Odpor versus přítlak
Na našem webu můžete často zaregistrovat slůvko aerodynamika. Tento boj s odporem vzduchu je nejvíce patrný při vývoji závodních vozů. Zde se jejich konstruktéři snaží snoubit co nejnižší aerodynamický odpor, s co nejvyšším aerodynamickým přítlakem, který vůz drží na povrchu vozovky a umožňuje tak pilotovi projíždět zatáčky rychlostmi, která jsou pro nás, běžné smrtelníky prakticky nepochopitelné.
Jak tato černá magie bojující proti silám přírody vůbec funguje?
Přítlak lze generovat dvěma způsoby. První a ten nejlogičtější je přidáním spoilerů. Ty fungují na stejném principu jako křídla letadla, jen obráceně. Namísto aby vůz zvedala jako tomu děljí křídla na letadle vůz tlačí dolů k silnici. To je samozřejmě to co konstruktéři chtějí. Jenže křídla také velice zvyšují odpor a vůz tak musí generovat vyšší výkon aby mohlo s velkými křídly prorážet vzduch ve vysoké rychlosti.
Chapmanovo geniální řešení
Inženýři stavící závodní vozy si dlouho lámali hlavu nad tím, jak dokázat zvýšit přítlak bez zvýšení odporu vozu. S řešením tohoto problému přišel geniální konstruktér Colin Chapman.
Ten využívá tok vzduchu pod vozem. Ten správně umístěnými kanálky urychluje. Rychle proudící vzduch pod podlahou začne vytvářet podtlak, který „přicucává“monopost k trati. Největší výhoda tohoto způsobu zvyšování přítlaku je ten, že nezvyšuje aerodynamický odpor vozu. Naopak jeho úskalí tkví v prudkém snížení tohoto přítlaku při změně toku proudu vzduchu pod vozem. Stačí tedy aby se změnila výška mezi vozovkou a podlahou a veškerý přítlak, na který pilot spoléhal je ta tam.
V následujícím videu nám vše ohledně důležitosti bočnic a dalších okolností tohoto efektu, vysvětlí syn slavného Colina Chapmana – Cliv Chapman.
Foto: Youtube.com