Vznik čtyřkolky

Na výrobě této čtyřkolky měl velkou zásluhu inženýr z Audi Jörg Bensinger, který v roce 1977 při testovacích jízdách zjistil, že jeden z doprovodných terénních vozů (VW Iltis) na sněhu porazí každé auto. Po debatě s tehdejším šéfem ingolstadtské automobilky Audi, kterým byl Ferdinand Piëch, bylo rozhodnuto, že se začne vyvíjet prototyp na bázi Audi 80, který bude mít přeplňovaný motor a pohon čtyř kol. Všechno šlo dobře a tak o rok později mohly proběhnout jízdní zkoušky prototypu, ty byly úspěšné a sériová výroba nového vozu dostala zelenou.

Audi Quattro mělo premiéru na autosalonu v Ženevě 3. 3. 1980. Dostalo nezávislé zavěšení a stálý pohon všech čtyř kol, který byl u Quattra poprvé použit společně s přeplňovaným motorem. Automobil vycházel z Audi 80, ale podvozek pocházel z Audi 200, řadu komponentů však Quattro sdílelo s Audi Coupé.

Motor

Do roku 1987 poháněl Quattro přeplňovaný řadový pětiválec SOHC 10V s objemem 2144 cm3, který měl mezichladič vzduchu. Výkon tohoto auta byl 147 kW/200 k při 5500 ot./min a točivý moment 285 Nm při 3500 ot./min. Quattro tehdy zrychlilo z 0 na 100 km/h za 7,1 s a dosáhlo maximální rychlosti přes 220 km/h.
V roce 1987 se objem motoru zvýšil na 2226 cm3, přičemž základní stavba zůstávala stejná. Motor měl pořád maximální výkon 200 koní, ale jeho momentová charakteristika se změnila. Quattro v silniční verzi dostalo mezinápravový diferenciál Torsen. O dva roky později, tady v roce 1989, byl motor osazen dvacetiventilovou hlavou s rozvodem DOHC a jeho výkon vzrostl na 220 koní, maximální rychlost byla tehdy až 230 km/h.

Skupina B

Automobilka Audi byla první na světě, která dokázala zareagovat na změnu pravidel v soutěžích, a do rallye vyslala model s pohonem všech čtyř kol. Už v roce 1980 odstartoval první soutěžní vůz do rakouské Jäner Rally a zvítězil. Motor v soutěžním autě měl proti sériovému autu výkon poněkud vyšší – pod kapotou se skrývalo 304 koní. v týmu Audi tehdy jezdili Michelle Mouton (mimochodem jediná žena, která dodnes zvítězila v rally), Hannu Mikkola a Stig Blomquist.
Michelle s Audi Quattro zvítězila v roce 1981 v Rallye San Remo, o rok později zvítězila v Porugalské rallye, v Brazilské rallye a Acropolis rallye v Řecku a v celém světovém šampionátu skončila s tímto vozem nakonec na druhém místě za Waltrem Röhrlem.

Úspěchy Audi Quattro byly na začátku osmdesátých let celosvětové, v roce 1982 a 1983 s Quattrem zvítězil John Buffum v nejnáročnějším závodě do vrchu na světě, Pikes Peak. V letech 1984 a 1985 na jeho úspěchy zde navázala i Michelle Mouton s vozem Audi Sport Quattro a po ní Bobby Unser a Walter Röhrl s dále upraveným Audi Sport Quattro S1 E2, takže řada nepřerušených vítězství Audi Quattro na Pikes Peaku se táhla od roku 1982 do roku 1987.

Audi Quattro S1 v závodech Skupiny B

V polovině osmdesátých let, přesněji v roce 1984, vznikl pro rallyovou skupinu B model Audi Sport Quattro, který byl o něco kratší než původní verze, byl také lehčí a měl výkon 450 až 550 koní. V roce 1984 zvítězil s Audi Sport Quattro ve světovém šampionátu jezdců i konstruktérů Stig Blomquist. Tehdy mělo Quattro motor pětiválec uložený vpředu objem 2133 ccm a pětistupňovou převodovku, kola měla nezávislé zavěšení na příčných ramenech a pérování vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči. Na rozdíl od svého předchůdce měl tento model pouze jeden pár světlometů.

Vývoj nových modelů

V roce 1985 na světové tratě vyrazil model Audi Sport Quattro S1, který měl karoserii z plastických materiálů s mnoha aerodnynamickými prvky. auto bylo testováno v tehdejším československu a bohužel závodilo jen jednu sezónu, dosáhlo jednoho vítězství v San Remu. Poháněl ho pětiválec o objemu 2110 ccm s přeplňovaným turbodmychadlem. Jeho výkon byl asi 450 koní. V kabině byl speciální přepínač, kterým mohl být výkon zvýšen až na 600 koní a krátkodobě dokonce až na 1000 koní. Protože u tohoto vozu byl kladen důraz na úsporu hmotnosti, měl plastová i okna.

V témže roce byl v areálu JZD Slušovice spatřen prototyp zkráceného Quattra s motorem uprostřed, který měl konkurovat skvělým Lanciím Delta S4, jenže skupina B byla zrušena a tak tento tajný prototyp na závodní tratě už nikdy nevyrazil. Podobný osud měl prototyp Quattro RS 002, který byl určen pro nikdy nevypsanou skupinu S. Toto auto mělo motor uložený uprostřed a samozřejmě pohon všech kol, jeho řadový šestiválec dosahoval výkonu až 300 koní. Tento prototyp je dnes vystaven v muzeu Audi v Ingolstadtu.

Posledním velkým úspěchem Audi Quattro v provedení Sport Quattro S1 bylo v roce 1987 vítězství Waltra Röhrla na Pikes Peaku.

Kultovní auta: Škoda 130 RS – 1. díl

Kultovní auta: Lancia Delta Integrale – 2. díl

Kultovní auta: Peugeot 205 Rallye – 4. díl

Kultovní auta: Lancia Stratos – 5. díl

Kultovní auta: Ford RS2000 – 6. díl

foto: Audi, wikipedia.org

Podobné příspěvky:

Test ojetiny Audi A4 B8 2014 2.0 TDI (120 kW) – koncernová alternativa k Octavii? Kultovní auta: Peugeot 205 Rallye – 4. díl Návrat Audi Quattro? Test Audi A8 L W12: Na řidiče zapomeňte, tohle chcete řídit sami Srovnání: Quattro vs. xDrive, kdo je vítěz? Kultovní auta: Lancia Stratos – 5. díl Kultovní auta: Ford RS200 – 6. díl Audi RS6: Jak šel čas s rodinným superkombíkem?