Motor 1.5 dCi má v Česku pověst dieselu, kterému se „protáčejí ložiska“. Bát se ho právem dává smysl hlavně u starších kusů zhruba do roku 2010, které jezdily s dlouhými intervaly výměny oleje a nemají doložený servis. Novější verze Euro 5 a Euro 6 s poctivě měněným olejem patří mezi úsporné a docela odolné motory. Rozhodují tedy hlavně ročník, výkonová verze a historie údržby.
Co je motor 1.5 dCi a kde ho najdete
Renault vyrábí čtyřválec s označením K9K a objemem 1461 cm³ od roku 2001, převážně ve španělském Valladolidu. V roce 2013 tam z linky sjel desetimiliontý kus, který putoval do Renaultu Captur. Motor existuje ve více než dvou stovkách variant a dostal se do mnoha aut:
- Dacia: Logan, Sandero, Duster, Lodgy, Dokker
- Renault: Clio, Mégane, Scénic, Kangoo, Captur a další
- Nissan: Qashqai, Note, Juke, Micra a další
- Mercedes-Benz: jako OM607 v modelech A 180 CDI, B 180 CDI a v dodávce Citan
Škoda ho naopak nikdy neměla, takže srovnání „dCi, nebo TDI“ je vždy srovnáním dvou různých koncernů. Pokud vás zajímá konkurence, podívejte se na náš profil problematičtějšího motoru 2.0 TDI PD.
Přehled verzí podle emisních norem
| Norma | Hlavní výkony | Vstřikování |
|---|---|---|
| Euro 3 (od 2001) | 48, 59 a 74 kW | Delphi (všechny verze) |
| Euro 4 (zhruba od 2005) | 51, 63 a 78 kW | slabší Delphi, 78 kW piezo Siemens/Continental |
| Euro 5 (nástup zhruba 2008 až 2010) | 55, 66 a 81 kW | slabší postupně Bosch, 81 kW piezo Continental |
| modernizace 2012, později Euro 6 | 66 a 81 kW | podle verze |
| Euro 6 Blue dCi (od 2018) | hlavně 70 a 85 kW (existují i slabší verze) | s AdBlue (SCR) |
Roky nástupu se mezi modely liší, auto se stejnou normou mohlo přijít do výroby o rok dřív nebo později. Zhruba do roku 2009 měly vstřikování Delphi všechny verze do 100 k (74 kW), výkonnější verze dostávaly piezo vstřikování Siemens, později přejmenované na Continental. U slabších motorů Delphi později nahradil Bosch.
Ložiska: co se doopravdy dělo
Zadírání a protáčení ojničních ložisek je skutečný problém, ne hospodská legenda. Podle dostupných zdrojů se týkal hlavně motorů vyrobených zhruba do roku 2010. Nejčastěji se dává do souvislosti se silnější verzí 78 kW (106 k) z éry Euro 4, kterou jsme podrobně rozebírali v testu ojetého Renaultu Mégane III. Zdroje se ale neshodují, objevují se i případy u slabších a starších motorů a také u verze 81 kW. Přesný okamžik, kdy přišla odolnější konstrukce, se rovněž udává různě.
Příčin se sešlo několik najednou:
- Dlouhý interval výměny oleje: výrobce předepisoval až 30 000 km nebo dva roky.
- Malá olejová náplň: kolem 4,5 litru i s filtrem, takže olej rychle stárne.
- Ředění oleje naftou: při regeneraci filtru pevných částic se část nafty dostává do oleje a snižuje jeho viskozitu. Víc o tom v článku co ničí filtr pevných částic.
- Slabě dimenzovaný klikový mechanismus: ložiska měla malou rezervu, takže degradovaný olej snášela hůř.
Renault na ředění oleje reagoval tím, že u části motorů s DPF (například verze 105/110 k) vstřikoval naftu pro regeneraci DPF zvláštním vstřikovačem přímo do výfuku, tedy mimo válce. Motory Euro 5 a modernizace z roku 2012 pak přinesly další úpravy včetně systému Stop and Start u verzí Energy dCi.