Přízemní mrazíky bývají v říjnu a listopadu čím dál častější. Co to znamená? Nejen vytáhnout teplé zimní bundy, ale připravit na zimu i plechového miláčka. Jak na to? Držte se našeho seznamu.
Krátká odpověď na začátek: běžná letní kapalina do ostřikovačů mrzne zpravidla už kolem nulové teploty, u některých směsí lehce pod nulou do minus tří stupňů. Zimní kapalina vydrží podle koncentrace minus 20 až minus 40 stupňů, silnější neředěné koncentráty i víc. Kdy přesně na zimní směs přejít a co dělat, když vám přesto ostřikovače zamrznou, se dozvíte dál v článku.
Co udělat, než přijde zima:
- přezout na zimní pneumatiky
- zkontrolovat stav autobaterie
- do kastlíku přihodit škrabku na led
- do kufru si dejte startovací kabely
- hodit se vám může i rozmrazovač zámků
- zkontrolovat chladicí kapalinu
- vyměnit kapalinu v ostřikovačích
- nezapomeňte na zimní naftu
- do auta přibalte smetáček na sníh
- pro jistotu se vyplatí i deka pro nouzové situace
Je zimní výbava podle zákona povinná?
Kromě přezutí na zimní pneumatiky není žádná konkrétní položka z výbavy výše (škrabka, kabely, rozmrazovač, deka) ze zákona povinná, jde čistě o praktická doporučení, která vám ušetří čas i nervy. Základní zákonnou povinností zůstávají zimní pneumatiky od 1. listopadu do 31. března, pokud se na vozovce vyskytuje nebo lze podle počasí předpokládat souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námrazy. Tam, kde je navíc umístěna dopravní značka C 15a „Zimní výbava“, platí povinnost zimních pneumatik od 1. listopadu do 31. března bez ohledu na aktuální počasí. Na dodatkové tabulce pod touto značkou ale může být uvedeno i jiné období platnosti, značka tak může platit jen po část uvedeného rozsahu, nebo naopak celoročně. U vozidel do 3,5 tuny musí zimní pneumatiky splňovat i minimální hloubku dezénu 4 mm (podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb.). Přesná pravidla i to, kdy je nejlepší čas na přezutí, najdete v samostatném článku.
Jaký je rozdíl mezi zimní a letní kapalinou do ostřikovačů?
Není pouze v jejich barvě. Nejdůležitější je teplota, při které zamrzá. Letní směs obecně zamrzá už při teplotách kolem nuly, což téměř odpovídá klasické vodě. Oproti klasické vodě má ale díky chemii schopnost rozpouštět a odstraňovat hmyz. To se v létě náramně hodí, ale v zimě se vám může stát, že celý ostřikovací systém zamrzne. Je to dokonce velice časté. V případě zamrznutí se hlavně vyvarujte jakémukoliv používání.
Přesný bod mrazu závisí na konkrétním výrobku, vždy ho najdete na etiketě lahve. Orientačně ale platí, že letní kapalina do ostřikovačů bez zimní přísady zamrzá zhruba mezi 0 a minus 3 stupni, tedy jen o málo lépe než čistá voda. Zimní kapaliny se u nás prodávají nejčastěji s deklarovanou ochranou do minus 20 až minus 40 stupňů, silnější neředěné koncentráty vydrží i víc. Proto má smysl kapalinu před prvními mrazy vyměnit, i když vám teď ještě stříká bez problémů.
Jak postupovat při zamrznutí vody do ostřikovačů?
V tomto případě nejlépe pomůže zajet s autem do teplé garáže nebo jiného krytého či vytápěného stání, kde kapalina postupně rozmrzne. Pokud garáž není k dispozici, dá se zkusit i rozmrznutí teplem motoru během běžné jízdy, tahle varianta je ale výrazně méně jistá a u řady vozů nemusí zabrat vůbec. Nádržka ostřikovačů bývá často umístěná v blatníku nebo za nárazníkem, kam teplo z motoru téměř nedosáhne, a proudící vzduch ji za jízdy naopak dál chladí. Ostřikovače jsou povinná výbava, proto s nefunkčními raději nevyjíždějte. Pokud je spustíte dřív, než kapalina rozmrzne, riskujete poškození čerpadla, které kapalinu rozhání. I po roztátí směsi ale nemáte vyhráno. Otevřete kapotu a pečlivě zkontrolujte hadičky. Mrznoucí kapalina má totiž tendenci roztahovat se a může roztrhnout nádržku nebo hadičky.
Pozor také na samotné trysky ostřikovačů na kapotě nebo na stěračích. Zamrzlou trysku nikdy nepropichujte špendlíkem ani jehlou, snadno ji poškodíte nebo ucpete. Pomůže opatrné zahřátí dlaněmi nebo mírně teplým vzduchem. Horkou vodu nikdy nelijte přímo na nádržku nebo víčko, prudká změna teploty by mohla poškodit plast nádržky i hadiček.