Pentastar 3.6 V6: Americký šestiválec, který si zamiloval LPG

Konstrukce staré školy: Atmosférický šestiválec bez turba

Motor Pentastar se vyrábí od roku 2011 a najdete ho v modelech značek Jeep, Dodge i Chrysler. Jeho největší kouzlo spočívá v relativní jednoduchosti. Žádné turbo, žádné složité přímé vstřikování paliva. Jde o poctivý atmosférický šestiválec V6 s hliníkovým blokem, který sice využívá moderní variabilní časování ventilů, ale stále si zachovává určitou „blbuvzdornost“, kterou u mnoha dnešních motorů postrádáme.

Velkou výhodou je také nepřímé vstřikování paliva. To otevírá dveře k bezproblémové přestavbě na LPG a zároveň přispívá k dlouhé životnosti motoru.

Rozvody jsou řešeny poctivým řetězem, který pohání čtyři vačkové hřídele a klikový hřídel. Výrobce nestanovuje pevný interval výměny, nicméně opotřebení se může projevit typickým chrastivým zvukem krátce po nastartování motoru.

Jak vznikl Pentastar: Americký šestiválec z Michiganu

Motor Pentastar vznikl ve státě Michigan v USA a jeho vývoj probíhal pod koncernem Chrysler Group. Jednotka se vyrábí v několika výkonových verzích a postupně se objevila v celé řadě modelů značek Jeep, Dodge i Chrysler.

Cílem bylo vytvořit moderní, ale zároveň jednodušší a úspornější motor, který by nahradil starší šestiválce používané v amerických vozech. Výsledkem je relativně lehký atmosférický motor V6, který nabízí dobrý výkon, solidní spolehlivost a poměrně jednoduchou konstrukci.

LPG a Pentastar: Kombinace, která dává ekonomický smysl

Právě tady se ukazuje jedna z největších výhod tohoto motoru. Pentastar používá nepřímé vstřikování paliva (MPI), což znamená, že přestavba na LPG je poměrně jednoduchá a zároveň velmi spolehlivá.

Zatímco s rodinnou Dacií 1.6 se v kopcích snadno dostanete na spotřebu 10 až 12 litrů benzínu, s velkým dvouapůltunovým americkým SUV na plyn se můžete dostat na náklady odpovídající přibližně 7 až 8 litrům nafty. A to už je v rodinném rozpočtu znatelný rozdíl.

Samotná spotřeba samozřejmě závisí na konkrétním voze, hmotnosti i typu pohonu. Obecně se však benzínová spotřeba tohoto motoru pohybuje zhruba mezi 12 až 14 litry na 100 kilometrů. Při provozu na LPG je pak potřeba počítat přibližně s 15 až 16 litry plynu na 100 kilometrů.

Proč si Pentastar s LPG tak dobře rozumí

Pentastar patří mezi motory, které si s LPG velmi dobře rozumí. Důvodů je hned několik:

• Nepřímé vstřikování paliva (MPI): Díky nepřímému vstřikování je přestavba na LPG jednodušší, levnější a zároveň spolehlivější než u moderních motorů s přímým vstřikem.
• Hydraulická zdvihátka ventilů: Motor používá hydraulická zdvihátka, takže není nutné pravidelně seřizovat ventilové vůle, což u některých motorů na LPG bývá častý servisní úkon.
• Odolná konstrukce hlavy válců: Hlava motoru i ventilová sedla jsou velmi robustní a dobře snášejí vyšší teploty, které jsou při spalování LPG běžné.

Servis, který zvládne i domácí kutil

Z pohledu údržby je Pentastar příjemně navržený motor. Řada servisních úkonů je dobře přístupná a zvládne je i šikovný domácí kutil bez složitého rozebírání motoru.

• Vodní pumpa: Vodní pumpa je umístěná zvenku a je poháněná řemenem. Není tedy nutné rozebírat polovinu motoru, jak tomu bývá například u některých jiných konstrukcí.
• Svíčky a zapalovací cívky: Svíčky i cívky jsou poměrně dobře přístupné. V domácích podmínkách si vystačíte s klasickou golou a prodloužením.
• Olej a olejový filtr: Filtr je umístěný nahoře v „V“ prostoru mezi válci. Díky tomu ho lze vyměnit poměrně čistě a bez složitého přístupu zespodu. Jde o řešení, které připomíná některé motory koncernu Volkswagen.

Výhody motoru Pentastar

• Poměrně levný a dostupný servis – dnes už není problém sehnat díly ani na americká auta.
• Kultivovaný chod šestiválce, který je pro tyto motory typický.
• Dostatečný výkon i bez přeplňování.
• Velmi dobrá kompatibilita s LPG přestavbou.
• Nadprůměrná životnost při rozumné údržbě.
  

Nevýhody, které je dobré znát

• Menší výběr ojetin na trhu – nejde o tak rozšířené vozy jako evropské modely.
• Plastový domeček olejového filtru může být slabším místem (řešitelný výměnou za hliníkový).
• Vyšší spotřeba – rozhodně nejde o motor, který bude jezdit „za pět litrů“. Na druhou stranu jde o velký atmosférický šestiválec, takže jeho spotřeba odpovídá konstrukci i výkonu

Verdikt: Poslední poctivý šestiválec?

V době elektromobilů a neustálého downsizingu by si možná mnoho lidí při zmínce o takovém motoru poklepalo na čelo. Pro mě to ale pořád dává smysl.

Podobná auta mají své místo například u velkých rodin, jako je ta moje. U lidí, kteří potřebují spolehlivý vůz nejen na každodenní ježdění, ale také na práci nebo dlouhé cesty. Jsou to řidiči, kteří jsou ochotni zaplatit o něco více za palivo, ale chtějí mít jistotu, že dojedou tam, kam potřebují.

Nejde jen o obyčejný rodinný „stěhovák“. Je to univerzální auto s nádechem staré školy a trochou nostalgie. Pro mě osobně jsou takové motory jedním z posledních ostrůvků svobody na silnici.

A nechci jít proti myšlence zelenější dopravy. Jen bych si rád ještě nějaký čas užíval ten charakteristický zvuk šestiválce a ujel pár set tisíc kilometrů bez zbytečně složitých technologií a velkých investic.