Od luxusu přes tříkolky ke sporťákům

Začněme ale pěkně od začátku. Za založením automobilky známé pod zkratkou AC stál řezník a konstruktér jménem John Portwine společně se svým přítelem Johnem Wellerem. K tomuto založení došlo roku 1901, což z Auto Carries Ltd. (jak se dnes automobilka oficiálně nazývá) dělá nejstarší, stále fungující, britskou automobilku. Zprvu se tento výrobce specializoval na výrobu drahých aut pro movitější klientelu. Výroba těchto vozů byla ale složitá a poměrně nákladná. Proto Portwine přemluvil Wellera, aby svou pozornost obrátili k levnějším vozů, které si budou moci dovolit i ti méně movití obyvatelé. Začali tedy vyrábět malé tříkolky. Netrvalo dlouho a toto rozhodnutí přineslo své ovoce ve formě vyšších zisků. Díky tomu začala společnost vyvíjet menší sportovní vozy. Díky těmto sportovním vozům a jejich úspěchům se automobilka proslavila po celém světě. Nejsme zde, ale abychom se bavili o celé historii této zajímavé britské značky. Proto se přesuňme do roku 1953. V tomto roce byla světu představena legenda jménem AC Ace.

Inspirace u Ferrari a příchod ambiciózního Američana

Malý dvoumístný kabriolet s charakteristicky velkou maskou chladiče a vystouplými předními blatníky s kulatými světly si bral evidentní inspiraci u sportovního Ferrari Barchetta z přelomu čtyřicátých a padesátých let. Zprvu byl pod elegantní kapotu Acu ukládán dvoulitrový řadový šestiválec s výkonem 100 koňských sil. Ten byl ovšem již v roce 1953 notně zastaralý. V roce 1956 se proto pod kapotu tohoto kabrioletu začal montovat moderní motor stejné konstrukce od Bristolu o výkonu 120 koňských sil. V roce 1961 byla dokonce zahájena výroba verze s řadovým šestiválcem Ruddspeed o objemu 2,6 litru, který produkoval výkon 170 koňských sil. Díky tomu dosahoval vůz rychlosti až 209 km/h. Vozů této specifikace ovšem vzniklo pouze 37. Ve stejném roce totiž tuto britskou automobilku oslovil bývalý americký závodník s nebývalou nabídkou. Tímto Američanem nebyl nikdo jiný než legendární Carroll Shelby.

Konkurence pro Corvettu z britských ostrovů

Ten si na počátku šedesátých letech pohrával s myšlenkou na postavení perfektního sportovního vozu s motorem V8. Začal se proto obracet na nejrůznější automobilky. Ruku si podal práce s britským AC, který mu nabídl nově vyvíjenou verzi Ace. Stále ale Shelbymu zbývala k finálnímu vozu dlouhá cesta. Především musel sehnat opravdu silný vidlicový motor. Nejprve se se svou žádostí obrátil k Chevroletu. Ten ale nechtěl podrývat půdo pod nohama své Corvetty a proto Shelbyho žádost zamítl. Naopak Ford jakoukoli konkurenci pro dominantní Cortettu uvítal. Proto Shelbymu nabídl zbrusu nový, odlehčený motor V8 o objemu 4,3 litru. Britové poslali Shelbymu do jeho kalifornské dílny nový Ace bez motoru. Shelby společně se svými mechaniky dokázal během osmi hodin vůz osadit novým motorem i převodovkou a vyrazit k testovacím jízdám. Během testů bylo zjištěno několik problémů na podvozku a řízení, které bylo zapotřebí odstranit. Nešlo ale o nic vážného. Jednoduše se ukázalo, že původně nebylo s tímto motorem počítáno a bylo zapotřebí pro něj lehce upravit šasi. Zmíněný první prototyp vozu vznikl v únoru roku 1962. Ještě ten rok byla rozběhnuta sériová výroba automobilu, který se v Evropě prodával pod názvem AC Cobra a na druhé straně Atlantického oceánu pod složitějším názvem Shelby-Ford AC Cobra, nebo zkráceně Shelby Cobra. Dle pověstí si název Cobra vybojoval samotný Shelby, který na tento název přišel ve snu.

Od malého sporťáku až po vítězný supersport

První generace Cobry byla vyráběna pouze do roku 1963. Vyrobeno bylo včetně prvních prototypů 126 vozů. Vůz byl nahrazen novou generací pro mnohé nedostatky, mezi které můžeme zařadit nepřesné řízení nebo slabé zavěšení kol.

Většinu těchto neduhů pomohla vyřešit generace nová, vyráběna od roku 1963. Ta s sebou přinesla nový motor V8 Ford Windsor 289 o objemu 4,7 litru o výkonu 270 koňských sil. Pro chlazení takto velkého a výkonného agregátu došlo k rozšíření masky chladiče. Úprav se dočkalo i zmiňované řízení a nápravy. Tato generace byla v porovnání s předchozí mnohem úspěšnější, o čemž také svědčí počet prodaných kusů – 528.

Po dvou letech došlo opět na výrobu nové generace. S její konstrukcím přispěchali Britům na pomoc zkušení konstruktéři Fordu. Vůz byl rozšířen cca. o 20 cm. Konečně došlo k nahrazení zastaralého odpružení listovými pery moderními vinutými pružinami. Největší změna se ale udála pod kapotou, kde se objevil vidlicový osmiválec o objemu sedm (!) litrů. Díky výkonu 485 koňských sil se stala nová Cobra obávaným soupeřem všech světových supersportů a na závodištích v USA platil za zabijáka drahých Corvett.

Největší slávy se dočkala až po „smrti“

Život Cobry byl v USA ukončen roku 1967. Po dvou letech, během kterých bylo prodáno pouhých 27 kusů, byla ukončena výroba Cobry i pro trh na starém kontinentě. Od sedmdesátých let se poptávka po Cobrách dramaticky rozšířila a jejich cena začala neobyčejně stoupat. Od té doby potkal Cobru podobný osud jako legendární Lotus Seven. Po celém světě existuje obrovský počet větších či menších společností, stavějící její více či méně povedené repliky. Ostatně nové generace tohoto automobilového skvostu jsou jediným důvodem, že se automobilka AC stále řadí mezi přežívající společnosti.

Foto: Wikimedia.org

Podobné příspěvky:

Historie divokých amerických koní Novinky pro rok 2017. Víme co chystá Škoda, Volkswagen, Hyundai a Kia! Co je to muscle car? Definice a příklady TOP 5 rodinných sportovních kombíků Tatra JK 2500 – zapomenutý skvost Československa Škoda 110 Super Sport – Legenda stříbrného plátna 5 nejoblíbenějších aut Donalda Trumpa 5 nejslavnějších BMW