Jak funguje turbo? Jaké má nevýhody?

Turbodmychadlo už dnes najdete skoro v každém voze a nezáleží na tom, jestli přeplňovaný motor vlastně chcete. Jen se cestou domů podívejte, jaké procento vozů má na kufru TDI, TSI a podobně. V normovaném testu totiž malý motor s turbodmychadlem v nízkých otáčkách dosáhne lepší spotřeby paliva než větší atmosférický motor. V opravdovém životě tomu ale bývá jinak. I z malého objemu motoru navíc dokážou vydolovat obstojný výkon, což se dnes v době downsizingu hodí. I takový tříválcový motor může mít stejné číselné hodnoty jako větší motor čtyřválcovým s atmosférickým plněním. Je to taková magická součástka, ale na její konečný projev má vliv mnoho věcí.

Jak funguje turbo? Princip je jednoduchý

Abychom pochopili funkci turbodmychadla, tak si ho rozdělíme na dvě části. Jednou je turbína, která je rozpohybována výfukovými plyny z motoru. Turbo je tedy součástí svodů a výfukové plyny nejprve projdou turbem a teprve potom odcházejí pryč. Procházející výfukové plyny rozpohybují hřídel, díky čemuž dmychadlo stlačuje vzduch vstupující do motoru. Mění tak nejen jeho tlak, ale i měrnou hmotnost, tudíž je možné v nízkých otáčkách pustit do motoru bohatší směs.

Samozřejmě ani turbo nemá stoprocentní účinnost. Stlačovaný vzduch se ohřívá, tudíž se musí následně ochlazovat pomocí mezichladiče stlačeného vzduchu „intercooleru“, což znatelně snižuje účinnost. Samozřejmě i tady platí, že kvalitnější komponenty jsou schopny ztráty minimalizovat. Turbína ve výfukovém systému také funguje jako překážka výfukovým plynům a vznikají zpětné tlaky. Takových problémů je více a turba tak dosahují účinnosti kolem 80%.

Co způsobuje turboefekt?

Pokud máte motor přeplňovaný turbodmychadlem, tak jste se určitě setkali s „turbodírou“. Je to ta chvilka mezi plným sešlápnutím plynu a akcelerací, kdy se vlastně nic moc neděje. Je to důsledek samotné podstaty turba. Ke zvýšení energie turbíny je potřeba zvýšení objemu výfukových plynů, která turbo roztáčejí. Je tak častým jevem při přecházení mezi nízkými a vysokými otáčkami. S turboefektem se samozřejmě dá i bojovat. Nejsnadnějším řešením je turbo nepoužívat a nahradit ho kompresorem. Ale i ten má své nedostatky, ke kterým se dostaneme. Dalším řešením je snížení rotační setrvačnosti samotné turbíny, což je možné odlehčením či zmenšením průměru. Určitě také znáte střílení do výfuku závodních aut. Způsobuje ho systém anti-lag, který nedovolí otáčkám spadnout pod určitou úroveň a turbo-lag proto při průjezdu zatáčkou řidiče nepřekvapí.

Variabilní gemetrie lopatek turbodmychadla

Turbodmychadlo se otáčí v rozmezí 10 000 až 300 000 otáček za minutu. Z tohoto důvodu není možné použití obyčejných ložisek, ale používá se takzvané fluidní ložisko. Jednotlivé části jsou tak vymezeny a mazány protékajícím olejem, který turbo navíc i chladí. Bere se z mazací soustavy motoru a proto je u přeplňovaných motorů tolik důležitý stav motorového oleje. Když jsme u otáček, tak vzpomeňme i variabilní geometrii lopatek turba. Dává mu schopnost naklánět lopatky podle zatížení motoru tak, aby bylo co nejlépe využíváno. Variabilní geometrie lopatek je velice důležitá při nízkých otáčkách, jelikož přechází čerpacím ztrátám, které by ubíraly výkon. Tyto turba navíc nevyžadují wastegate, který by přepouštěl přebytečné výfukové plyny za turbodmychadlo.

Jak se starat o turbo a kdy je potřeba repas turba?

Ani turbo není součástka, která by vydržela špatné zacházení. Je tedy několik pravidel, které je potřeba dodržovat, aby vám turbo vydrželo co možná nejdéle. Důležité je nechtít po něm zázraky za studena, nezapomenout ho dochladit, a tak dále. Více si přečtete ve článku zaměřením právě na tohle téma s názvem Jak se starat o turbo. Pokud je turbo v doopravdy špatném stavu, tak pomůže koupě nového či repasování turba. Ve druhém případě je turbo kompletně rozebráno, vymění se všechny funkční části, vyváží se při otářkách 150 000 otáčkách za minutu a zkontroluje se jeho těsnost.