VR6 a VR5: Průlomové VR motory od Volkswagenu

Mnozí z nás slyšelo zkratku VR ve spojitosti s virtuální realitou. Ještě dříve než však vznikla virtuální realita, přišly na svět zajímavé motory označované písmeny „VR“.

Co znamená motor VR?

Toto označení nese spojení vidlicového a řadového motoru. Tento motor se snaží kombinovat výhody obou těchto zařízení. Je to specifický motor vyznačující se úhlem svírajícím válci od 10,5 do 15 stupňů. Tento motor disponoval dvěma až čtyřmi ventily na válec. Vyráběl se ve variantách VR6 (šestiválec), nebo VR5 (pětiválec). Jeho specifikací je jeden společný blok a hlava válců. Tyto motory měly vždy dvě vačkové hřídele.

Kde vznikl motor VR?

Tento skvost nám přinesla automobilka Volkswagen ve snaze dodat alternativu k řadovým R4 motorům, které by byly jen o malinko větší. Poprvé byl tento motor VR6 představen roku 1991 v modelu Passat a Corrado. Později se objevil i ve vozech Golf 3, Vento, Jetta, Toledo. Tyto automobily byly kombinovány a známý svým logem VR6 a mnohdy také označením Syncro, což značilo pohon 4×4. Tento pohon byl stálý a založený na diferenciálu Torsen známý z Audi. Později se objevilo i VR5, kdy já sám jsem s tímto motorem jezdil v Passatu B5 VR5 Syncro o objemu motoru 2.3l a výkonem 110 kW. Auto nejelo špatně, jen bylo trochu žíznivé a pod 11l se dostalo jen horko těžko. Co se mi však líbilo byl úžasný zvuk motoru. Nicméně, žádná střela to nebyla, ale na tu dobu to jelo hezky.

Jak funguje motor VR a jaké je jeho uspořádání?

Jeho funkce je podobná jako u ostatních spalovacích motorů. Jen se mírně liší uspořádání válců, které kvůli úmyslu uspořit prostor a zkombinovat dohromady vidlicový a řadový motor má své specifické uspořádání. Jeho primární vývoj byl pro automobily s poháněnou přední nápravou, proto je použit pouze malý úhel mezi válci, pokud by byl totiž větší bylo by nutné použít oddělené hlavy. To také šetří užití více než dvou vačkových hřídelí.

Jak šel čas s motory VR

První motor VR přišel ve výše zmíněném roce 1991 a měl objem 2.9l, kdy současně hned vyšla i verze 2.8. Později roku 1997 se objevil náš VR5 2.3l s výkonem 110 kW. V roce 1999 spatřil světlo světa modifikovaný motor VR6 o objemu 2.8l a výkonem 204 koní. Proslavil se také v ostré verzi „brouka“  New Beetle RSi, kde se objevuje VR6 s objemem 3.2l a výkonem 228 koní. Následoval Golf 4 R32 a Audi TT, kde opět tento motor slaví úspěch se stejným výkonem i objemem jako v „brouku“. Čas nás opět posunuje dále a tento motor se objevil v 6. generaci Passatu známý jako VR6 s objemem 3.2l a vévodil špičce nabídky s 250 koníky, tato varianta je k nalezení i v Porsche Cayenne. Zde se navíc stal pochvalovanou a poměrně spolehlivou jednotkou s velmi solidním výkonem a přijatelnou spotřebou. 

Postupem času jsme tento motor mohli nalézt ve Škodě Superb v jeho modernizaci 3.6 FSI. Jeho poslední variantu jsme znali všichni a strašila nás na dálnicích ve stíhacích Passatech známých R36 s označením 3.6 FSI VR6 a výkonem 300 koní.

Výhody motoru VR

• Jak již několikrát zaznělo, jeho výhodou jsou kompaktní rozměry.
• Další výhodu jako člověk, který s ním chvíli jezdil, bych uvedl zvuk, ten se povedl.
• Výhodou je vlastně i jeho kombinace výhod plochého a vidlicového motoru.

Nevýhody motoru VR

• Nevýhodou, kterou sám mohu potvrdit je spotřeba paliva, tyto motory nejsou až na výjimku 3.2l R32 nic moc extra úsporné i vzhledem k objemu.
• Točivý motor vás oslní, což má za následek plochá křivka jeho výkonu.

Proč zkončila výroba motoru VR?

Za vším stojí převážně výrobní náklady, a také nepřejícnost doby víceválcovým motorům. Dnes frčí menší objem a turbo, doba obecně nepřeje velkým atmosférám. Opět bychom samozřejmně mohly zmínit euronormy a v poslední době i to, že oturbené motory lze lépe upravovat a jeden motor může mít mnohem více výkonových modifikací.

Zdroj náhledového obrázku: By The Car Spy – VW Golf R32, CC BY 2.0