Historie
🕓 7 min

Historie automobilky FIAT

Počátek století a legendy

Rokem 1900 se nezačala psát historie pouze dvacátého století, ale i automobilky, která do jisté míry měnila pohled na automobilismus v celé Evropě, a i dnes patří mezi největší světové hráče na poli automobilového průmyslu.

Raketový vzestup

Řeč je o italské společnosti Fiat. Ta roku 1900 otevřela svou první továrnu v turínské ulici ulici Corso Dante. Tato továrna zaměstnávala 35 dělníků a za rok dokázala postavit 24 automobilů. Společnost se však rychle rozvíjela, na čemž měla nemalý podíl i skvěle fungující reklama, kterou mě na svědomí geniální Agnelli. Dalším způsobem prezentace společnosti byly automobilové závody. V těch e vozům Fiat na počátku dvacátého století nevýslovně dařilo a ve většině evropských závodech končily na prvních příčkách. Sluší se zmínit nejúspěšnější předválečný závodní stroj Fiatu. Tím se stal model 24 HP, za jehož volantem se se železnou pravidelností objevoval skvělý jezdec Vincenzo Lancia.

Devět let stačilo ke světové dominanci

Teprve devět let po svém založení patřila automobilka Fiat mezi největší světové společnosti. Do jejího portfolia se vedle skvělých automobilů zařadily tramvaje, nákladní vozy, kuličková ložiska nebo lodní motory. Během tohoto obrovského rozmachu založila automobilka i svou pobočka v zámoří a v domovské Itálii pod jejími křídly vznikla karosárna Sociatá Carrozzeria Industriale.

Největší továrna v Evropě

Po prvních deseti letech existence zaměstnávala společnost Fiat více než 2 500 zaměstnanců a dokázala vyrobit 1 215 vozů. Malá továrna v Turíně automobilce se stoupající výrobou přestala stačit a bylo zapotřebí vybudovat novou, moderní továrnu.

Ta vznikla na zemědělské půdě v blízkosti Turína a stala se největší automobilovou továrnou v Evropě. Budovu tvořilo pět pater a na střeše budovy vznikl jedinečný testovací okruh, který na světě nemá obdoby.

První světová válka

S příchodem první světové války se pochopitelně rapidně změnil výrobní program společnosti. Turínská automobilka vyrábět letadla, motory pro ponorky, kulomety, sanitky a nákladní vozy. Tento nárůst produktů Fiatu měl za následek vybudování další továrny, tentokráte v Lingottu. Ačkoli z její výrobní linky sjížděli během války zbraně, již od počátku její výstavy se počítalo s poválečným využitím, coby automobilového závodu.

Po válce se sice zprvu projevovala oslabená ekonomická situace v Evropě, tato krize byla ale rychle překonána a Fiat na trh uvedl zcela novou řadu, do které patřily modely: 501, 505, 510, 519 a 509, což byl první čtyřmístný vůz v historii Fiatu.

Meziválečné období

Ani meziválečné období nebylo pro Fiat nějak snadné. Italie se nacházela pod nadvládou diktátora Mussoliniho. Kvůli jeho tlaku byla automobilka donucena svou pozornost přeorientovat od bohaté zahraniční klientely a zaměřit se na italský trh.

Topolino – legendární myška

V rámci této změny Fiat na trh uvádí fenomenální model 508, včetně jeho sportovní verze 508S. Druhým modelem, který v tomto období spatřil světlo světa, byl model Topolino. Ten se stal nejmenším sériově vyráběným vozem světa a předchůdcem legendární pětistovky. Topolino se stal prvním modelem fiatu, který dokázal pokořit hranici půl milionu vyrobených kusů.

Prodejní úspěšnost modelů 508 a Topolino si vyžádal další navýšení výrobní kapacity. Proto byla zahájena výstavba moderní továrny v Mirafiori, která byla otevřena těsně před vypuknutím druhé světové války, v roce 1939. Jen v této továrně našlo zaměstnání přes 22 000 dělníků.

Druhá světová válka

Stejně jako první i druhá světová válka se výrazně podepsala na největší evropské automobilce své doby. Jak se dá očekávat, výroba osobních auto byla snížena na naprosté minimum, zatímco výroba nákladních vozů stoupla pětinásobně. Stejně jako továrny Alfy Romeo, utrpěly i veškeré závody Fiatu rozsáhlá poškození během spojeneckých náletů. Ani bombardování ale výrobu nenarušilo. Po ukončení válečného konfliktu Fiat pomáhal zbídačené Itálii s přerozdělováním jídla, obuvi a dalších základních surovin lidem, zasažených válkou. Peníze na opravy a rekonstrukce objektů poničených nálety získala společnost z Marschallova plánu pro rozvoj poválečné Evropy.

 Automobily se stávají skutečně lidovými

Po válce se západní Evropa poměrně brzy navrátila do starých kolejí a započal obrovský hospodářský růst, v čel s novými technickými vynálezy a inovacemi. Ty se podepisovaly v automobilismu, jako v žádném jiném odvětví. Započali se objevovat první topení, první klimatizace a první dieselové motory. Tento rozmach má za následek navýšení hrubého domácího produktu, který jde ruku v ruce s nárůstem mezd. Automobil není jen přepych bohatých. Osobní automobily se začínají dostávat do rukou i lidem střední třídy. Z toho samozřejmě těžil Fiat.

V padesátých letech továrna v Mirafiori zdvojnásobuje svou výrobu a počet zaměstnanců roste na 80 000. Krom zmíněných domovských továren buduje Fiat fabriky i v Jugoslávii, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Mexiku, Argentině, Turecku nebo v Jižní Africe.

Období ve znamení pětistovky

Roku 1957 přichází doslova revoluce pro celý italský automobilový trh. Fiat do prodeje uvádí model 500. Malý osobní automobil si získává oblibu mezi bohatými i chudými. Je oblíbený pro svůj vzhled, pohodí, možnost přepravit čtveřici cestujících, odolnost a jednoduchost. Od uvedení do výroby sjelo z pásů více než 3,7 milionu pětistovky a stal se tak nejoblíbenějším vozem své doby.

Sociální nepokoje a vznik „Žigulíku“

Šedesátá léta se nesla ve znamení sociálních nepokojů. Vedení společnosti často čelilo střetům s odbory, zastupující dělníky, požadující vyšší platy a sociální jistoty.

V sedmdesátých letech uzavřela automobilka smlouvu o partnerství se Sovětským svazem. V rámci této dohody se v Togliatti rozeběhla výroba upraveného modelu Fiat 124, který by pod názvem Žiguli exportován do Světského svazu a dalších socialistických zemí, mezi které neodmyslitelně patřilo i Československo.

Rozděl a panuj

V sedmdesátých letech obrovská společnost Fiat rozděluje na mnoho menších společností jako Fiat Trattori, Fiat Engineering, Magneti Marelli, Iveco, Fiat Ferroviaria. Automobilová sekce výroby se odděluje pod názvem Fiat Auto S. p. A., pod kterou spadají značky Fiat, Alfa Romeo, Autobinachi, Abarth, Ferrari a Maserati.

Panda – hranatý úspěch

Historie Fiatu je spjata s výrobou levných vozů pro masy. Přesně v tomto duchu byl na trh uveden v osmdesátých letech model Panda. Za jeho jednoduchým vzhledem, stál slavný návrhář Giugiaro. Ten se snažil nalézt optimální tvar, který bude extrémně levný na výrobu, zároveň se ale lidem zalíbí. Soudě dle tabulek prodejnosti Pandy se mu jeho práce více než vydařila a Panda patřil mezi nejprodávanější vozy Evropy.

Po letech strádání opět na vrcholu

Následovník Pandy se stal model Uno, který dokázal v roce 1984 vybojovat titul Evropské auto roku. Na úspěch Una navázal v roce 1989 model Tipo, který se stal rovněž evropským autem roku. Po těchto úspěších ovšem Fiat poměrně výrazně usnul na vavřínech a přestal se věnovat technickému rozvoji svých vozů stejně, jako omezil marketingové snažení. Výraznější úspěch společnost zaznamenala teprve po šesti letech s modelem Punto.

Z ústraní se Fiatu podařilo dostat v roce 2003, kdy uvedl na trh novou Pandu, která bez nadsázky ohromila celý svět a stala se zaslouženě autem roku.

Foto: Fiat, Wikimedia.com

Picture of Petr Míka

Petr Míka

Ve vodách motoristické novinařiny se pohybuji již pátým rokem. Podílel jsem se na chodu mnoha webových projektů s motoristickou tématikou. Pravidelně navštěvuji tiskové konference, autosalony a další podobné akce, s cílem připravit pro své čtenáře co možná nejkvalitnější obsah.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *