Jak smlouvat o ceně auta: Co prodejci nikdy neříkat

Než zavoláte: ceny, historie a prodejce

Nejsilnější vyjednávací pozici si připravíte doma. Projděte inzeráty stejného modelu se srovnatelným rokem, motorem, výbavou a nájezdem, ať víte, za kolik se takové auto obvykle nabízí.

Podle VIN si ověřte historii vozu: záznamy o kilometrech, technické prohlídky, případné nehody. Každá nesrovnalost je později argument, nebo důvod odejít. Stejně důležité je vědět, s kým jednáte: jak si prověřit prodejce vozidla, vysvětlujeme v samostatném článku.

Bazar, dealer, nebo soukromník

Autobazar má v ceně marži, prostor ke slevě tedy obvykle existuje. Vydělává ale i na financování a výkupu aut, proto se snaží svázat celý obchod dohromady.

U autorizovaného dealera chtějte místo slevy něco navíc, když s cenou ojetiny hýbat nechce. Třeba sadu pneumatik, servisní prohlídku nebo prodlouženou záruku. Zeptejte se i na předváděcí vozy, které dealer potřebuje prodat.

Soukromý prodejce nemá marži ani šéfa, rozhoduje jeho čas a potřeba peněz. Okamžitá platba je u něj silný argument, jen pozor na zákonný limit: jedné osobě smíte v hotovosti zaplatit nejvýš 270 000 Kč za den. Spotřebitelskou ochranu jako v bazaru tu nemáte, takže co přehlédnete, budete řešit hlavně sami.

Telefonát: nikam nespěcháte

Věta „Potřebuju auto co nejdřív, staré mi včera odešlo“ je pro prodejce dárek. Kdo spěchá, neobjíždí další inzeráty a slevu si nevynutí. Zeptáte-li se do telefonu „Kolik byste šel dolů?“, vyslechnete si jen číslo, které pak prodejce už jen hájí.

Ptejte se raději na fakta: počet majitelů, doklady o servisu, poslední STK a stav pneumatik. Když pak na místě uvidíte něco jiného, máte argument.

Prohlídka: nadšení nechte doma

„To je přesně ono, hledám ho půl roku.“ Jakmile tohle zazní, prodejce ví, že slevu dávat nemusí. Na prohlídce buďte věcní a zapisujte si všechno, co nesedí. Slevu přinášejí argumenty s cenovkou. Názor „ta barva se mi nelíbí“ nikoho nepřesvědčí, doložitelný náklad ano.

Servisní historie

Mezery v servisní knížce znamenají, že nevíte, co vás čeká. Typickým příkladem jsou rozvody: u motoru s rozvodovým řemenem bez dokladu o poslední výměně počítejte s tím, že ji zaplatíte vy. U běžných motorů vyjde komplet i s vodní pumpou obvykle na 8 000 až 15 000 Kč. Tuhle částku můžete položit na stůl jako konkrétní požadavek.

Pneumatiky

Změřte hloubku dezénu. Zákonné minimum je 1,6 mm u letních a 4 mm u zimních pneumatik. Zimní potřebujete od 1. listopadu do 31. března, kdykoli je na silnici sníh, led nebo námraza, případně se dají čekat. Stojí auto na sjetých letních pneumatikách a druhá sada chybí? Čtyři nové značkové zimní pneumatiky v běžném rozměru 205/55 R16 vyjdou zhruba na 8 až 10 tisíc korun.

Blížící se STK

Nálepka na zadní značce ukazuje měsíc a rok příští technické prohlídky. Když se blíží, zaplatíte ji vy, včetně oprav závad, které se na ní najdou. Vyžádejte si protokol z poslední STK, bývají v něm zapsané i lehké závady, se kterými auto tehdy prošlo. Prohlídka za pár týdnů je férový důvod chtít slevu, nebo aby auto na STK ještě zavezl prodávající.

U stolu: rozpočet je vaše tajemství

„Mám na auto 250 tisíc.“ Tím jste právě určili, kde začne jednání. Prodejce nemá důvod jít pod částku, kterou jste sami nabídli, a v bazaru vám rád ukáže dražší kus, který se do rozpočtu „ještě vejde“. Rozpočet si nechte pro sebe a první číslo ať řekne prodávající.

Stejně nebezpečná je otázka „Kolik by to dělalo měsíčně?“ Když se mluví o splátce, vejde se skoro každé auto, stačí natáhnout dobu splácení. Měsíčně platíte méně, celkem ale víc.

Pořadí jednání: cena, financování, protiúčet

Když cenu, úvěr a výkup starého auta smícháte, prodejce může peníze přelévat mezi nimi: přidá na výkupu a ubere na slevě, nebo naopak. Obchod pak vypadá výhodně, i když nakonec zaplatíte stejně.

Nejdřív cena auta. Dohodněte se na konečné ceně při platbě převodem, se vším všudy. Věty „Chci to na splátky“ nebo „Mám schválený úvěr v bance“ si zatím nechte. Na financování totiž prodejce vydělává provizí a třeba AAA AUTO uvádí nižší akční cenu navázanou na financování přes své partnery. Podle vysvětlivky na webu ji ale mohou využít jen zákazníci, kteří kupují jako podnikatelé, běžný spotřebitel platí běžnou cenu. Když hned řeknete, že máte peníze z banky, prodejce ví, že na úvěru nevydělá, a nemá důvod vám s cenou vycházet vstříc.

Pak financování. Až je cena dohodnutá, zeptejte se, co by změnil úvěr přes prodejce. Srovnávejte celkovou částku, kterou zaplatíte, a RPSN, ne výši splátky. Nabídku porovnejte i s úvěrem mimo bazar, přehled najdete v článku půjčky na auto: kde sehnat peníze nejlevněji. Případnou slevu vázanou na úvěr porovnejte s cenou při platbě převodem, rozhodnout má celková splatná částka.

Nakonec protiúčet. Staré auto zmiňte, až máte cenu i financování černé na bílém. Výkupní cena v bazaru bývá nižší než při soukromém prodeji a bonus za protiúčet se snadno schová ve vyšší ceně kupovaného vozu. Jak bazar výkup počítá, rozebíráme v článku o protiúčtu v autobazaru. Ve finále sledujte jediné číslo: kolik doplatíte.

Podpis: konečná cena a nic navíc

Před podpisem si nechte vypsat konečnou cenu se vším. Některé bazary přidávají doplňkové služby, třeba pojištění, certifikáty nebo karty výhod, na což upozorňovala i organizace dTest. Ptejte se, jestli jsou povinné. Všechno vyjednané (slevu, výměnu rozvodů, druhou sadu kol) nechte zapsat do kupní smlouvy. Ústní slib po podpisu nic neznamená.

A nebojte se odejít. Když prodávající neuhne a vy máte srovnatelné nabídky, je odchod nejsilnější argument. Další přešlapy, kvůli kterým lidé u ojetin přeplácejí, shrnuje přehled 10 nejčastějších chyb při koupi ojetého auta.

Shrnutí

Neříkejte, že spěcháte, že je auto vysněné, kolik máte peněz ani jak budete platit. Jednejte v pořadí cena, financování, protiúčet. Slevu stavte na doložitelných nákladech a srovnávejte jen konečnou částku. A když se prodejce nehne, dobré auto se dá koupit i jinde.