průmysl.

Dlouhá léta produkce

Fiat se odjakživa zabýval výrobou malých aut a ani Uno nebylo výjimkou. Budeme se bavit o tří nebo pětidveřovém hatchbacku z osmdesátek. Fiat Uno byl představen v roce 1983, a to na mysu Canaveral na Floridě. Proto má tohle mrňě fotky s vesmírnými rakety Spojených států. Jak je ale známo, obyvatelé USA mají rádi spíše velká a silná auta, takže Uno se tam vůbec neprodávalo. Za to Evropa a Jižní Amerika si ho oblíbila.

Hned druhý rok výroby byl Fiat Uno prohlášen autem roku. O rok později, tedy v roce 1985 bylo už vyrobených přes milion kusů. Toto číslo jen a jen dokazuje jeho popularitu mezi malými rodinnými vozy.

Fiat Uno měl nahradit svého předchůdce nesoucí jméno Fiat 127. Výroba v Itálii trvala jen do poloviny 90. let, kdy následoval Fiat Punto. V Polsku se pak vyráběl ještě dalších 7 let. Jedna z těch největších „poboček“ sídlila v Brazílii, kde se vyráběly mimo hatchbacky i sedany, či kombíky s označením Duna. Tam s produkcí skončili až v roce 2013, což je přesně 30 let od zahájení výroby.

Do roku 2021 se tam ještě vyráběla novější verze, která se ale nijak moc nelišila od Fiatu Panda. Dá se tedy říct, že Fiat Uno se vyráběl necelých 40 let dlouho, a to se jen tak nevidí…

Když ne Lancia, tak Fiat

Autobianchi (známá také jako Lancia) A112 Abarth už bylo považováno za zastaralé auto, a proto tato automobilka požádala Giorgia Giugiara, aby navrhl malé, novější auto. Ten jejich úkol splnil, jenže kvůli neshodám v automobilce se konstruktéři do výroby nepustili. 

Po návrhu nakonec skočil právě Fiat. Auto bylo na svou hranatost poněkud vysoké, což ale nabídlo celkem prostorný vnitřek. Design auta byl na tehdejší poměry nový a krásný, nicméně šlo tak trochu o naleštěnou bídu. Musel si totiž vystačit se staršími motory z jiných, už vyrobených Fiátků.

Motory ve Fiatu Uno

Konstruktéři se rozhodli umístit motor pod kapotu a ne dozadu, jako u většiny předchůdců. Auto proto mělo – na Fiat poměrně neobvyklý – pohon předních kol. Nejčastěji byly používány motory z již zmíněné sto sedmadvacítky, nebo z Fiatu Ritmo. V roce 1985 začal Fiat vyrábět nové benzínové i naftové motory FIRE, právě pro jejich malé vozy.

Měly objem o velikosti jednoho litru a výkon 33 kW. Písty tohoto typu motoru nedosáhly na ventily, tudíž nehrozilo prasknutí rozvodového řemenu. Díky tomu byl tak spolehlivý a téměř nerozbitný, že ho používají častokrát až dodnes.

Nabídka po čase obsahovala i dva motory s turbodmychadlem s označením Uno Turbo i. e. Poslední dvě písmena nám říkají, že motor funguje na novém principu – elektronickém vstřikování paliva. V jednom z nich bylo ukryto 118 koní, díky kterým toto malé auto dokázalo jet rychlostí přesahující 200 km/h. 

Většina těchto Fiatů měla pětistupňovou manuální převodovku, kterou v několika kusech v roce 1989 vystřídal automat.

Protože se Uno vyráběl tři dekády, rozměry se samozřejmě lišily. Většina kusů měla na délku něco pod 3700 cm, na šířku 1560 cm a vysoká byla 1420 cm.

Uno jako konkurent Favorita? Rozhodně ne cenově

Za komunistického Československa jste si mohli pořídit auto buď v Mototechně, anebo v Tuzexu. Uno, jakožto zahraniční a na československé poměry luxusní vůz, byl k mání pouze v tom druhém podniku. Jde sice o prostý hatchback, ale Itálie holt byla na úplně jiném levelu. V přepočtu z tzv. bonů na Kčs stál tenkrát okolo 130 tisíc, zatímco taková Škoda Favorit maximálně 85 tisíc Kčs.

V dnešní době je to prosté staré auto, které koupíte pod sto tisíc korun.

Zatímco u nás probíhala sametová revoluce, v Itálii v roce 1989 řešili co změnit a zdokonalit na jejich Fiatu Uno. Změny se týkaly jak vnějšku, tak interiéru auta. Lehce se posunuly světlomety směrem dolů a zadek auta měl nový tvar.

Z palubní desky zmizel nespočet tlačítek na všechno možné, a spousta z nich byla nahrazena páčkami na volantu.

Závěr

Jak jsme společně prozkoumali, Fiat Uno není jen dalším vozidlem na silnici. Je to auto s bohatou historií, které si získalo srdce milionů automobilistů po celém světě díky své spolehlivosti, dostupnosti a inovativnímu designu. Od jeho odvážného představení na mysu Canaveral až po poslední vyrobený kus v Brazílii, Uno dokázalo, že i malé auto může mít velký dopad. Jeho odkaz přetrvává nejen v těch, kteří ho milovali a řídili, ale i v automobilovém průmyslu jako celku, připomínající nám, že skvělé věci opravdu mohou přijít v malém balení. Fiat Uno je skutečně malým autem s velkou historií, které navždy změnilo, jak vnímáme malé rodinné vozy.