Hyundai i20 2. generace – nenápadný služebník

Autor článku osobně vlastnil vozy dvou prvních generací Hyundai i20 a má s nimi najeto desítky tisíc kilometrů. Ta druhá, interně označovaná GB, se vyráběla mezi roky 2014 až 2020. Ve srovnání s předchozím modelem, interně označeným PB, přinesla modernější a evropsky inspirovaný design s ostřejšími liniemi, dynamičtějšími prvky a celkově elegantnějším vzhledem. Největším designovým prvkem automobilu je zřejmě černým plastovým panelem obložený C sloupek. 

V crash testu nezávislé organizace Euro NCAP získal i20 v roce 2015 čtyři hvězdy z pěti možných. 

Posun v kvalitě

Oproti první generaci je znát velký kvalitativní posun, zejména v interiéru. Přístrojová deska dostala v horní části měkčené plasty, jednotlivé ovladače se vyznačují exaktním chodem, dveře se zavírají za doprovodu decentního tlumeného zvuku, za který se nemusí stydět ani vozy střední třídy. V interiéru se u mého vozu ani po zhruba stech tisících km neozývaly žádné pazvuky a materiálové opotřebení bylo na minimální úrovni.

Při běžných cestovních rychlostech neruší žádné aerodynamické šumy ani valivý hluk od kol. Interiér je dobře odhlučněn a je zpracován s mimořádnou pečlivostí svých tvůrců.

Přístrojová deska je podsvícena modrou barvou, což nemusí vyhovovat každému. Panel rádia ovšem jde, stejně jako v první generaci, speciálním tlačítkem zhasnout. V dolní části středového tunelu se nachází dvojice 12 V zásuvek a audio vstupy USB a AUX. I v základní verzi se na volantu nacházejí tlačítka pro ovládání audia a přepínání výstupů palubního počítače.

Prostorný interiér

Přední sedadla mají dostatečné rozměry, jsou uložena oproti předchůdci o něco níže, tudíž posed za volantem vyhoví i vyšším osobám. Rovněž vzadu je místa na nohy i hlavu celkem dost, řidič vysoký 185 cm si za sebe sedne celkem bez omezení. Oproti Škodě Fabii 3. generace je zde více místa pro nohy. 

Zavazadlový prostor disponuje objemem 326 l, což je oproti předchůdci o 31 l více.  Za zadními podběhy jsou praktické úchyty na lékárničku či výstražný trojúhelník.

Skvělý podvozek

Jízdní vlastnosti jsou na danou třídu na vysoké úrovni, k čemuž přispívá i slušný rozvor náprav 2570 mm. Auto je při jízdě poměrně stabilní, což podporují lehké hliníkové benzinové motory. Řízení je spíše průměrné, o větší zpětné vazbě nemůže být řeč. Řadicí páka se pohybuje přesně s příjemnou mechanickou vazbou. Při jízdě ve městě řidič ocení dobrou přehlednost a díky krátkým převisům i dobrou manévrovatelnost.

Karosářské verze

Krom standardního pětidveřového hatchbacku se prodávala i třídveřová verze a rovněž i pětidveřová outdoorová verze s názvem Active. Ta dostala o dva cm větší světlou výšku (16 cm namísto standardních 14 cm) a kvůli robustnějším plastovým prvkům karoserie i o pár cm větší rozměry. Na střeše pak přibily ližiny, podvozek dostal hliníkovou ochranu a víčko nádrže dostalo robustní tvar. K pohonu byly na výběr dva benzinové agregáty, 1.4 CVVT a 1.0 T-GDI, oba s šestistupňovými manuály.

V roce 2018 přišel facelift. Interiér byl mimo jiného vylepšen novým sedmipalcovým dotykovým infotainmentem s podporou Andriod Auto a Apple CarPlay. Exteriér byl zušlechtěn novou maskou chladiče, novým předním a zadním nárazníkem i novým designem víka zavazadlového prostoru, do kterého se z nárazníku přesunula SPZ. Nový design dostaly i zadní svítilny.

Motorizace

Benzinové motory:

1.2 CVVT Kappa (55 kW, 121 Nm; 62 kW, 121 Nm) – Jedná se o opravdu spolehlivou čtyřválcovou konstrukci s rozvodovým řetězem a nepřímým vstřikováním. Na rozdíl od přímovstřikových turbomotorů tudíž netrpí na karbonování. Je tichý, snadno se vytáčí a šlechtí ho opravdová střídmost. V průměru se s ním dá jezdit okolo 5 litrů. Pětistupňová manuální převodovka.

1.4 CVVT Kappa (74 kW, 134 Nm) – Agregát míval zpočátku občasné problémy s katalyzátory, jinak není o tolik lepší než dvanáctistovka. Prodával se krom šestistupňového manuálu rovněž s odolným měničovým automatem se čtyřmi rychlostmi.

1.0 T-GDI Kappa (74 kW, 172 Nm; 88 kW, 172 Nm) –  přeplňovaný  tříválec, dynamičtější než atmosférické agregáty, spotřeba cca 6 l benzinu, možnost dvojspojkové převodovky DCT.

Vznětové motory:

1.1 CRDi (55 kW, 180 Nm) – tříválcová konstrukce s pevnou geometrií turbodmychadla a s jednohmotovým setrvačníkem. Jedinou slabinou je filtr pevných částic, který ovšem vydrží i více než 300 000 km.

1.4 CRDi (66 kW, 240 Nm) – odolný čtyřválcový motor bez větších slabin, konstrukce platí za jednu z nejodolnějších ve třídě. S touto motorizací je o 100 kg těžší nežli základní dvanáctistovka, což ovlivňuje agilitu vozu. 

Pokud budete u dieselů měnit olej po 10 000 km, nebudete jej týrat za studena a dáte jim napít aditivovanou naftu, mají předpoklad dlouhé a spolehlivé služby.

Převodovky

• 5stupňová manuální
• 6stupňová manuální
• 4stupňová automatická
• 7stupňová dvouspojková automatická

Závěr

Hyundai i20 druhé generace je kvalitně postavené auto. Nabízí slušné vnitřní rozměry, kvalitní materiály v interiéru a robustní spolehlivou mechaniku. Nezruinuje vás ani spotřebou, ani servisními náklady. Koupě dieselu víceméně nedává žádný smysl. Pokud se pohybujete ve městě a jeho okolí, nebojte se koupit základní dvanáctistovku. Získáte spolehlivý a velmi úsporný agregát, se kterým se na delší cestě dokážete při dodržování povolených limitů pohybovat i okolo spotřeby 4 litrů na sto kilometrů.