Každý to zná – přijde doba, kdy je potřeba denně dojíždět, ať už na kratší nebo delší vzdálenosti, do svého prvního zaměstnání. V takovém případě je ideální volbou malé, úsporné vozítko, které nezruinuje váš rozpočet a zároveň splní svůj účel.

Jak má vaše ideální „přibližovadlo” do práce vypadat?
Existuje několik vlastností, které by takové auto mělo splňovat. Nemělo by stát příliš mnoho, ale zároveň by mělo nabídnout co nejvíce – především nízké provozní náklady, rozumnou spolehlivost a jednoduchý servis.
Spotřeba
„Daily car“, tedy auto na každodenní dojíždění, by mělo mít co nejnižší spotřebu. Mysleme na to, že ho budeme používat minimálně dvakrát denně – tam a zpět do práce – a nechceme do něj lít palivo horem spodem. Každý ušetřený litr se totiž v dlouhodobém horizontu počítá.
Pořizovací cena
Většina z nás to zná. Dostudovali jsme, stojíme na prahu pracovního života a potřebujeme se nějak dopravit do první práce. Jenže úspory často vystačí sotva na pár kebabů. V této fázi většinou pomůže tatínek s maminkou nebo jiní příbuzní.
A tak se naše představy o Mercedesech třídy G rychle rozplynou a na řadu přichází něco ve stylu Fabie nebo Citigo. Ale nezoufejte – tady hrdost nemá místo. Berte to, co je rozumné a dostupné. A hlavně: požádejte rodiče, aby k výběru přizvali někoho zkušeného, ideálně mechanika. Pokud sami nejsou z branže, je kontrola naprostý základ. Vždyť v tom nakonec budete jezdit vy – jejich děti.
Neboj se dědění – ego stranou, ale vždy kontrolujte!
Občas přijde chvíle, kdy vám příbuzní řeknou něco ve smyslu: „Hele, dojezdi to, já si koupím nové.“ A tady platí staré známé „darovanému koni na zuby nehleď“. Já bych k tomu ale dodal – kastli, funkčnost a motor si raději pořádně prohlédni!
Berte to tak, že motor nemusí být v dokonalém stavu – pokud si trochu cucne oleje, není to hned důvod k panice. Nejspíš to totiž nebude auto na celý život. A karoserie? Ta nemusí být jako ze žurnálu, ale neměla by být úplně na odpis. Jasně, nějaká „dírka“ v prahu, chycené lemy nebo lokální rez se dá přežít. Pokud to ale není vyrezlé až do nosníků nebo není práh jako Macocha, dá se s tím nějaký čas fungovat – než si pořídíte něco lepšího.
Takže ano, darovanému autu se nebraňte, ale pořádně ho zkontrolujte. A pro ty, kdo chtějí někoho mladého takto obdarovat – prosím o kousek zodpovědnosti. Pokud se v tom bojíte jezdit sami, možná není správná cesta to darovat, ale rovnou jej třeba dát na vrakáč.