Katalyzátor – Jak funguje a proč ho vlastně v autě máte?

Zařízení umístěné na výfukovém potrubí, které snižuje emise vzniklé nedokonalým spalováním. To je katalyzátor. Pomocí chemické reakce dokáže změnit škodlivé látky na vodu a oxid uhličitý. Hned na začátku si musím uvést, že si ho nesmíte plést s filtrem pevných částic. Ten má totiž jinou úlohu. Pojďme se tedy podívat na to, jak katalyzátor funguje a co dodržovat, aby vám vydržel co nejdéle.

Jak funguje katalyzátor v autě?

Hlavním úkolem katalyzátoru je přeměna uhlovodíků, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého na méně škodlivé látky. Tyto škodlivé látky běžně produkované motorem dokáže přeměnit na vodní páru, dusík a uhličitá. Katalyzátory obsahují vzácné kovy, které jsou důkladně nanešeny na reakční plochy, které mají většinou strukturu podobnou včelím plástvím. Za jízdy se katalyzátor ohřeje 300 a 600 stupňů Celsia a právě při těchto teplotách se spustí reakce snižující obsah škodlivých látek ve výfukových plynech.

Kdy katalyzátor plní svůj úkol

Jak jste už nejspíš pochopili, tak katalyzátory nefungují za nízkých teplot. Třeba při studeném startu tedy vše letí výfukem ven a chemické reakce se spustí až po dosažení 300 stupňů Celsia. Než je ale dosažena tato teplota, tak je potřeba čas. Kvůli tomu se do výfukového potrubí přidává ještě takzvaný předkatalyzátor, který je oproti klasickému katalyzátoru mnohem blíže motoru. Správné teploty proto dosáhne mnohem dřív.

Historie katalyzátorů

První katalyzátor byl do vozu namontován už v roce 1975. Přišla s ním americká automobilka Cadillac a namontovala ho do vozu Cadillac Seville. Tyto katalyzátory samozřejmé nebyly tak účinné, ale už v té době snižovaly množství škodlivin ve spalinách. První doopravdy funkční katalyzátor přišel v roce 1979 a byl vynalezen týmem vědců pod vedením Johna J. Mooneye a Carla D. Keitha. V roce 1980 byl vynalezen třícestný katalyzátor.

Druhy katalyzátorů

U aut se setkáme hned s několika druhy katalyzátorů. Mohou být dvoucestné a třícestné, přičemž dále je můžeme dělit na keramické a kovové. Pojďme se na ně tedy podívat detailněji.

Dvoucestný oxidační katalyzátor

Dvoucestný oxidační katalyzátor dokáže snížit emise oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíků. Aby správně fungoval, tak musí být ve spalinách dostatečné množství kyslíku.

Třícestní katalyzátoru

Tento druh katalyzátoru dokáže zajistit také redukci oxidu dusíku. Třícestný katalyzátor dokáže fungovat pouze ve velice úzkém okně poměru paliva a vzduchu. Z toho důvodu nesmí chybět také lambda sonda. Ta totiž přes řídicí počítač dokáže nastavit poměr paliva a vzduchu tak, aby agregát pracoval v nejlepším možném režimu.

Podívejte se, co hrozí, pokud svítí kontrolka lambda sonda na palubní desce vašeho vozidla.

Keramický katalyzátor

Keramické katalyzátory mají speciální keramickou vložku, kvůli čemuž jsou výrazně citlivější na mechanické i chemické poškození. Chemické poškození může nastat při špatném seřízení motoru, nebo při provozu na LPG či CNG. Jediná výhoda keramických katalyzátorů je nízká cena.

Kovový katalyzátor

Stejně jako v případě keramických katalyzátorů, tak i tyto mají speciální vložku. V tomto případě je ale kovová. Kovové katalyzátory jsou ale výrazně méně citlivé na mechanické i chemické poškození, tudíž je možné používat je i u motorů s alternativním pohonem na LPG a CNG.

Jak poznat vadný katalyzátor

• obtížné nastartováním vozidla
• ztráta výkonu přibližně od rychlosti 80 km/h
• zvýšená spotřeba benzínu
• výrazné horší zrychlení
• zápach podobný zkaženým vejce zůstávající i po zahřátí motoru
• klepavý zvuk pod vozidlem při akceleraci

Co ničí katalyzátory?

• mechanické poškození vzniklé při přejezdu retardéru nebo v terénu
• nespálený benzín, který se dostane do katalyzátoru
• použití olovnatého benzínu
• znečištění fosforem, který se produkuje, pokud vozidlo spotřebovává více než litr oleje na 1 000 km