První déšť po suchu: Proč silnice klouže jak mýdlo

Proč je první déšť nejhorší

Za suchého počasí z aut neustále něco odkapává a odlétá. Kapky oleje a paliva, prach z pneumatik a brzdových destiček, pyl a špína z okolí se usazují v drobných nerovnostech asfaltu. Čím déle neprší, tím víc se toho nasbírá.

Když začne pršet, voda nánosy nejdřív navlhčí a smíchá. Olej se s vodou nemísí, takže na povrchu vznikne tenká mazlavá vrstva, která pneumatice brání pořádně se zakousnout do asfaltu. Zrádné je, že silnice vypadá jen mokrá, ne kluzká.

Teprve vydatnější nebo delší déšť nečistoty odplaví ke krajnicím a do kanálů. Silnice pak zůstává mokrá, ale drží líp než na začátku. Podle výzkumníků hraje roli i hlava řidiče: po dlouhém suchu si lidé od jízdy na mokru odvyknou a jezdí, jako by pořád bylo sucho.

Jak dlouho silnice klouže

• Nejhorší bývá prvních zhruba 10 až 30 minut deště. Nebezpečná chvíle přichází dřív, než silnice vypadá opravdu mokrá.
• Mrholení je zrádnější než liják. Málo vody nečistoty nesmyje, jen je rozmaže. Kluzko pak může vydržet i hodiny.
• Liják silnici vyčistí rychleji, zato přináší jiné riziko: aquaplaning, při kterém pneumatika na vrstvě vody ztratí kontakt s vozovkou úplně.
• Druhý deštivý den už bývá silnice výrazně čistší. Mokro zůstává, mastný film z velké části zmizí.

Kde to klouže nejvíc

Mastný film není na silnici rozprostřený rovnoměrně. Nejvíc ho bývá tam, kde auta stojí, brzdí a zatáčejí.

• Křižovatky, semafory a přechody. Auta tu stojí a odkapává z nich olej, při brzdění a rozjíždění se tu otírají pneumatiky. Navíc tu bývá hodně bílého značení.
• Kruhové objezdy a ostré zatáčky. Z přeplněných nádrží nákladních aut a autobusů tu často vyšplouchne nafta. Rozlitá nafta je extrémně kluzká. Za deště ji snadno přehlédnete, prozradit ji mohou jen duhové skvrny.
• Vodorovné značení, poklopy a koleje. Bílé pruhy, šipky a zebry drží za mokra hůř než samotný asfalt. Kovové poklopy, kanálové mříže a tramvajové koleje jsou na mokru kluzké vždycky.
• Výjezdy z polí a lesů. Na podzim přibývá bláta z polí, kde se sklízí řepa a kukuřice. Po dešti se z něj stává kluzká kaše. Stejně nepříjemné je spadané mokré listí.

O kolik se prodlouží brzdná dráha

Na mokré silnici se podle výrobce pneumatik Continental brzdná dráha prodlužuje 1,5 až 2krát oproti suchu. K tomu je potřeba přičíst reakční dráhu. Při 50 km/h ujedete za jedinou sekundu téměř 14 metrů, při 90 km/h celých 25 metrů, a auto přitom ještě vůbec nebrzdí.

Nejúčinnější obranou je rychlost. Brzdná dráha roste s druhou mocninou rychlosti. Když na okresce zpomalíte z 90 na 70 km/h, zkrátí se při stejném zpomalení zhruba o 40 procent.

Elektronika pomůže, ale fyziku neobejde. ABS hlídá, aby se kola při brzdění nezablokovala a auto šlo dál řídit. ESP pomáhá držet auto ve stopě. Přilnavost, kterou silnice nemá, ale nevyrobí ani jeden z nich.

Jak jet, když po suchu začne pršet

1. Zpomalte hned s prvními kapkami. Ne až když leje. Nejkluzčí je silnice na začátku.
2. Zdvojnásobte odstup. Místo obvyklých dvou sekund za autem před vámi držte aspoň čtyři. Víc o tom, jak bezpečnou vzdálenost odhadnout, najdete v samostatném článku.
3. Jezděte plynule. Žádné prudké brzdění, škubnutí volantem ani přidání plynu v zatáčce. Na mastném povrchu stačí málo a kola ztratí přilnavost.
4. Brzděte před zatáčkou, ne v ní. Do kruhového objezdu a do oblouku vjíždějte už zpomalení.
5. Vyhněte se značení a poklopům. Pokud to provoz dovolí, nebrzděte a nezatáčejte na bílých pruzích, kanálových mřížích a kolejích.
6. Vypněte tempomat. Na mokru chcete mít rychlost pod kontrolou vlastní nohou.
7. Myslete na motorkáře a cyklisty. Pro jednostopá vozidla je mastný film ještě nebezpečnější. Počítejte s tím, že mohou nečekaně zpomalit nebo uhnout.

Pokud auto přesto začne ujíždět, rozhoduje klid a správná reakce. Postup krok za krokem rozebíráme v článku o tom, jak zvládnout smyk.

Pneumatiky a stěrače: kontrola, která se vyplatí

Na mokru se nejvíc projeví ojeté pneumatiky. Zákonné minimum hloubky dezénu je u osobních aut 1,6 mm, ale brzdná dráha na mokru se s ubývajícím vzorkem prodlužuje dávno předtím, než ho dojedete na toto minimum. Výrobci proto doporučují měnit pneumatiky dřív. Pokud vaše letní gumy dojíždějí, je říjen dobrý čas řešit přezutí na zimní. Za určitých podmínek jsou zimní pneumatiky povinné od 1. listopadu.

Druhou věcí jsou stěrače. Pokud po létě nechávají na skle šmouhy, v prvním dešti se výhled ještě zhorší, protože na sklo stříká mastná špína od aut před vámi.

Shrnutí

První déšť po suchu je nebezpečnější, než vypadá. Voda rozmíchá olej, naftu, prach a otěr pneumatik v mastný film a silnice klouže nejvíc v prvních minutách. Nejhůř je na křižovatkách, kruhových objezdech, značení a poklopech. Zpomalte hned, jak začne kapat, držte dvojnásobný odstup a vyhněte se prudkým pohybům. Za půl hodiny až pár hodin bývá líp, ale do té doby jezděte, jako by silnice byla namydlená.

Časté otázky

Jak dlouho je silnice po prvním dešti kluzká?

Nejhorší bývá zhruba prvních 10 až 30 minut. Při slabém dešti nebo mrholení může kluzko vydržet i hodiny, protože málo vody nečistoty neodplaví. Po delším vydatném dešti se silnice z velké části vyčistí.

Hrozí to i na podzim?

Ano. Stačí několik suchých dnů a nánosy se na silnici nasbírají znovu. Na podzim k tomu přibývá mokré listí a bláto z polí, které jsou za deště kluzké samy o sobě.