Je objem a počet koní opravdu všechno?
Krátký výlet do historie
Psal se rok 1897, kdy se podařilo německému inženýrovi jménem Rudolf Diesel konečně dosáhnout svého vysněného cíle. Po řadě neúspěšných pokusů postavit motor na uhelný prach, se mu podařilo postavit fungující vysokotlaký spalovací motor. Okamžitě po zahájení jeho výroby byl tento agregát označován jako Dieselův motor, nebo jednoduše diesel.
Jádro dnešního článku ale nebude pojednávat o životních osudech geniálního německého inženýra Rudolfa Diesela, který jednou pro vždy změnil svět motorů.
Dnes se podíváme na zoubek dvojici motorů známých, dieselových motorů.
Kdo s koho?
Konkrétně se zaměříme na agregáty z portfolia automobilového koncernu Volkswagen – 1,9 TDI a 2,5 TDI.
Začneme tedy u prvního jmenovaného – 1,9 TDI 66 kW. V našich zeměpisných šířkách se jedná o doslova legendární motory. Pokud se k němu řidič chová s patřičnou úctou, jde takřka o vzor spolehlivosti. Onou patřičnou úctou máme samozřejmě na mysli pravidelné výměny oleje a vzduchového filtru, tankování paliva pouze u prověřených zdrojů, dochlazování turba po vysoké zátěži a další potřebném servisování vozu. Častým nešvarem těchto motorů jsou ale problémy s nastartováním motoru, tak zvaně „za tepla“. Řešení je ale snadné. Stačí nechat repasovat žhavící uhlíky ve startéru.
A jak je na tom druhý jmenovaný? Po pravdě řečeno, zcela opačně. Motor 2,5 TDI V6 110 kW bývá často označován jako jeden z nejhorších motorů od koncernu Volkswagen vůbec. Do zhruba dvou tisíc otáček za minutu je vůz mdlý, po překročení této hranice ale přichází prudký výkonový kopanec. Ani se spolehlivostí to u motorů nebylo příliš slavné. Kazilo se co jen mohlo. Nejčastěji vstřikovací čerpadlo a jeho řídící jednotka, jehož oprava přišla majitele zhruba na 9. 000,- Kč.
Toto naše krátké srovnání má tak poměrně jednoznačného vítěze. To jen potvrzuje fakt, že zatímco vozů s motorem 1,9 TDI 66kW potkáváme na našich silnicích nespočet, jen málokterý vůz se chlubí 2,5 TDI.
Zdroj: Wikkimedia.org