Když Peugeot před dvaceti lety oslavoval přesun do nové budovy pro designéry, bylo nadšeným návrhářům sděleno, že nyní mají volnou ruku. Ti sice zpracovali dechberoucí dílo se jménem Peugeot 907, ale výroba by byla natolik finančně náročná, počínaje spojením dvou třílitrových šestiválců, kterými to zdaleka nekončí, že tento projekt při obhajobě před vedením neuspěl.
Proč nebyl uveden na trh
Vzhledem ke klesajícímu zájmu o Peugeot 406 Coupé potřebovala automobilka přijít s něčím jiným. Nejspíš tenkrát osobám na vyšších pozicích došly nápady a navíc bylo třeba oslavit stěhování designérů z jejich starého centra, kde byli zalezlí posledních 40 let, do Vélizy.
Vedení značky tedy tenkrát umožnilo designérům sestrojit něco podle jejich vlastní fantazie. Výsledný vůz od šéfa stylingu Gérarda Weltera a designéra Jeana Reddata se ale vůbec nepodobal tomu, co Peugeot zrovna potřeboval. Šéfové totiž mysleli, že designéři přijdou s něčím podobným jako byl předchozí model 406 Coupé, jenže namísto toho vznikl sporťák, který nikdo nečekal.
Kupé to sice bylo, jen tedy v dost jiném duchu. Kvůli této neshodě nebyla sériová produkce devět set sedmičky nikdy zahájena a já doufám, že toho teď alespoň trochu litují, protože celá grupa PSA (dnes Stellantis) dodnes žádný supersport neudělala.
Představení se i přesto konalo, a to v roce 2004 na pařížském autosalonu, kde byl model 907 poprvé odhalen veřejnosti společně s podobně kosmickou čtyřkolkou Quark (také pouze koncepční vozidlo) a zcela obyčejným Peugeotem 1007 RC.
Obecenstvo samozřejmě takhle nevšední vůz zaujal, a když se zeptali, proč nepůjde do výroby, dostali odpověď, že 907 k tomu už od samého počátku nebyla určena, jen chtěli ukázat jaké nové prvky a technologie plánuje značka v budoucnu zahrnout do svých modelů. Mám ovšem takový pocit, že Gérard Welter i Jean Reddat s tímto výrokem v tichosti nesouhlasí.
Elegantní a sportovní design
Designéři zahrnuli několik charakteristických prvků Peugeotu i do tohoto nádherného vozu. Nejvýraznější je asi typický široký vstupní otvor pro chladící vzduch na předním nárazníku a tvar světel, který je opět jiný než u jiných značek. U takového vozu nesměl chybět ani výsuvný spoiler a čtyři postranní výfuky.
Čelní sklo a prosklená střecha byly vytvořeny z jednoho kusu. A ani tento ne tak častý typ skla nebyl, a pořád není vůbec levnou záležitostí, ale při představě že se jdete v noci projet, to dodá snad každému pocit romantiky a připadáte si jako ve fantasy filmu.
Devět set sedmička má jakožto správné sportovní kupé jen dvě místa a elegance z interiéru přímo srší. Ještě aby ne, když se jedná o francouzský vůz. Jak sedadla, tak palubní deska jsou potaženy kůží. Na nultá léta docela futuristické, nemyslíte? A hlavně se tento vůz obešel bez zbytečné elektroniky a všemožných asistentů. Peugeot 907 má na elektřinu maximálně tak seřizování zrcátek či sedaček. Na palubní desce pak najdete i přehrávač DVD, nebo budíky schované za volantem, vypadající jako Rolexky a… to je vlastně všechno.
I přes to všechno však mělo pozornost přilákat něco mnohem důležitějšího. Mám na mysli chromovaný dvanáctiválec, jehož ventily byly díky prosklené části vidět i přes zavřenou kapotu. To asi aby toho skla nebylo náhodou málo.
Výkonnostní parametry a rozměry
Jak jsem zmínil na začátku, tento vidlicový dvanáctiválec vznikl spojením dvou třílitrových šestiválců z modelu 607. Skrýval v sobě 500 koní, s jejichž pomocí dokázal vyvinout maximální rychlost 360 km/h a z nuly na sto se vůz dostal jen za 3,7 sekundy. A co víc? Auto má tři pedály!
I když možná na první dojem tak nepůsobí, rozměry tohoto Peugeotu nebyly příliš velké. Na výšku měl jen něco nad 1,2 m, na šířku měřil téměř 1,9 m a délka dosahovala 4,37 m. Rozvor pak činí přesných 2,5 m. Bočnice pneumatik jsou naopak poněkud vyšší. Osmnácti palcové disky kol dokázaly dokonale podtrhnout charakter auta a přidat (ne)potřebnou dávku sportovnosti. Zajímavá je ještě šířka zadních pneumatik – 345 mm.
