Brzdná dráha, jaká je při různých rychlostech?

Reakční dráha

Reakční doba neboli také reakční dráha řidiče se počítá od okamžiku, kdy řidič zpozoruje, vyhodnotí situaci a začne brzdit. Než člověk zpracuje nějakou informaci, trvá mu to sekundu či pár sekund – závisí na tom, jak rychlý máte postřeh.

Jenže čas vám stále běží a vozidlo jede původní rychlostí. Samotná reakční dráha trvá tedy cca sekundu, jenže i taková sekunda znamená, že se auto rychle blíží k objektu, kvůli kterému chceme zastavit. Až potom, co sešlápnete pedál, auto začne zpomalovat.

Co ovlivňuje reakční dráhu? Váš zdravotní stav, ale i zkušenosti. Velký vliv má také věk, s přibývajícími lety se reakce trochu zpožďují. A samozřejmě požití/nepožití alkoholu. Řidič pod vlivem reaguje pomalu.

Brzdná dráha

O brzdné dráze se bavíme až od chvíle, kdy auto začne skutečně brzdit a zpomalovat. Je to tedy dráha, kterou auto ujede během samotného brždění. Vozidlo začíná zpomalovat, ale chvíli to potrvá, než zastaví úplně. Délka brzdné dráhy je ovlivněná rychlostí, ale i dalšími faktory. Například:

• povrch vozovky a počasí,
• systém ABS,
• stav a kvalita pneumatik,

Jak brzdnou dráhu ovlivňuje rychlost?  

Čím rychleji jedete, tím delší bude vaše brzdná dráha. Jak to vypadá v praxi v ideálním prostředí, tedy na suché silnici?

• Při rychlosti 50 km/h máte brzdnou dráhu 14 m.
• Při rychlosti 90 km/h máte brzdnou dráhu 45 m.
• Při rychlosti 130 km/h máte brzdnou dráhu 93 m.

Jak brzdnou dráhu ovlivňuje povrch vozovky a počasí?  

Na suché silnici se brzdí úplně nejlépe. Do rovnice nevstupují žádné negativně působící faktory jako třeba vlhkost atd. Na mokré silnici se brzdná dráha prodlužuje, například při rychlosti 50 km/h bude mít délku 19 m.

Vůbec nejhorší je náledí. Než auto zastaví, potřebuje několikanásobně víc času. Brzdná dráha se prodlužuje – při 50 km/h je dlouhá 64 m. Když pojedete 90 km/h, potřebujete dokonce víc jak 200 m k tomu, abyste zastavili. Proto nikdy nepodceňujte vliv počasí (koukněte na článek Jak řídit na sněhu a náledí! Nezapomínejte na defenzivní jízdu, i ta pomůže předejít problémům.

Doporučuje se při jízdě na náledí zachovávat maximální možnou bezpečnou vzdálenost mezi vaším vozidlem a vozidlem před vámi. V tomto případě se může jednat i o desetinásobek běžné vzdálenosti při jízdě po suché vozovce, tedy za standardních podmínek.

Jaká je brzdná dráha na mokré vozovce včetně vlivu hloubky dezénu pneumatiky?

Na naší infografice můžete vidět, jak se mění délka brzdné dráhy (při stejné rychlosti) vlivem hloubky dezénu. Tato situace znázorňuje, jaká bude brzdná dráha vozidla jedoucího 80 km/h do úplného zastavení na mokré vozovce a za předpokladu, že byly použité letní pneumatiky a také rozdílné stavy opotřebení těchto pneumatik? Brzdná dráha se bude pochopitelně prodlužovat. To znamená, ž čím větší opotřebení pneumatik, tím také delší brzdná dráha. Pro vysvětlení: hloubka dezénu 8 mm je 0 % opotřebení, naopak 1,6 mm je až 80 % opotřebení. Ale pozor, hloubka dezénu u letních pneumatik pro osobní vozy nesmí být nižší než 1,6 mm!

Jaká je brzdná dráha na sněhu a ledu?

Druhá infografika vyjadřuje dvě rozdílné situace, a to brzdná dráha na sněhu a náledí v kombinaci srovnání letních vs. zimních pneumatik. V prvním případě se jedná o to, jaká bude brzdná dráha vozidla jedoucího 50 km/h na sněhu, a za předpokladu, pokud byly použity zimní a také letní pneumatiky. Logicky letní pneumatiky budou mít o hodně delší brzdnou dráhu. Druhá situace znázorňuje to, jaká bude brzdná dráha vozidla jedoucího pouze 30 km/h na náledí na zimních a letních pneumatikách. Logicky můžete odvodit, že brzdná dráha bude delší v případě druhém, tedy u nižší rychlosti, avšak na náledí, které brzdnou dráhu markantně prodlužuje.

Pamatujte, že jakmile klesne teplota pod 7 °C, ztrácí letní pneumatiky svoje dobré vlastnosti, jako je pružnost a snížení přilnavosti, a tím pak dojde k mnohonásobnému prodloužení brzdné dráhy a zhoršení bezpečnosti.

Jaká je brzdná dráha při vysoké rychlosti na mokré vozovce či na ledu?

Tato infografika pojednává o brzdné dráze při vysokých rychlostech. V prvním případě můžete vidět, jaká bude brzdná dráha v rychlosti 130 km/h na mokré vozovce a jaká bude na náledí. Sami můžete vidět, že brzdná dráha na ledu se prodlouží o více jak 5krát. Druhý případ pojednává o tom, jaká bude brzdná dráha při ještě vyšší rychlosti 150 km/h na mokré vozovce a na jízdě na náledí. I zde můžete vidět, že se brzdná dráha ještě mnohonásobně prodlouží.

Jak s tím souvisí ABS

Antiblokový systém ABS je určitě důležitý, při plném brzdění zajišťuje stabilitu vozu. Ale co se týče brzdné dráhy, tak tu rozhodně automaticky nezkracuje. Pokud je na silnici štěrk nebo sníh, hned je o něco delší. K tomu samému může dojít, když po suché silnici pojedete se zimními pneumatikami.

Jak brzdnou dráhu ovlivňují pneumatiky?

Na brzdnou dráhu má vliv jak typ pneumatiky (zimní, letní), tak i její stav. Tedy jakou má hloubku dezénu, jestli není sjetý vzorek, no a také to, zda je správně nahuštěná. Má svou logiku, že se za sjeté pneumatiky rozdávají pokuty. V kritické chvíli totiž může jít doslova o život.

Uvedeme si pár příkladů. Když jedete na mokré silnici rychlostí 80 km/h a hloubka dezénu je 8 mm, brzdná dráha má délku 42 m. Při stejných podmínkách, ale s hloubkou dezénu 3 mm, se brzdná dráha prodlužuje o 10 m, tedy na 52 m. Také správné přezutí zkracuje brzdnou dráhu. Ve sněhu mají zimní pneumatiky brzdnou dráhu kratší než letní, zhruba o 20 %. Na ledu je to ještě horší.

Do hry vstupuje i prodleva brzd

Ač se jedná o opravdu minimální hodnoty, přeci jen nějaká prodleva brzd existuje. Mluvíme o prodlevě, která vzniká mezi sešlápnutím brzdy a zahájením brzdění. Kapalinové brzy mají prodlevu nejmenší mezi 0,1 a 0,2 sekund. Vzduchové brzdy jsou o zlomek pomalejší, prodleva je tu 0,3 až 0,6 sekund.

Dopravní značky upozorňující na bezpečný odstup

Zdroj: Policie.cz