Auto poháněné vodou: Je to vůbec možné?

Auto poháněné vodou

Automobil poháněný vodou je hypotetický druh vozidla, který by měl využívat vodu jako primární zdroj pohonné energie. To znamená, že by vůz využíval pohon z vody, tedy vodíku a kyslíku vyrobený rozkladem molekuly vody. 

Koncept vodních automobilů se objevil v rámci mnoha mezinárodních patentů, článků v novinách, a také se objevil v reportážích televizních zpráv. Nicméně se vždy ukázalo, že tvrzení týkající se těchto vozidel jsou ve většině případů nedůvěryhodné a některé z nich byly dokonce spojovány s různými podvody.

Mnoho lidí má slabost pro konspirační teorie, a to zejména tehdy, když se zdá, že by mohly mít pozitivní dopad na náš svět. Z toho důvodu, někteří tvrdili, že existuje automobil schopný provozu na vodu, a mnozí se chytli naděje, že takový koncept reálný je. Mnozí stále zůstávají přesvědčeni, že taková technologie může existovat. 

Proč neexistují auta na vodní pohon?

Voda je plně oxidovanou formu vodíku. Samotný vodík je velmi vysoce hořlavá látka, ale užitečná energie se uvolňuje až při tvorbě vody. 

Voda sama o sobě nehoří. Proces může rozložit vodu na vodík a kyslík, což se dělá elektrolýzou. Na rozklad vodíku a kyslíku, vodní molekuly je třeba zapotřebí tolik energie, kolik bylo uvolněno při oxidaci vodíku na vodu. Potřebujete přesně tu stejnou energii, která následně může vytvořit výbuch těchto dvou prvků v motoru. 

Ve skutečnosti by při přeměně vody na vodík a následném spalování vodíku byla určitá část energie ztracena, neboť při těchto transformacích by vzniklo určité teplo jako nežádoucí odpad. 

Voda je již výsledným produktem hoření, což znamená, že není možné ji přímo spalovat v konvenčních spalovacích motorech. Pro rozklad vody na kyslík a vodík je potřeba dodat energii a v nejoptimálnějším scénáři bychom tuto energii získali zpět. Uvádí se, že bohužel ve většině případů se jedná pouze o přibližně 10 % získané energie z celého cyklu rozkladu a následného sloučení.

Stanley Meyer: Vodní palivový článek

V 70. letech minulého století, vynálezce, Stanley Meyer, tvrdil, že vyvinul automobil poháněný vodou. Tvrdil, že jeho vozidlo bylo schopno jezdit pouze na základě vody s využitím procesu elektrolýzy, k rozdělení molekul vody na vodík a kyslík. Tyto prvky byly pak bezpečně spáleny pro pohon motoru. Jeho palivový článek mohl tak zesílit energii a mohl být použit jako alternativní zdroj energie.

V roce 1996 byly informace o vodním palivovém článku shledány soudem jako podvodné. V roce 1998 náhlá smrt Stanleyho Meyera vyvolala ještě více konspiračních teorií. Zemřel náhle v restauraci při jídle, kde ještě před smrtí tvrdil, že ho otrávili. To ostatně potvrdil jeho bratr, že se to stalo během setkání s dvěma investory. Po vyšetřování policie ovšem přišla zpráva, že Meyer měl vysoký krevní tlak a zemřel na mozkovou výduť. Někteří z Meyerových příznivců a fanoušků věří, že byl otráven, aby byly potlačeny jeho vynálezy. 

Platnost Meyerových patentů skončila. Jeho objevy jsou nyní veřejné a mohou být využívány všemi bez omezení nebo nutnosti platit licenční poplatky. Prozatím žádný výrobce automobilů pravděpodobně nepřevzal Meyerovu práci do svého vývoje.

Vodíkový pohon: zanechává stopu čisté vody

Auta na vodík jsou jako jedna z možných alternativ budoucí dopravy. Výhodou tohoto systému je, že vodík lze natankovat i na dlouhé vzdálenosti, přičemž jeho reakce s kyslíkem produkuje pouze čistou vodu. Nicméně přenášení a skladování této extrémně hořlavé a výbušné látky zůstávají problematickými výzvami.

Toyota Mirai je takovým jedním autem budoucnosti. Je prvním vozidlem na vodík, které se v České republice prodává jako běžný sériový vůz. Auto využívá vodík k výrobě elektřiny a produkuje pouze čistou vodu. Inovativní vodíková palivová článková technologie poskytuje možnost cestování s dokonalým absencí emisí na plný dojezd o délce 650 km.

Jaká je realita aut na vodní pohon?

I přes všechny konspirační teorie, které jsou kolem aut poháněným vodou, je od jejich reálného používání na našich silnicích stále velmi daleko. Kromě samotného vývoje vodního palivového článku se vědci shodují na tom, že výroba takového vozidla je v rozporu se základními principy a zákony vědy. 

Navrhnout a vyvinout systém, který by dosáhl účinnosti a odolnosti srovnatelné s tradičními spalovacími motory či elektrickými vozidly, představuje velkou výzvu. Pokud nedojde k zásadnímu průlomu v oblasti automobilových inovací, je málo pravděpodobné, že bychom se mohli dočkat využití této technologie v blízké budoucnosti. Pokud se nachází v daleké budoucnosti, to je otázka, pokud k ní vůbec někdy dojde.