Srazili jste zvíře: Co dělat a kdo platí škodu

Konec léta a podzim patří k nejhoršímu období roku. Zvěř se přesouvá za potravou, začíná říje a špička provozu se překrývá se šerem. Podle SRNA indexu, který vydává Generali Česká pojišťovna s Centrem dopravního výzkumu, došlo jen mezi říjnem 2025 a březnem 2026 k více než 18 tisícům střetů se zvěří. Za celý rok jich bývá přes 30 tisíc a ve čtyřech z pěti případů jde o srnčí zvěř.

Co dělat, když srazím zvíře?

Po střetu se zvěří zkontrolujte co nejdřív zdravotní stav posádky, případně dalších účastníků nehody. V případě potřeby zavolejte záchrannou službu a poskytněte první pomoc.

Krok za krokem, co dělat hned po střetu

1. Zastavte a zabezpečte místo. Výstražná světla, reflexní vesta ještě ve voze, teprve pak ven a trojúhelník za sebe. Na nepřehledném úseku je to nejdůležitější ze všeho, protože zvíře i vaše stojící auto jsou pro ostatní překážkou.
2. Zavolejte na linku 158. Střet nahlaste vždy, i když je škoda malá nebo zvíře uteklo. Operátor vás navede dál a informuje uživatele honitby (většinou myslivecký spolek, tedy místní myslivce), kteří se o zvíře postarají, ať už je zraněné, nebo mrtvé.
3. Vyfoťte všechno. Poškození auta zblízka i s odstupem, celou scénu, dopravní značení, zvíře na místě, chlupy nebo krev na karoserii. Tyhle snímky jsou vaším hlavním důkazem, když hlídka nedorazí.
4. Zvíře nechte být. Ani ho neodtahujte z vozovky. Zraněný divočák dokáže vážně zranit člověka a manipulace se sraženou zvěří vás navíc může dostat do problémů, o kterých je řeč níž.
5. Vyžádejte si potvrzení o oznámení. Pokud hlídka nepřijede, podejte krátkou žádost podle návodu na webu Policie ČR, a to e-mailem, datovou schránkou nebo poštou na podatelnu krajského ředitelství. V žádosti uveďte datum a čas oznámení, místo události, jméno s datem narození a vztah k vozidlu. Potvrzení chodí obvykle do několika pracovních dnů.
6. Nahlaste škodu pojišťovně. Nejlépe ještě týž den, s fotkami a s číslem policejního oznámení.

Dnes policie k nehodám se zvěří bez zranění osob hlídku zpravidla nevysílá a řeší je po telefonu. Vyjíždí ale například tehdy, když škoda přesáhne 200 000 Kč, když je poškozen cizí majetek nebo když nehoda způsobí překážku v provozu. Pokud hlídka přece jen přijede, situaci prohlédne a poradí vám, jak dál postupovat. U domácích zvířat, tedy psa, kočky, koně nebo ovce, vyjíždí hlídka i nadále, protože tam jde o majetek konkrétního člověka.

Ne vždy je nutné policii k dopravní nehodě volat, podrobnosti najdete v článku Kdy volat policii k dopravní nehodě. Zákon oznámení ukládá třeba při zranění nebo když škoda na některém z vozidel zjevně přesáhne 200 000 Kč. U menší škody na vlastním autě po střetu s divokou zvěří povinné není, pokud nepoškodíte svodidlo, značku nebo jiný cizí majetek a silnice zůstane průjezdná. Ovšem v případě zvířete volejte vždycky. Bez oznámení nedostanete potvrzení a pojišťovna vám škodu nemusí proplatit.

Jako řidič nesmíte zvíře z místa nehody odvézt. Jednalo by se o přestupek, v horším případě dokonce o trestný čin pytláctví, podrobnosti najdete níže. Kvůli vlastní bezpečnosti se k němu ani nepřibližujte. Zraněné zvíře může být ve stresu a chovat se agresivně, navíc hrozí přenos nemocí či parazitů.

Pokud nejde o divoké zvíře, ale například o krávu, koně, psa nebo jiné domácí či hospodářské zvíře, odpovědnost za škodu zpravidla nese majitel. Škoda po takové srážce jde snadno do desítek tisíc korun.

Proč zvíře nesmíte naložit do kufru

Tohle je nejčastější omyl a vypadá logicky. Zvíře je mrtvé a na silnici stejně nemůže zůstat ležet, tak proč si ho nevzít? Právně je to ale jinak. Volně žijící zvěř nikomu nepatří: je takzvanou věcí ničí. Jakmile ale uhyne nebo je ulovena, přechází k uživateli honitby a jen on s ní smí nakládat. Vyplývá to ze zákona o myslivosti číslo 449/2001 Sb.

Pokud si tedy sraženou srnu odvezete domů, můžete naplnit znaky trestného činu pytláctví. Trestní zákoník v § 304 totiž trestá i toho, kdo neoprávněně ulovenou zvěř v hodnotě alespoň 10 000 Kč ukryje, převede na sebe nebo přechovává. Hrozí vám odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Je jedno, že jste zvíře nesrazili schválně. U jednoho kusu srnčí zvěře se hranice 10 000 Kč nemusí naplnit a pak jde o přestupek proti majetku, konkrétně o přisvojení cizí věci bez přivolení oprávněné osoby podle zákona o některých přestupcích. Za něj hrozí pokuta do 50 000 Kč. Přesto zvíře nikdy nenakládejte.

Místo označte a vše si nafoťte

Tak jako při každé nehodě, i při střetu se zvěří musíte místo řádně označit, aby o vás projíždějící řidiči věděli a nenabourali do vás. Kromě výstražných světel k tomu slouží výstražný trojúhelník a reflexní vesta, kterou si oblékněte ještě ve voze a mějte ji na sobě při každém pohybu ve vozovce.

S vozidlem a předměty na místě nepohybujte, pokud to není nezbytně nutné (například kvůli vyproštění zraněného nebo obnovení provozu). Pokud s autem musíte pohnout, označte si původní polohu vozidla a stopy na vozovce, třeba křídou, kamenem, fotkou z mobilu nebo rychlou skicou. Pomůže to policii později objasnit okolnosti nehody.

Doporučujeme místo pečlivě nafotit a zdokumentovat, i když s vozidlem nehýbete. Když hlídka nedorazí, jsou fotky pro pojišťovnu hlavním důkazem, že šlo opravdu o střet se zvěří. Jakmile se postaráte o posádku a zavoláte policii, kontaktujte také asistenční službu a pojišťovnu, abyste mohli nahlásit pojistnou událost.

Postup u klasické nehody s jiným autem se od střetu se zvěří v něčem liší. Podrobně ho popisuje samostatný článek Jak postupovat při dopravní nehodě.

Pokuta za srážku zvířete

Ve většině případů, kdy dojde ke střetu s divokou zvěří, policie nezjistí pochybení ze strany řidiče, a tak nehrozí žádná pokuta ani jiné sankce. Jde o událost, kterou často není možné předvídat nebo jí zabránit. Zvíře jednoduše vběhne do cesty.

Jiná situace ale nastává, pokud porušíte dopravní předpisy. Například když jedete v obci nepřiměřenou rychlostí, nestihnete zareagovat a srazíte psa nebo jiné domácí zvíře. Pokud k tomu navíc vznikne další škoda (třeba nabourání do jiného auta), počítejte s pokutou za dopravní nehodu i za přestupek, jako je rychlá jízda nebo nepozornost.

Kdy je zodpovědný za škodu majitel zvířete? Majitel zvířete za škodu odpovídá bez ohledu na vlastní nedbalost a nahradí ji i tehdy, když se zvíře zatoulalo nebo uprchlo, třeba pes bez vodítka nebo kůň z nezajištěného výběhu. Škodu uhradí on (nebo jeho pojišťovna, pokud má sjednáno pojištění odpovědnosti). Výjimka platí pro zvíře, které slouží k výdělku nebo obživě (například hospodářské zvíře nebo pracovní kůň) nebo jako pomocník osoby se zdravotním postižením: jeho majitel se odpovědnosti zbaví, pokud prokáže, že dohled nad ním nezanedbal nebo že by škoda vznikla i při potřebné péči.

Kdo zaplatí škodu na vašem autě

Tady přichází nejméně příjemná zpráva. Za domácí zvířata odpovídá majitel, ale za volně žijící zvěř, která vám vběhne pod kola, obvykle nikdo. Myslivce ani správce silnice žalovat nemá smysl, s výjimkou opravdu specifických situací, kdy třeba selhalo oplocení obory nebo dálnice. Průměrná škoda po střetu se zvěří přitom podle Generali České pojišťovny vychází přes 53 tisíc korun.

Vaše povinné ručení škodu na vlastním autě nekryje nikdy. To je pojištění odpovědnosti vůči druhým. Zbývají dvě cesty: buď havarijní pojištění, které střet se zvěří standardně obsahuje, nebo samostatné připojištění střetu se zvěří, které si můžete přidat i k obyčejnému povinnému ručení. Například Generali Česká pojišťovna uvádí cenu 1 100 Kč ročně s krytím 100 000 Kč. Při průměrné škodě přes 53 tisíc korun se připojištění vyplatí už při jediné nehodě.

Pozor na past, kvůli které lidé nejčastěji přicházejí o plnění. Připojištění střetu se zvěří kryje přímý náraz do živého zvířete. Když srně uhnete a skončíte ve stromě nebo v příkopu, k žádnému střetu se zvěří nedošlo a pojišťovna plnění odmítne. Tenhle scénář pokryje jedině havarijní pojištění. Stejně tak nemusí uspět nárok, když zvíře před vámi srazil protijedoucí vůz a vy jste přejeli až mrtvé tělo.

Čelní náraz je paradoxně nejbezpečnějším řešením

Kdo někdy zažil srážku se zvěří, ví, jak rychle a nebezpečně se může situace zvrtnout. Stačí vteřina a místo lehkého nárazu může dojít k vyjetí ze silnice, nárazu do stromu nebo převrácení vozidla. Mnoho řidičů udělá v kritickém momentu instinktivní chybu: snaží se zvířeti na poslední chvíli prudce vyhnout. Jenže právě to bývá nejnebezpečnější.

Co dělat správně? Brzděte naplno, ale neškubejte volantem a snažte se udržet auto v přímém směru. Čelní náraz se může zdát hrozivý, ale moderní auta jsou konstruovaná právě tak, aby čelní srážku zvládla co nejbezpečněji. Deformační zóny pohltí část energie a posádka zůstane lépe chráněná, než kdybyste auto dostali mimo silnici nebo do protisměru.

Hraje v tom roli i pojištění. Pokud se zvířeti úspěšně vyhnete, ale narazíte třeba do stromu, pojišťovna vám z připojištění na střet se zvěří nic nevyplatí, i když jste zareagovali v dobré víře. Takovou škodu pokryje jedině havarijní pojištění.

Když zvíře způsobí nehodu jinému autu

Uhnete divočákovi, dostanete smyk a nabouráte protijedoucí vozidlo. Odpovědnost tu nikdo jiný nepřebírá, protože zvěř nikomu nepatří. Škodu na cizím autě proto zaplatí vaše povinné ručení a nehoda se řeší jako běžná srážka dvou vozidel včetně vlivu na váš bonus. Vlastní auto pokryje zase jen havarijní pojištění. I proto platí zásada, že když už není čas plynule zastavit, je přímý náraz do zvířete zpravidla menší zlo než prudké strhnutí volantu.

Jak se vyhnout střetu se zvěří

V místech, kde se může pohybovat zvěř, je důležité jezdit opatrně a s rozvahou. Nejde jen o lesní úseky. Časté jsou i nehody mezi poli, u luk nebo remízků. Nejvíce srážek se zvěří se dlouhodobě stává ve Středočeském kraji, ale riziko existuje prakticky kdekoli mimo města.

Podle SRNA indexu za říjen 2025 až březen 2026 se ve Středočeském kraji stalo 3 142 střetů, na druhém místě je Jihočeský kraj (2 473) a na třetím Jihomoravský (1 768). Ze středočeských okresů je nejpostiženější Benešovsko (502 střetů), celostátně ho ale předstihlo Českobudějovicko (582) i Jindřichohradecko (524). V přepočtu na délku silnic je nejrizikovější Zlínský kraj, z okresů pak Karvinsko, Zlínsko a Břeclavsko.

Kdy hrozí největší riziko?

• V noci: oči zvířat často odrážejí světla, a tak můžete zahlédnout jejich „záblesk“. Pokud něco takového uvidíte, zpomalte.
• Odpoledne, za soumraku a za svítání: v těchto časech je zvěř nejaktivnější, tedy přesně v době, kdy jedete do práce a z práce.
• Na podzim po změně času: odpolední dopravní špička se přesune do tmy a riziko střetu roste.

Jak správně reagovat?

• Zpomalte a zvyšte pozornost, pokud uvidíte dopravní značku „zvěř“ nebo se blížíte k rizikovému úseku. Značka zpravidla stojí na místech s opakovanými střety, ne náhodně.
• V šeru a v noci jezděte s dálkovými světly, kdykoli to jde a neoslníte tím ostatní. Zvěř tak zaregistrujete mnohem dřív.
• Jakmile zahlédnete zvíře, přepněte dálková světla na potkávací, abyste ho neoslnili.
• Nechte zvíře přejít a počítejte s tím, že nejde samo. Srny i divočáci se často pohybují ve skupinách. Klidně počkejte pár vteřin, i když se silnice zdá volná.
• S troubením buďte opatrní a zvíře se zbytečně nesnažte plašit, protože by mohlo reagovat nečekaně.

V přesně stejných ranních a večerních hodinách vás navíc na podzim oslňuje nízké slunce. Jak si s ním poradit, popisuje samostatný článek o oslnění sluncem za volantem.

Co si z toho odnést

Postup po střetu je jednoduchý: zastavit, zabezpečit místo, zavolat 158, vyfotit a nechat zvíře ležet. Potvrzení o oznámení si vyžádejte i tehdy, když hlídka nepřijede. Škodu na svém autě po střetu s divokou zvěří dostanete zpátky jedině z havarijního pojištění nebo z připojištění střetu se zvěří. Povinné ručení vám tady nepomůže. Pokud jezdíte pravidelně mimo město, zvažte připojištění co nejdřív, protože podzim je na střety se zvěří nejhorší období roku. Například 1 100 Kč ročně u Generali proti průměrné škodě přes 53 tisíc korun je matematika docela jasná.

Zdroje: Policie ČR, SRNA index Generali České pojišťovny a Centra dopravního výzkumu.