Při spojení české dálnice se některým okamžitě dělá zle. Ať už je to ze vzpomínek na hodiny a hodiny strávených v kolonách nebo šílený povrch připomínající jízdu polem. Nejčastěji to tedy bývá spojením všeho, co vás na dálnici potká. Ale co tedy dělá tento zážitek tak špatným? Podívejme se na největší nedostatky našich dálnic.
Povrch
Když už zrovna jedete dálniční rychlostí, ta si nemůžete nevšimnout jedné věci. A tou je povrch. Ani nemusíme vzpomínat na známé rozbité úseky. Ono vás drncání nemine v celé délce. Nejhorší je, když máte možnost porovnat kvalitu dálnice například s těmi, po kterých jezdí západní sousedé. A co za to může?
Je to důsledek několika faktorů. Důležitou roli hraje určitě způsob výběru firem pro tyto zakázky. Nejdůležitější je nejnižší cena. Nakonec se tak překryjí jen výmoly a vyfrézují boule. Ty se ale za krátko udělají znovu. Stejně tak špatně funguje i řešení se značkou výmoly a snížení rychlosti.
Práce na dálnici nedávající smysl
Stěžujeme si na jejich stav, tudíž je jasné že chceme jejich údržbu. Ta se děje, ale poměrně nelogicky. Údržba zeleně v době dopravní špičky? Neustále opravování stále stejných úseků? Stavby, na kterých během dne nikdo nepracuje? Nebylo by jednodušší (a praktičtější) přesunout práce na večer nebo noc? Velice by to ulevilo dopravě i dělníkům, kteří by nepracovali v nesnesitelném letním horku.
Kanál sem, kanál tam, kanál kam se podívám
Kanály jsou kapitola sama o sobě. Není potřeba kanály zcela zrušit. Přece se ale dá odhadnout, kudy povedou hlavní koleje a dát je doprostřed pruhu. Zcela by tak vymizely situace, kde v rychlosti přejedete propadlý kanál. Rozbuší se vám srdce a několik dalších minut se bojíte defektu. Třeba pražská magistrála a úsek u Muzea.
Přehršel značek
Značky nám mají na silnicích a dálnicích pomoci k hladkému průjezdu, ale všeho moc škodí. Někdy je značek moc a někdy se jimi pomalu řídit ani nedá. Musíte pozorovat provoz kolem vás, bezpečně řídit a najednou se na několika metrech zjeví pět značek za sebou. Nesmyslné situace jako značka Pozor prudká zatáčka, po které následuje mírný oblouk téměř vyzývá řidiče, aby ty další nebral vážně. A to může být nebezpečné. Takovou klasikou jsou značky se zákazem předjížděním v krásně přehledných místech. Nebo značka Stop na široké přehledné křižovatce.
Dálnice, které vůbec nejsou
Co je horšího než špatná dálnice? Žádná dálnice. O mnohých sníme, ba dokonce nám byly i slíbeny, ale nadějně to v blízké době nevypadá. Jenom takový výtah: není dokončen Pražský okruh, dálnice D3 a D2 do Rakouska, nebo taková D35, která by odlehčila dálnici D1. Je až neuvěřitelné, že stále není dálniční spojení mezi Brnem a Vídní. A to touto cestou jezdí i většina lidí, kteří jedou autem do Chorvatska.