Je červenec, míříte s plnou dodávkou k moři a na obzoru se staví temná stěna. Během pár minut se z klidné dálnice stane pás vody, ve kterém sotva rozeznáte koncová světla auta před sebou. Letní supercely umí přijít rychle a jejich přívalový déšť dokáže na dálnici snížit viditelnost pod padesát metrů. Co v takové chvíli dělat, kde smíte zastavit a co po bouřce zaplatí pojišťovna? Pojďme si to projít krok za krokem.
Když viditelnost spadne pod 50 metrů
První a nejdůležitější reakce je jediná: sundat nohu z plynu. Na mokré vozovce se brzdná dráha prodlužuje, podle BESIP může být oproti suché silnici až dvojnásobná. Zpomalte plynule, nikdy ne prudkým sešlápnutím brzdy, protože za vámi jede někdo, kdo vidí stejně špatně jako vy.
Zároveň zvětšete odstup. Klasické pravidlo dvou sekund za mokra rozšiřte klidně na čtyři a víc. Získáte tím čas na reakci i prostor, kdyby auto před vámi náhle zabrzdilo nebo dostalo smyk.
Velký nepřítel na zaplavené dálnici je aquaplaning. Když pneumatika najede vysokou rychlostí do souvislé vrstvy vody, přestane ji stíhat odvádět a auto se v podstatě začne vznášet po vodním filmu. Řízení zlehčí, vůz přestane poslouchat. Pokud to ucítíte, nebrzděte prudce a nestrhávejte volant, jen uberte plyn a nechte auto samo dosednout zpět. Detailně jsme se tomu věnovali v článku jak se zachovat při aquaplaningu. Roli hraje i stav pneumatik, ojeté letní gumy vodu odvádějí výrazně hůř.
Světla ano, mlhovky s rozmyslem
Za hustého deště rozsviťte potkávací světla, i za bílého dne. Nejde o to, abyste líp viděli vy, ale aby vás viděli ostatní. Denní svícení vzadu nesvítí, takže auto zezadu v šedé stěně deště snadno splyne s okolím.
A jak je to s mlhovkami? Český zákon o silničním provozu je v tomhle jasný. Přední světla do mlhy smíte použít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní mlhovku za těchto podmínek dokonce použít musíte, pokud je viditelnost výrazně snížená, tedy zhruba pod sto metrů. Jakmile ale déšť poleví a viditelnost se zlepší, zadní mlhovku hned vypněte. Její ostré světlo totiž oslňuje řidiče za vámi a v horším případě zakryje vaše brzdová světla. Kdy přesně mlhovky patří a nepatří na silnici, rozebíráme v samostatném návodu na používání mlhovek.
Pozor na častý omyl s výstražnými světly. Blikačky za jízdy nezapínejte jen proto, že prší. Podle paragrafu 31 zákona slouží výhradně k varování před hrozícím nebezpečím, typicky když prudce brzdíte na konci kolony nebo náhle zpomalujete. Pokud je zapnete a přitom normálně jedete, matete okolí a ostatní řidiči nepoznají, že brzdíte nebo měníte pruh. Neoprávněné použití je navíc přestupek s pokutou.
Kam zastavit a kam rozhodně ne
Když je vidět opravdu jen pár metrů a jízda se stává hazardem, je namístě zastavit. Jenže kde?
Nejhorší volba je zastavit v jízdním pruhu nebo na krajnici. V husté cloně deště vás jedoucí řidiči uvidí na poslední chvíli a náraz zezadu je otázkou vteřin. Stejně zrádné je oblíbené schování pod mostem nebo nadjezdem. Auta tam zpomalují, tvoří se zácpa a shluk stojících vozidel na dálnici je přesně to, co způsobuje řetězové nehody.
Správně je sjet z hlavního proudu. Nejbližší odpočívka, čerpací stanice nebo parkoviště jsou ideální. Tam v klidu vyčkáte, až se nejhorší přežene, obvykle stačí deset až dvacet minut. Přívalový déšť z bouřky bývá intenzivní, ale krátký.