Škoda 706 RTO – vajíčko, které všem přirostlo k srdci

Historie Škody 706 RTO

Ikonický československý autobus, který neodmyslitelně patřil k cestování za socialismu, nese jméno Škoda 706 RTO. Vznikl na základě nákladního automobilu Škoda 706 RT a nahradil poválečný 706 RO. Co tato zkratka vlastně znamená?

• RTO = rámový trambusový osobní
• 70 = nosnost podvozku výchozího nákladního modelu v metrických centech
• 6 = počet válců naftového agregátu

Vyráběl ho podnik Karosa od roku 1958 a poslední kousky opustily výrobní pás v roce 1972. Nakonec ho nahradily autobusy Karosa řady Š. Jak se asi žilo řidičům za socialismu?

I když autobus vyráběla firma Karosa, nesl jméno Škoda. To kvůli tomu, že se československé autobusy nazývaly podle značky motoru. Navíc, ruku na srdce, značka Škoda prostě měla větší renomé.

Podnik LIAZ pro 706 RTO vyráběl podvozek, i samotný motor. I když už byla výroba dávno ukončena, LIAZ produkoval náhradní díly pro tento autobus dál, a to až do 90. let. Karoserii dodávala buď samotná Karosa, nebo LIAZ či SVA.

Dvounápravový autobus měl trambusovou, polosamonosnou karoserii na nosném rámu. Vstupovalo se jedněmi dveřmi, u některých verzích dvěma. Dveře ovládal řidič či průvodčí, a to buď mechanicky nebo elektropneumaticky. Řidič měl samozřejmě i svá vlastní dvířka. Interiér byl umakartový.

Díky svému typickému vzhledu si autobus vysloužil přezdívky jako knedlík, okurka a vajíčko. Design ale rozhodně nebyl nic, za co bychom se dnes měli stydět. Škoda 706 RTO naopak patřil k jedněm z nejhezčích výtvorů autoprůmyslu, které na území Československa vznikly.

Do konečných úprav vzhledu zasáhl například Otakar Diblík, československý návrhář. Není však čistě jeho dílem, jak se někde chybně uvádí. Diblík navrhl například interiér verze LUX, která byla předvedena na bruselském Expo v roce 1958.

Poprvé začaly v Praze Škody 706 RTO jezdit v roce 1959 slavnostně na 1. září. V roce 59 se objevily i v Bratislavě a Ostravě. Celkem bylo vyrobeno na 14 969 – šlo o oblíbený autobus se skvělými vlastnostmi, zejména na tu dobu. Není proto divu, že zůstal v provozu i dlouho potom, co se definitivně přestal vyrábět. Například v Ostravě ho vyřadili až v roce 1984.

Autobus, který udělal kariéru i v zahraničí

Škoda 706 RTO se vyráběla ve 4 variantách.

• 706 RTO MTZ – městský tuzemský. Využíval se v městské hromadné dopravě, dostávaly ho všechny československé dopravní podniky (Karosa měla monopol). Posadit se zde mohlo až 20 až 39 lidí, stát 43 až 58. Maximální rychlost byla 65 km/h.
• 706 RTO MEX – městský exportní. Podobný předchozímu typu. Odesílaly se do dalších socialistických zemí, například na Kubu, do Rumunska, Bolívie a do partnerských zemí, se kterými bylo SSSR a Československo zadobře, např. do arabských států atd.
• 706 RTO KAR – městský linkový. Hlavně pro meziměstskou linkovou dopravu, např. pro ČSAD. Některé kousky jezdily i v rámci městské hromadné dopravy. Tyto modely byly vybavené nosiči zavazadel a na sedadlech byly síťkové nosiče. Maximální rychlost jízdy byla 75 km/h, míst k sezení bylo 41, ke stání 38.
• 706 RTO LUX – meziměstský dálkový, autokar. Určený na vnitrostátní a mezinárodní dopravu. Celkem komfortní model. Sedadla měla pérované polštáře, sklápěcí opěradla a opěrky. Věci se daly uložit do sítěk na sedadlech. Před sluncem chránily záclonky a stěny byly potaženy koženkou. Zvládl jet až 85 km/h, míst k sezení bylo 38.

U páté varianty, 706 RTO-K, byl vyrobený jen jediný kus. Do výroby nakonec nešel kvůli nezájmu Prahy, která se měla stát hlavním odběratelem. Obdobně jako Škodu 532, ani 706 RTO-K žádná budoucnost nečekala. Nejspíš kvůli slabému motoru. Tento původní exemplář už ani neexistuje, dnes je k vidění jen replika.

Podobné příspěvky:

Dálniční známka Česká republika 2024 Dálniční známka Německo 2024 Dálniční poplatky Francie 2024 Přednost MHD. Kdy mají autobus a tramvaj přednost? Cestovní pojištění: Vše, co o něm potřebujete vědět přehledně Dálniční známka Švýcarsko 2024 Dálniční poplatky Norsko 2024 Dálniční poplatky Polsko 2024