Koroze – tichá rakovina automobilů. Jak ji zastavit včas?

Co je to koroze?

V nejjednodušší podobě je koroze přirozený proces, při kterém se rafinované kovy snaží vrátit do svého původního, stabilního stavu – tedy do formy rudy. Dá se říci, že jde o jakési chemické „stýskání se po domově“.

Jaké typy koroze existují

Rovnoměrná koroze

Probíhá po celém povrchu materiálu (např. když je celý spodek auta pokrytý oranžovým povlakem rzi). Je sice nevzhledná, ale zároveň se nejlépe předpovídá a kontroluje.

Bodová koroze (Pitting)

Velmi nebezpečný typ koroze. Na povrchu vidíte jen malou tečku, ale ta může zasahovat hluboko do materiálu jako jehla. Často se objevuje například u nerezových dílů v kávovarech nebo pračkách.

Galvanická koroze

Vzniká tehdy, když spojíte dva různé kovy (například hliník a ocel) a přidá se vlhkost. Jeden z kovů začne fungovat jako anoda a postupně se „obětuje“, tedy koroduje a zaniká. Typickým příkladem využití anody je například bojler, kde slouží jako ochrana nádrže.

Štěrbinová koroze

Vzniká v úzkých spojích nebo pod těsněními, kde se drží voda a zároveň je tam málo kyslíku.

Jak koroze postupuje: 4 fáze poškození

Povrchová koroze

Projevuje se drobnými oranžovými tečkami na laku (tzv. náletová rez). Řešením může být dekontaminace laku pomocí chemie (iron remover) nebo mechanické přeleštění. Ani tuto povrchovou korozi bychom však neměli ignorovat. Mnoho lidí nad ní mávne rukou s tím, že jde jen o „povrchovku“, ve skutečnosti je to ale první známka přítomnosti koroze a je dobré ji podchytit co nejdříve.

Rozvinutá koroze

Na laku se objevují „puchýřky“ a barva se začíná zvedat. V této fázi je možné situaci řešit důkladným obroušením korodované vrstvy až na základní „zdravý“ kov. Následně je vhodné použít odrezovač, základní nátěr, ochranný nátěr a pokračovat v dalších krocích opravy.

Hloubková koroze

Kov je v daném místě oslabený a objevují se šupiny rzi, které postupně opadávají. Je nutné vše vybrousit až do zdravého materiálu, často se používá i tmelení. V této fázi je velmi důležité správně zhodnotit situaci a provést opravu opravdu pečlivě. Pokud se oprava podcení, koroze se může v oslabeném místě velmi rychle vrátit. Navíc zde už začíná docházet k výraznému oslabení materiálu a koroze se stává nebezpečnější.

Totální koroze

Plech je prorezlý skrz naskrz a vzniká díra. Jediným správným řešením je vyříznutí poškozené části a navaření nového kusu plechu. Tmelení děr je pouze krátkodobé „maskování“, často například pro potřeby STK. Pokud je kov takto silně poškozený, tmely problém nevyřeší. Tyto opravy bývají také nejdražší, protože vyžadují klempířské i lakýrnické práce. Většina lidí si takovou opravu doma nedokáže provést a každá chyba při opravě může výrazně urychlit návrat koroze. Tento stupeň koroze navíc představuje bezpečnostní závadu.

Kde koroze útočí nejčastěji?

Koroze miluje místa, kde se drží vlhkost a nečistoty. Každý prostor mezi nedoléhajícími plasty, nasbírané nečistoty v podbězích nebo stojící voda v liště pátých dveří jsou pro korozi doslova zlatým dolem.

Velmi náchylnými místy jsou například lemy blatníků a podběhy. Ty jsou neustále pod palbou kamínků a zároveň vystaveny soli, která se v zimě používá k posypu silnic. Kamínky zde často naruší lak nebo ochrannou vrstvu a sůl následně proces koroze výrazně urychlí.

Dalším místem, kde se koroze objevuje poměrně často, jsou spodní hrany dveří a prahy. Ve spodní části dveří se mohou ucpat odtokové kanálky, které odvádějí vodu. Pokud se ucpou, voda se zde začne hromadit a doslova vytváří malý „rybníček“. V takovém prostředí pak může začít rez postupně rozežírat dveře zevnitř.

Prahy jsou také velmi kritickým místem. Podobně jako blatníky jsou vystavovány kamínkům, prachu i dalším nečistotám z vozovky. Jakmile se na nich poškodí lak nebo ochranná vrstva, koroze se může rychle rozšířit. Navíc do nich může pronikat voda, proto se často doporučuje jejich impregnace, známá například jako „ošetření dutin“. Pokud prahy výrazně zkorodují, může být problém vůz za tuto část zvednout – prahy se mohou deformovat nebo dokonce proreznout skrz.

Podvozek a nápravnice jsou pak prakticky neustále vystaveny vlhkosti, chemii i nečistotám z vozovky. Neustále na ně dopadají částice ze silnice a ochranné vrstvy se postupně opotřebovávají. V extrémních případech může dojít až k proreznutí náprav nebo nápravnic. To je velmi kritická situace – mnozí už slyšeli o případech, kdy někomu „upadla náprava“. Pokud jsou části nápravy nebo nápravnice výrazně zasaženy korozí, objevují se díry nebo je materiál výrazně oslabený, je velmi rozumné vůz dále nepoužívat. Jde o závadu, která může ohrozit zdraví i život.

Čistota je základ ochrany proti korozi

Jak často auto mýt? V zimě ideálně jednou týdně nebo po každém větším solení silnic. Klíčové je používat program s mytím podvozku. Sůl na sebe totiž váže vlhkost a urychluje chemické reakce, a to i v suché garáži.

V létě většinou stačí mytí jednou za 2–3 týdny, aby se odstranil prach, pyl nebo ptačí trus, který může lak postupně leptat. Osobně bych se spíše vyhnul automatickým myčkám s kartáči, protože ty mohou lak poškrábat. Dnes už existuje mnoho samoobslužných mycích stanic, kde si člověk může vybrat program a vůz si umýt sám.

Pokud je to možné, snažím se auto umýt alespoň jednou za měsíc, i když ideálně by to mělo být častěji. Důležité je vystříkat nejen viditelné části karoserie, ale také lemy blatníků, podvozek a další místa, kam se dá dostat. Smyslem není jen vyleštit to, co je na první pohled vidět, ale zaměřit se hlavně na části, které jsou nejvíce vystavené nepříznivým vlivům zvenčí.

Ochrana podvozku a dutin: Nejlepší prevence

Tohle je nejlepší investice pro každého, kdo si chce auto nechat déle než 5 let.

Nástřik podvozku

Používají se vosky nebo bitumenové přípravky. Moderní vosky jsou lepší a zůstávají pružné, nepraskají a pod nimi se nedrží vlhkost.

Ochrana dutin

Speciální vzlínavé vosky se stříkají do prahů, nosníků a dveří. Vytvoří film, který vytěsní vodu.