Domů » Pro řidiče » Autoškola » Bezpečná jízda » „Přívalový déšť na dálnici: Jak projet bouřkou“
🕓 7 min

„Přívalový déšť na dálnici: Jak projet bouřkou“

Je červenec, míříte s plnou dodávkou k moři a na obzoru se staví temná stěna. Během pár minut se z klidné dálnice stane pás vody, ve kterém sotva rozeznáte koncová světla auta před sebou. Letní supercely umí přijít rychle a jejich přívalový déšť dokáže na dálnici snížit viditelnost pod padesát metrů. Co v takové chvíli dělat, kde smíte zastavit a co po bouřce zaplatí pojišťovna? Pojďme si to projít krok za krokem.

Zobrazit

    Když viditelnost spadne pod 50 metrů

    První a nejdůležitější reakce je jediná: sundat nohu z plynu. Na mokré vozovce se brzdná dráha prodlužuje, podle BESIP může být oproti suché silnici až dvojnásobná. Zpomalte plynule, nikdy ne prudkým sešlápnutím brzdy, protože za vámi jede někdo, kdo vidí stejně špatně jako vy.

    Zároveň zvětšete odstup. Klasické pravidlo dvou sekund za mokra rozšiřte klidně na čtyři a víc. Získáte tím čas na reakci i prostor, kdyby auto před vámi náhle zabrzdilo nebo dostalo smyk.

    Velký nepřítel na zaplavené dálnici je aquaplaning. Když pneumatika najede vysokou rychlostí do souvislé vrstvy vody, přestane ji stíhat odvádět a auto se v podstatě začne vznášet po vodním filmu. Řízení zlehčí, vůz přestane poslouchat. Pokud to ucítíte, nebrzděte prudce a nestrhávejte volant, jen uberte plyn a nechte auto samo dosednout zpět. Detailně jsme se tomu věnovali v článku jak se zachovat při aquaplaningu. Roli hraje i stav pneumatik, ojeté letní gumy vodu odvádějí výrazně hůř.

    Světla ano, mlhovky s rozmyslem

    Za hustého deště rozsviťte potkávací světla, i za bílého dne. Nejde o to, abyste líp viděli vy, ale aby vás viděli ostatní. Denní svícení vzadu nesvítí, takže auto zezadu v šedé stěně deště snadno splyne s okolím.

    A jak je to s mlhovkami? Český zákon o silničním provozu je v tomhle jasný. Přední světla do mlhy smíte použít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní mlhovku za těchto podmínek dokonce použít musíte, pokud je viditelnost výrazně snížená, tedy zhruba pod sto metrů. Jakmile ale déšť poleví a viditelnost se zlepší, zadní mlhovku hned vypněte. Její ostré světlo totiž oslňuje řidiče za vámi a v horším případě zakryje vaše brzdová světla. Kdy přesně mlhovky patří a nepatří na silnici, rozebíráme v samostatném návodu na používání mlhovek.

    Pozor na častý omyl s výstražnými světly. Blikačky za jízdy nezapínejte jen proto, že prší. Podle paragrafu 31 zákona slouží výhradně k varování před hrozícím nebezpečím, typicky když prudce brzdíte na konci kolony nebo náhle zpomalujete. Pokud je zapnete a přitom normálně jedete, matete okolí a ostatní řidiči nepoznají, že brzdíte nebo měníte pruh. Neoprávněné použití je navíc přestupek s pokutou.

    Kam zastavit a kam rozhodně ne

    Když je vidět opravdu jen pár metrů a jízda se stává hazardem, je namístě zastavit. Jenže kde?

    Nejhorší volba je zastavit v jízdním pruhu nebo na krajnici. V husté cloně deště vás jedoucí řidiči uvidí na poslední chvíli a náraz zezadu je otázkou vteřin. Stejně zrádné je oblíbené schování pod mostem nebo nadjezdem. Auta tam zpomalují, tvoří se zácpa a shluk stojících vozidel na dálnici je přesně to, co způsobuje řetězové nehody.

    Správně je sjet z hlavního proudu. Nejbližší odpočívka, čerpací stanice nebo parkoviště jsou ideální. Tam v klidu vyčkáte, až se nejhorší přežene, obvykle stačí deset až dvacet minut. Přívalový déšť z bouřky bývá intenzivní, ale krátký.

    Blesky a auto jako Faradayova klec

    Dobrá zpráva do bouřky: kovová karoserie auta funguje jako takzvaná Faradayova klec. Když do vozu udeří blesk, elektrický výboj se rozloží po vnějším povrchu karoserie a svede do země, aniž by ublížil posádce uvnitř. Auto tak patří k nejbezpečnějším místům, kde bouřku přečkat.

    Má to ale svá pravidla. Za bouřky se uvnitř nedotýkejte kovových částí, tedy klik dveří, řadicí páky ani ovládání. A hlavně nevystupujte. Po zásahu blesku může na karoserii chvíli zůstat zbytkový náboj a při vystoupení bezprostředně po úderu hrozí, že se přenese na vás. Zavřete okna a raději pár minut počkejte i poté, co se bouřka přežene.

    Neplatí to jen o blescích. Za silného větru, který bouřky doprovázejí, nezastavujte pod stromy ani vedle billboardů a jiných konstrukcí, které vítr může strhnout na auto.

    Kroupy za jízdy

    Letní bouřky často přinesou kroupy a ty umí auto poničit během chvilky. Pokud vás krupobití zastihne za jízdy, platí stejný postup: zpomalte, rozsviťte světla, držte odstup a hledejte kryté nebo aspoň bezpečné místo. Ideální je zaparkovat pod střechou čerpací stanice nebo v podjezdu, pokud se tam dá bezpečně zastavit mimo provoz.

    Když jste v otevřené krajině a schovat se není kam, natočte vůz čelním sklem proti směru, odkud kroupy padají. Čelní sklo je z vrstveného, výrazně odolnějšího materiálu než boční okna, takže má mnohem větší šanci nápor krup vydržet bez prasknutí. Jak auto před kroupami ochránit i mimo jízdu a co dělat s promáčknutou karoserií, jsme sepsali v článku auto a kroupy.

    Co dělat, když bouřka pomine

    Než se vrátíte do plného tempa, věnujte autu minutu pozornosti. Zkontrolujte čelní sklo, jestli na něm kroupy nezanechaly prasklinu nebo odštěpek. Malá prasklina mimo zorné pole vydrží dojezd do servisu, ale pokud se sklo vlní, rezonuje nebo prasklina zasahuje do výhledu, v jízdě nepokračujte. Projeďte pohledem karoserii kvůli promáčknutím a rozjeďte se opatrně, protože voda na vozovce může skrývat naplavené větve nebo bahno.

    Co zaplatí pojišťovna

    Tady číhá nemilé překvapení pro spoustu řidičů. Škody, které vaše auto utrpí od živlů, tedy od krup, spadlého stromu nebo zatopení, hradí výhradně havarijní pojištění, případně samostatné připojištění živlů. Povinné ručení kryje jen škody, které vaším autem způsobíte někomu jinému, na vlastní vůz se nevztahuje.

    Jinými slovy: máte-li jen povinné ručení a kroupy vám rozbijí kapotu, opravu platíte z vlastní kapsy. Co přesně která pojistka v případě přírodních živlů kryje, jsme přehledně rozebrali v odkazovaném článku níže.

    > Kroupy, vichřice, padající stromy i zatopené podjezdy. Přehled, která pojistka škodu zaplatí a kdy zůstanete na opravě sami.

    Jak bouřku předvídat

    Nejlépe se bouřce vyhnete tak, že o ní víte dřív, než vyrazíte. Před cestou zkontrolujte výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu, který pro nebezpečné jevy vydává barevně odstupňované varování. Během cesty pomůže radar srážek, třeba na radar.bourky.cz nebo v běžných meteo aplikacích, kde reálně vidíte, kudy se bouřková buňka pohybuje a jestli ji na trase potkáte. Když víte, že se blíží, můžete si dopřát delší pauzu na odpočívce a nechat nejhorší přejít.

    > Odvod vody z vozovky stojí a padá s dezénem. Poradíme, jak vybrat gumy, které vás na mokru udrží na silnici.

    Nejčastější dotazy

    Můžu za bouřky zastavit pod mostem na dálnici? Ne. Zastavování pod mostem nebo v jízdním pruhu je jedna z hlavních příčin řetězových nehod za deště. Sjeďte na nejbližší odpočívku, čerpací stanici nebo parkoviště a počkejte tam, než se bouřka přežene.

    Jsem v autě za bouřky v bezpečí, když udeří blesk? Ano, karoserie funguje jako Faradayova klec a výboj svede do země. Podmínkou je, že se nedotýkáte kovových částí, máte zavřená okna a hlavně nevystupujete, dokud se bouřka nepřežene.

    Zaplatí kroupy na autě povinné ručení? Ne. Povinné ručení kryje jen škody, které způsobíte druhým. Poškození vlastního auta kroupami hradí havarijní pojištění nebo samostatné připojištění proti živlům.

    Zařazeno v:
    Bezpečná jízda
    Picture of Marek Hervíř

    Marek Hervíř

    Nadšenec do všeho, co jen trochu smrdí benzínem. Zároveň také spoluzakladatel magazínu Autotrip.cz. Nejvíce ho baví auta, "se kterými si člověk může více hrát a cítí odezvu při každém manévru". Nejčastěji pro vás Marek připravuje různé návody, postupy a informační články.

    Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *