Proč mají dálnice svá čísla: Systém, který dává smysl

Základ systému: silnice I. třídy

Klíčem k pochopení čísel dálnic jsou silnice I. třídy. Jejich číslování má geografickou logiku. Silnice s čísly 2 až 12 vychází z Prahy do všech směrů, postupně na jihovýchod, jih, západ, sever a východ. Vyšší čísla pak patří silnicím v jednotlivých regionech:

• 13 až 17: sever Čech
• 18 až 27: jih a západ Čech
• 31 až 38: východ Čech a pomezí Čech a Moravy
• 41 až 48: od Brna na střední Moravu a do Slezska
• 49 až 55: jižní Morava
• 56 až 58: východ Moravy

Silnice I. třídy mají jednomístná a dvoumístná čísla, silnice II. třídy trojmístná. Silnice III. třídy mají čtyř a pětimístná čísla, která odkazují na nadřazenou silnici, a na běžných mapách je většinou neuvidíte.

Jak ze silnice vznikne dálnice

Když vedle staré silnice I. třídy vyroste dálnice, převezme obvykle její číslo. Z původní silnice se pak často stane silnice II. třídy s číslem řady 600. Nejčistší příklad je D5 z Prahy do Plzně a na Rozvadov: bývalou silnici I/5 plně nahradila a ta dnes nese číslo II/605.

Stejně tak D8 vede ve stopě silnice I/8 na Teplice a do Německa, D3 kopíruje směr silnice I/3 na Tábor a České Budějovice a D10 sleduje I/10 na Mladou Boleslav a Turnov. Proto čísla dálnic nejdou po sobě. Nejsou to pořadová čísla staveb, ale odkaz na silnici, jejíž dopravu dálnice převzala.

Formálně přitom dálnice tvoří samostatnou číselnou řadu. Dvojí čísla jsou tak možná: u D35 dodnes vede i silnice I/35.

Výjimky, které systém nabourávají

Pravidlo platí převážně, ne vždy. Několik dálnic má číslo, které k silnici I. třídy v okolí nesedí.

D0: silnice s číslem nula

Pražský okruh nese číslo D0, přestože silnice I/0 nikdy neexistovala. Okruh se dřív značil jako rychlostní silnice R1. Když se v roce 2016 rychlostní silnice rušily, přeřadil se mezi dálnice právě jako D0. Je to česká dálnice, jejíž číslo nemá vazbu na žádnou silnici I. třídy.

D1: jednička z historie

D1 je hlavní páteř sítě, ale její jednička nesouvisí s číslem žádné silnice I. třídy. V úseku z Prahy do Mirošovic nahradila silnici I/3, pak už pokračuje vlastní trasou přes Jihlavu a Brno až k Ostravě a Bohumínu. S délkou 371 km je nejdelší českou dálnicí.

D2: číslo, které si odnesla dálnice

Původní silnice I/2 vedla přes Jihlavu a Brno na Břeclav a do Bratislavy. Výstavbou D1 a D2 ztratila smysl, v Česku byla přeřazena na silnice II. třídy a číslo 2 si ponechala dálnice mezi Brnem a Lanžhotem. Na slovenské straně na ni navazuje slovenská D2. Dnešní silnice I/2 je úplně jiná silnice z Prahy přes Kutnou Horu do Pardubic, vznikla v roce 1998 přečíslováním.

D11: číslo, které se nechtělo měnit

D11 vede z Prahy přes Poděbrady na Hradec Králové a má vést dál k polské hranici. Silnice I/11 ale od Hradce Králové pokračuje úplně jinam. Kdyby dálnice převzala čísla všech silnic, které cestou nahrazuje, musela by je několikrát měnit. Proto zůstala jednotně D11.

Evropské tahy E: druhá vrstva čísel

Kromě národních čísel vede po českých dálnicích i síť evropských silnic. Poznáte je podle zelené tabulky s bílým nápisem, třeba E50. Barva je vyhrazená právě jim, národní čísla dálnic jsou bílá na červeném podkladu. Více o tom, jak se jednotlivé kategorie liší, najdete v článku o silnicích pro motorová vozidla.

Evropská čísla mají vlastní logiku. Lichá čísla vedou zhruba ze severu na jih, sudá ze západu na východ. Hlavní páteřní tahy mají čísla končící nulou, pokud vedou ze západu na východ, a pětkou, pokud vedou ze severu na jih. Trojmístná čísla patří vedlejším evropským silnicím.

Jak se to mapuje na české dálnice:

• E50 vede od Atlantiku ve Francii až ke Kaspickému moři. Českem prochází z Rozvadova po D5 přes Plzeň do Prahy, dál po D1 do Brna a po silnici I/50 přes Uherské Hradiště na Slovensko.
• E55 jede ze Švédska do Řecka. U nás přichází od Drážďan po D8, projede Prahou, kousek sdílí D1 do Mirošovic a pak pokračuje po I/3 a D3 přes České Budějovice do Rakouska.
• E65 začíná ve švédském Malmö. Do Česka vstupuje v Harrachově, po I/10 a D10 míří do Prahy, pak po D1 do Brna a po D2 na Slovensko.
• E442 je vedlejší tah, který mimo jiné vede od Hradce Králové po D35.

Z toho plyne i jedna praktická zajímavost: na D1 mezi Prahou a Mirošovicemi se potkávají hned tři evropské tahy najednou, E50, E55 i E65.

Kuriozity české sítě

• Nejkratší dálnice je D56 z Ostravy do Frýdku-Místku, měří zhruba 13 km.
• D43 nikdy nevznikla. Od roku 2021 se trasa Brno až Svitavy připravuje jako silnice I/73, první úsek Troubsko až Bořitov má stavba začít v roce 2031.
• D47 zmizela až v roce 2016. Dálnice z Lipníku nad Bečvou k Ostravě byla postavena a provozována jako D47, součástí D1 se stala až přejmenováním v roce 2016.
• Dálnic je 18 a měří přes 1 500 km. Nejvyšší číslo má D56, přesto je to nejkratší z nich.

Proč na tom záleží i v praxi

Číslo dálnice se hodí víc, než se zdá. Při dopravních hlášeních, v navigaci i při kontrole dálniční známky pracujete s čísly úseků. A když víte, že D35 kopíruje I/35 a D48 silnici I/48, zorientujete se i v místech, kde dálnice ještě není dostavěná a doprava pokračuje po staré silnici se stejným číslem.

Evropská čísla zase oceníte v zahraničí. Zatímco národní označení se na hranicích mění, tah E50 nebo E55 pokračuje dál pod stejným číslem a vede vás správným směrem i tam, kde nerozumíte místním názvům.

O tom, jak si česká dálniční síť stojí ve srovnání se sousedy, jsme psali v článku České dálnice: jak špatné to doopravdy je?

Shrnutí

Čísla českých dálnic dávají smysl, jen je potřeba znát klíč. Většina dálnic převzala číslo silnice I. třídy, kterou nahradila, a ty jsou číslované paprskovitě od Prahy a potom po regionech. Výjimky jako D0, D1, D2 nebo D11 mají svůj historický nebo praktický důvod. Nad tím vším leží síť evropských tahů E se zelenými tabulkami, která spojuje české dálnice se zbytkem kontinentu.