Podsedák do auta: Kdy na něj přejít a jak vybrat ten správný?

Přeprava dětí v autě

Při cestování s dětmi platí povinnost používat tzv. dětský zádržný systém, tedy autosedačku nebo podsedák. Jeho hlavním úkolem je zajistit, aby bylo dítě během jízdy správně připoutané a chráněné v případě dopravní nehody.

Zákon v České republice přitom nerozlišuje mezi autosedačkou a podsedákem. Oba typy spadají do stejné kategorie dětských zádržných systémů, pokud splňují stanovené bezpečnostní normy. Volba mezi nimi závisí především na výšce, hmotnosti a pohodlí dítěte.

Co na to celé říká zákon?

Povinnost přepravovat dítě v dětské autosedačce nebo na podsedáku stanovuje § 6 odst. 1 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.

Podle tohoto ustanovení musí být dítě přepravováno v tzv. dětském zádržném systému, tedy v autosedačce nebo na podsedáku, který odpovídá jeho rozměrům a je schválen podle platných předpisů, pokud:

• výška dítěte nepřesahuje 150 cm,
• hmotnost dítěte nepřesahuje 36 kg.

Jakmile dítě přesáhne alespoň jednu z těchto hodnot, buď výšku 150 cm, nebo hmotnost 36 kg, může být připoutáno běžným bezpečnostním pásem, stejně jako dospělý cestující.

Pokud se dítě přepravuje ve vozidle bez odpovídající sedačky nebo podsedáku, jde o dopravní přestupek, za který může řidič dostat pokutu od 1 500 do 2 000 Kč na místě a 4 body v bodovém systému. Ve správním řízení může být sankce o něco vyšší, a to od 2 000 do 5 000 Kč.

K čemu slouží podsedák a proč je správné připoutání tak důležité?

Hlavním úkolem podsedáku je zvednout posed dítěte tak, aby bezpečnostní pás vedl správně přes rameno a pánev. Pokud pás prochází příliš vysoko, přes krk nebo ramenní kloub, může při nehodě způsobit vážná poranění. Správné vedení pásu je proto zásadní: spodní část musí pevně obepínat pánev a horní část se má opírat o klíční kost, nikdy ne o krk!

Podsedák má smysl hlavně u starších dětí, kterým je už autosedačka malá, ale pás v autě jim ještě nesedí ideálně. Používat by se měl tehdy, když:

• dítě splňuje váhový limit podsedáku (většinou od 15 nebo 22 kg),
• pás sedí správně – horní díl přes rameno, spodní přes pánev,
• dítě dokáže po celou dobu jízdy sedět v klidné a bezpečné poloze.

Podsedák vs. „velká“ autosedačka: Co je bezpečnější?

Autosedačka s opěrkou zad, tzv. high-back booster, poskytuje dítěti jednoznačně vyšší úroveň ochrany. Chrání hlavu, krk i trup, nabízí boční ochranu při nárazu a díky pevnému vedení pásu drží dítě ve správné poloze i během spánku. Mnoho těchto autosedaček je navíc vybaveno systémem ISOFIX, který zajišťuje jejich stabilitu při jízdě i brzdění.

Naopak samotný podsedák bez opěrky představuje spíše zákonné minimum, pomáhá sice vést pás správně přes rameno a pánev, ale neposkytuje boční ochranu ani oporu hlavy. Jeho výhodou je hlavně nízká hmotnost, jednoduché přenášení a nižší cena, takže se hodí spíše pro krátké přesuny nebo situace, kdy dítě střídavě cestuje ve více autech.

Pokud dítěti autosedačka s opěrkou stále vyhovuje a je mu pohodlná, není důvod na podsedák přecházet. Právě naopak, vozit děti v autosedačce co nejdéle, ideálně podle novější normy R129, která zaručuje vyšší bezpečnostní standardy.

Jak správně vybrat dobrý podsedák do auta?

Na první pohled vypadají dětské podsedáky podobně, ale v praxi se výrazně liší bezpečností, kvalitou zpracování i pohodlím. Výběr proto není jen o barvě nebo ceně, jde o doplněk, který má při nehodě chránit dítě. Na co se tedy zaměřit?

1. Homologace a bezpečnostní normy

Každý dětský podsedák musí splňovat platnou evropskou bezpečnostní normu. V praxi se setkáte se dvěma označeními – starší ECE R44/04 a novější ECE R129 (i-Size).

Norma ECE R44/04 byla dlouhé roky standardem pro všechny dětské autosedačky a podsedáky. Od roku 2023 už ale není možné uvádět na trh nové výrobky s touto homologací. Používání starších modelů je však stále zcela legální. Pokud se rozhodnete pro podsedák nebo autosedačku podle této normy, vždy si zkontrolujte štítek s homologací a stav výrobku, zejména u starších nebo bazarových kusů!

Modernější norma ECE R129 (i-Size) klade důraz nejen na hmotnost, ale i výšku dítěte, a zároveň zajišťuje lepší ochranu při bočním nárazu. Postupně tak nahrazuje starší systém R44/04 a stává se novým bezpečnostním standardem v celé Evropě.

2. Váhový a výškový rozsah

Každý dětský podsedák je určen pro konkrétní hmotnostní kategorii, kterou je nutné vždy dodržet. Nejčastěji se setkáte s rozsahem 15–36 kg nebo 22–36 kg – právě druhá varianta odpovídá tzv. skupině III, která je dnes nejběžnější.

Dítě by mělo svou hmotností spadat přesně do rozmezí uvedeného výrobcem. Není vhodné pořizovat podsedák „s rezervou“ nebo pro větší dítě, než uvádí štítek. Nesprávná velikost totiž může ovlivnit vedení bezpečnostního pásu a tím i celkovou bezpečnost při nehodě.

3. Systém uchycení (ISOFIX)

Některé moderní podsedáky dnes využívají systém ISOFIX, který je pevně spojuje s konstrukcí vozidla. Díky tomu podsedák drží stabilně i bez dítěte, neposouvá se při brzdění ani při nárazu a celkově zvyšuje bezpečnost i komfort používání.

Nevýhodou může být vyšší pořizovací cena a také nutnost, aby mělo vozidlo ISOFIX úchyty, ty bývají standardem u novějších automobilů, ale u starších modelů se nemusí nacházet. Proto je vždy dobré ověřit jejich přítomnost v technické dokumentaci vozu.

Pokud podsedák systém ISOFIX nemá, bývá obvykle lehčí a levnější, ale je potřeba ho pečlivě usadit a zajistit, aby dítě bylo správně připoutáno. Správné vedení bezpečnostního pásu je pak zcela zásadní pro jeho funkci při nárazu.

4. Ergonomie a pohodlí

Bezpečnost je zásadní, ale při delších cestách hraje velkou roli i pohodlí dítěte. Ideální podsedák by měl být anatomicky tvarovaný, aby pomáhal dítěti držet správnou polohu při sezení. 

Velkým plusem jsou také polstrované loketní opěrky, které zvyšují komfort a zároveň napomáhají správnému vedení bezpečnostního pásu. Důležitá je i správná výška sedáku – pás musí vést přes rameno a pánev, nikdy ne přes krk.

Podsedák by měl dítěti skutečně „sednout“, proto je vždy dobré vyzkoušet ho přímo v autě, kde bude používán. Jen tak zjistíte, zda správně pasuje jak dítěti, tak konkrétnímu typu sedadla.

5. Materiály a údržba

Na kvalitě použitých materiálů závisí nejen pohodlí, ale především bezpečnost dítěte při nehodě. Vyhněte se proto levným podsedákům vyrobeným z měkkého plastu nebo polystyrenu – tyto materiály se mohou při nárazu snadno deformovat a ztrácí tím svoji ochrannou funkci.

Kvalitní podsedák by měl mít pevnou konstrukci z odolného materiálu, ideálně z jednoho kusu, který si udrží tvar i při dlouhodobém používání. Samozřejmostí u moderních modelů je snímatelný a pratelný potah, který usnadňuje údržbu a prodlužuje životnost výrobku.

6. Doplňky a praktické detaily

Moderní podsedáky mohou být vybaveny i praktickými doplňky, které zvyšují komfort při každodenním používání – zejména při delších cestách. Patří sem například vodítko pásu pro přesné vedení ramenního popruhu, držák na nápoje, drobné úložné prostory nebo dokonce nafukovací cestovní varianty, které se snadno přenášejí a skladují.

Tyto prvky sice nezvyšují samotnou bezpečnost, ale dokážou zpříjemnit jízdu dítěti i rodičům a často přispívají k tomu, že se malý pasažér cítí v autě pohodlněji a klidněji.

Na jakém sedadle může dítě sedět s podsedákem?

Zákon sice nezakazuje přepravu dítěte na podsedáku na předním sedadle, avšak nejbezpečnějším místem pro děti zůstávají zadní sedadla. Dítě zde sedí po směru jízdy, v dostatečné vzdálenosti od čelního airbagu a s menším rizikem zranění při nárazu.

Přední sedadlo proto využívejte spíše výjimečně, například když cestujete s dítětem sami a potřebujete na něj při jízdě lépe dohlédnout.

Výjimky z povinnosti používat autosedačku nebo podsedák

Zákon pamatuje i na několik výjimečných situací, kdy není nutné použít dětskou autosedačku ani podsedák. Tyto případy jsou přesně vymezené:

• Vozidla taxislužby – dítě může být přepravováno bez autosedačky, nesmí však sedět na předním sedadle a musí být vždy připoutáno bezpečnostním pásem.
• Záchranné a bezpečnostní složky – výjimka platí například pro hasiče, policii nebo záchrannou službu.
• Zdravotní důvody – pokud použití zádržného systému dítěti neumožňuje jeho zdravotní stav.
• Zadní prostřední sedadlo – pokud jsou na krajních zadních sedadlech již umístěny dvě dětské sedačky, může třetí dítě sedět uprostřed připoutané běžným pásem.
• Školní svozová vozidla – výjimka platí pro speciální vozidla zajišťující dopravu dětí do školek a škol, přičemž jejich rychlost nesmí přesáhnout 70 km/h.
  

Ve všech ostatních případech musí být dítě přepravováno v autosedačce nebo na podsedáku, který odpovídá jeho výšce a hmotnosti.