Tahoun Opelu pod drobnohledem
Astra je již od svého příchodu tahounem německého Opelu. Na světlo světa se Astra poprvé podívala v roce 1991, kdy nahradila legendární model Kadett, vyráběný od roku 1931. V loňském roce byla odhalena již čtvrtá generace Astry, s přídomkem „K“. Nová Astra svými kvalitami zaujala novináře po celé Evropě, což jí vyneslo na první příčku v evropské anketě Auto roku. Zda si tento titul Astra zasloužila jsme se rozhodli zjistit v rámci důkladného testu prodloužené Astry Sports Tourer.
Neopisovalo se od Škody?
Začněme u designu. To je sice velice subjektivní část hodnocení, snad nikdo ale nebude nic namítat proti tvrzení, že současný Opel Astra ST je mimořádně líbivé auto. Přihlížející zaujme jeho elegantní silueta, kterou doslova podtrhuje výrazný chromový pruh, táhnoucí se od čelního skla až po masivní D-sloupek před pátými dveřmi vozu. Elegantní siluetu skvěle doplňují výrazné prolisy, které můžeme nalézt například na kapotě nebo na boční části vozu. Tato linie, táhnoucí se od předního až po zadní blatník nad úrovní dveřních klik se stala drobným trnem v oku kritiků. Až příliš totiž připomíná známou „tornado line“, která je typická pro automobily s okřídleným šípem na kapotě. Je tedy na místě otázka, zda Opel alespoň částečně neopisoval od úspěšného designu moderních škodovek.
Interiér boduje, bez chyb ale není
Doby, kdy v sobě interiér Astry skrýval středový panel, nepřehledně posetý tlačítky jako noční obloha hvězdami je konečně tatam. Po usednutí ne nebývale pohodlných sedadel vás Astra uvítá v prostorném a oku lahodícím interiéru. Tomu dominuje skvěle tvarovaný kožený volant, který skvěle padne do ruky. Za ním nalezneme klasickou kapličku s analogovými budíky a přehledným displayem, zobrazující data o jízdě, spotřebě, povely navigace a další užitečné informace. Palubní deska je tvořena z měkkých i tvrdých plastů. Ty naštěstí nepůsobí nijak laciným dojmem a kombinace matných a lesklých prvků naopak navozuje v kabině prémiovou atmosféru. Velká pochvala míří do Opelu za naprosto dokonalou ergonomii všech ovládacích prvků v interiéru. Designeři se nepouštěli do nejistých experimentů a naopak vsadili na přehlednost a jednoduchost. Díky tomu jsou všechny ovládací prvky přesně tam, kde byste je očekávali a rozhodně není třeba dlouze studovat manuál vozu. Všechny funkce entertaimentu jsou jednoduché, přehledné a rychlé. Při pohledu na zadní sedadla může mnoho z nás napadnout, že se asi nebude jednat o nejprostornější vůz. Strach je ale po usednutí na druhou řadu sedadel ta tam. Cestující zde mají dostatek místa nad hlavou, před koleny i v oblasti ramen. Tedy za předpokladu, že na zadní řadě sedadel cestují nanejvýše dvě dospělé osoby. Pro tři dospělé osoby na zadních sedadlech již tolik místa není a delší cesta by se takto mohla rychle stát dosti nepohodlná.
Při hodnocení interiéru vozu nesmíme zapomenout ani na zavazadlový prostor. Ten potěší svými pravidelnými tvary a praktickou, nízkou nakládací hranou. Interiér vozu můžeme považovat za více než povedený. Během testování jsme v kabině nalezli pouze dvě negativa. Některé z částí interiéru, například madla dveří při manipulaci čas od času nepříjemně zapraskají. Druhým záporem v interiéru Astry je poměrně malý počet odkládacích prostor. V tom Astra pokulhává zejména při srovnání s konkurencí ze stáje koncernu Volkswagen.
Nejlepší jízdní vlastnosti ve své třídě? Dost možná!
Samostatnou kapitolou jsou jízdní vlastnosti Astry. Za volantem krátké verze vozu jsem strávil poměrně dost času. Byl jsem tedy velice zvědavý na to, jak se bude chovat „kombík“. Bez jakéhokoli odkladu řekněme, že skvostně. Řízení podává řidiči skrze volant naprosto ideální dávku informací o chování předních kol. Delší verze Astry působí v porovnání s hatchbackem stabilněji a při průjezdu zatáčkami i mnohem zábavněji. Podvozek vozu nabízí ideální kompromis. Není přehnaně tvrdý a nekomfortní, zároveň není ani příliš měkký, aby se v zatáčkách výrazněji nakláněl.
Motor dvou tváří více než zaujme
Pod kapotou testovaného kusu pracoval nejvýkonnější motor, který Opel pro novou Astru nabízí. Jde o benzínový čtyřválec 1,6 turbo o výkonu 200 koňských sil. Ten se dá popsat jako motor dvou odlišných tváří. V nízkém pásmu otáček do 2000 otáček za minutu působí agregát odměřeným dojmem. Nabízí dostatek výkonu pro běžnou jízdu po městě nebo po okresce. Jakmile se otáčky dostanou za hranici 3500 za minutu, turbo motoru se probere k životu. Dostavuje se výrazný zátah, jenž je doprovázen lahodným zvukem, linoucím se z dvojice výrazných koncovek výfukového systému. Každého z našich čtenářů jistě zajímají i údaje o spotřebě. Ta je silně závislá na zvoleném jízdním stylu. Při klidné jízdě ji lze srazit klidně k hranici šesti litrů. Pokud popustíte uzdu a dopřejete si s Astrou ostřejší jízdu, připravte se na spotřebu kolem 9 litrů. Nám se během testování dařilo spotřebu držet na hodnotě 6,8 litru. Nutno poznamenat, že jsme se snažili jezdit ostře i úsporně a často vzorně jsme střídali pohyb po městě, po okreskách i dálnicích.
Resumé
Jak je vidno, Astra je opravdu silný hráč v segmentu nižší střední třídy a titul „Auto roku“ si v loňském roce rozhodně zasloužila. Astra nabízí zajímavou kombinaci atraktivního designu, praktického a prostorného interiéru, skvěle naladěného podvozku, kvalitního motoru a skvěle nastaveného řízení. Po několika dnech, strávených za volantem Astry jsem si rozhodně potvrdil, že ačkoli si Škoda Octavia drží ve svém segmentu první příčky v tabulkách prodejnosti, měla by se mít na pozoru. Opel má totiž se svou Astrou více než dobře našlápnuto.
Základní cena testovaného vozu: 339 900 Kč
Cena testovaného kusu včetně příplatků: 695 500 Kč
Technická data
Typ motoru: zážehový čtyřválec
Objem motoru: 1597 cm3
Palivo: benzín
Převodovka : manuální 6st.
Výkon: 200 koní při 4500 ot./min.
Točivý moment: 300 Nm mezi 1750-4700 ot./min
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 7,7 sekundy
Maximální rychlost: 235 km/h
Udávaná spotřeba (město/mimo/kombinovaná): 8/4,9/6 litrů na 100 km
Foto: Petr Míka, Opel