Peugeot 205 Turbo 16: Z městského prcka závodní bestií!

Speciál postavený pro závody ve skupině A měl podpořit prodeje nového vozu, ale protože v roce 1983 zuřilo šílenství zvané skupina B, rozhodla se jej továrna využít a stát se také součástí těchto přemotorovaných bojů. Motor nového, agresivnějšího Peugeotu 205 byl umístěn za předními sedadly, měl turbodmychadlo a šestnáct ventilů a vůz měl samozřejmě pohon všech kol, jinak by si v závodech ani neškrtl.

Přestavba pro skupinu B

Tovární tým PTS se tedy pustil do přestavby auta, které mělo být konkurenci schopné slavné Audi Quattro nebo Lancii 037. V letech 1983 a 1984 vzniklo prvních 200 kusů, aby bylo možné auto vůbec homologovat. Během těchto dvou let také vznikla verze s označením Clubman, kterých vyjelo z továrny sotva třicet, ale právě z ní vycházely další, čím dál tím výkonnější verze. 

Závodní verze s balíčkem PTS Clubman měla při osmi tisících otáčkách výkon 320 koní, se kterými byla z nuly na sto během šesti sekund. Převodovka převzatá z Citroënu SM měla 5 stupňů, a to s kratšími převody, jednokotoučová suchá spojka byla vyměněna za dvoukotoučovou a diferenciál byl zde samosvorný. 

V průběhu následujících dvou let se výkony modelu 205 Turbo 16 zvyšovaly. Autu tedy po krátkém čase zůstal vlastně jen jeho charakteristický vzhled, jinak vzniklo úplně nové auto, mrštné a agresivní. Nad přední nápravou vrčel šestnáctiventilový 1,8litrový čtyřválec s turbem, umístěný uprostřed skeletu ze svařovaných ocelových výlisků, jehož výkon se rovnal 350 koním (verze pro závody do vrchu měli ještě o pár desítek koní více). 

I exteriér se přeci jen pochopitelně změnil. Karoserie byla předělána společností Heuliez, která ze standartních třídveřových verzí odřízla celou zadní část a byla nahrazena ocelovým plechem. Kromě ocelové střechy byl zbytek krycích dílů vyroben z kevlaru a přední i zadní část se daly vyklápět. K tomu musela být podle předpisů od FIA ve voze vestavěna ochranná trubková klec. I přes to všechno se nějakým zázrakem automobilce podařilo dostat váhu vozu pod jednu tunu.

Jde se do boje

První prototyp soutěžního Peugeotu 205 Turbo 16 byl představen v roce 1983 a prvním ostrým startem byla Korsická rallye 1984, kde se představilo i nové Sport Quattro. Ari Vatanen tam dva dny vedl startovní pole, a nakonec po lehké nehodě vybojoval skvělé čtvrté místo. Hned v první sezóně dvěstěpětka třikrát zvítězila a tým Peugeot Sport skončil celkově třetí za Audi Sport a Lancia Racing. Na první rok ve skupině B krásný výsledek, ale další rok byl ještě hezčí… 

V roce 1985 byla korsická rallye opět premiérou, tentokrát pro vylepšenou verzi 205 Turbo 16 Evo 2, u které byla díky více plastovým součástkám snížena váha na 910 kg, a i to pomohlo vozu k výkonu okolo 530 koní. Po celou sezónu tedy 205 v rukou Ariho Vatanena likvidovala konkurenci, až do osudné argentinské rallye, kde Ari Vatanen děsivým způsobem havaroval v rychlosti téměř 190 km/h. Po několikadenním boji o život se následně dával dohromady další rok a půl a do bojů ve skupině B se už nikdy nevrátil. Roli týmové jedničky však převzal Timo Salonen, který se v ten rok stal mistrem světa a díky němu se i přes Vatanenovu nehodu podařilo Peugeotu zvítězit v poháru konstruktérů.

Poslední rok Group B neznamená konec závodění

Rok 1986 byl poslední sezónou, kdy v rallye figurovala tato brutální skupina B – Lancia nasadila Deltu S4 a Audi přišlo s legendární Sport Quattro S1. V důsledku tragických havárií v průběhu sezóny a sporných diskvalifikací v závodě San Remo, který byl nakonec úplně anulován, se podařilo Peugeotu naposledy zvítězit v poháru konstruktérů. Mistrem světa byl pro tentokrát jezdec Juha Kankkunen.

Během tří let závodění ve světovém šampionátu dokázali v celku 4 závodníci vyhrát 16 závodů a i po zrušení skupiny B byly Peugeoty 205 nadále přestavovány pro dálkové soutěže a rallycross, z nichž vyhrály Rallye Dakar 1987 a 1988. Jeho nástupce 405 Turbo 16, který z velké části vycházel právě z 205, vyhrál ještě následující dva ročníky, z toho celkem třikrát seděl za volantem dnes několikrát zmiňovaný Ari Vatanen.

Ten se po svém uzdravení s upraveným vozem zúčastnil v roce 1987 závodu Pikes Peak, ale prohrál s Audi. On ovšem není typ člověka, který by to vzdal a o rok později se vrátil, aby zde kromě nového traťového rekordu natočil už s novějším Peugeotem 405 Turbo 16 nezapomenutelný pětiminutový “film“ Climb Dance..

Kultovní auta: Škoda 130 RS – 1. díl

Kultovní auta: Lancia Delta Integrale – 2. díl

Kultovní auta: Audi Quattro – 3. díl

Kultovní auta: Lancia Stratos – 5. díl

Kultovní auta: Ford RS2000 – 6. díl