Cestování se zvířaty do zahraničí: Kompletní průvodce pro majitele psů a koček

Jaká zvířata lze běžně vzít do zahraničí?

Nejčastěji se do zahraničí cestuje se psy, kočkami a fretkami, pro které jsou pravidla nastavena nejjednodušeji a v rámci Evropské unie do značné míry sjednocena. Právě u těchto zvířat existují jasně dané podmínky týkající se označení, očkování a dokladů.

U jiných domácích mazlíčků, jako jsou hlodavci, ptáci nebo plazi, se podmínky výrazně liší a často jsou mnohem přísnější. V některých zemích je dovoz exotických zvířat zcela zakázán nebo vyžaduje speciální povolení.

Zvláštní skupinou jsou hospodářská zvířata a zvířata chráněná mezinárodními úmluvami, jejichž převoz je možný jen ve výjimečných případech a s příslušnou dokumentací.

Povinné označení zvířete mikročipem

Základním a nepostradatelným požadavkem pro cestování se zvířetem do zahraničí je jeho označení mikročipem. Mikročip musí splňovat platné normy Evropské unie a musí být aplikován ještě před očkováním proti vzteklině. Pokud by bylo zvíře očkováno dříve než označeno, je takové očkování považováno za neplatné a při kontrole může být zpochybněno.

Důležité je také to, aby číslo mikročipu odpovídalo údajům uvedeným v evropském pasu zvířete. Při hraniční kontrole se údaje porovnávají a jakákoliv nesrovnalost může vést k odmítnutí vstupu nebo k dalším opatřením.

Evropský pas zvířete

Pro cestování je nutné mít evropský pas zvířete neboli Pet Passport (Pet Pas), který vystavuje oprávněný veterinární lékař. Pas slouží jako oficiální doklad totožnosti zvířete a obsahuje údaje o majiteli, identifikaci zvířete (mikročip), záznamy o očkování proti vzteklině a případně i o dalších povinných ošetřeních.

Pas musí být správně, úplně a čitelně vyplněn. Zvláštní důraz se klade na shodu čísla mikročipu, data očkování a platnosti vakcíny. Evropský pas zvířete je platný pouze tehdy, pokud je zvíře jednoznačně identifikovatelné a údaje v něm odpovídají skutečnosti.

Platné očkování proti vzteklině

Očkování proti vzteklině je povinné pro cestování zvířat a patří mezi základní podmínky vstupu do většiny zemí. První očkování je považováno za platné až po uplynutí 21 dní od aplikace, přičemž teprve po této lhůtě je možné se zvířetem vycestovat.

U pravidelného přeočkování je nutné striktně dodržet intervaly stanovené výrobcem vakcíny. Pokud dojde k jejich překročení, očkování ztrácí platnost a je nutné zvíře znovu přeočkovat včetně dodržení ochranné lhůty. 

Odčervení a ochrana proti klíšťatům

Ve většině zemí Evropské unie není běžné odčervení ani ochrana proti klíšťatům povinnou podmínkou pro vstup se zvířetem. Přesto existují výjimky, kdy je určité antiparazitární ošetření vyžadováno přímo zákonem cílové země.

Typickým příkladem je povinnost ošetření proti tasemnici Echinococcus multilocularis, kterou vyžadují některé státy, jako je například Velká Británie, Finsko, Irsko, Norsko nebo Malta. Toto ošetření musí být provedeno veterinárním lékařem v přesně stanoveném časovém rozmezí před vstupem do země a zaznamenáno do evropského pasu zvířete. Uvádí se 120 až 24 hodin před vstupem do země. 

Ochrana proti klíšťatům, blechám a dalším vnějším parazitům není legislativně povinná, ale je důrazně doporučována. Výskyt parazitů se v jednotlivých zemích liší a zvíře může být vystaveno riziku nákazy nemocemi, které se v domovské zemi běžně nevyskytují.

Doporučená preventivní opatření (nepovinná)

Při pobytu v teplejších oblastech Evropy, zejména v jižních zemích, je vhodné zaměřit se i na ochranu zvířete před onemocněními, která se v našich podmínkách běžně nevyskytují. Jedním z nich je onemocnění způsobené srdečními červy, které se přenáší prostřednictvím komárů a může mít velmi závažné zdravotní následky.

Riziko lze výrazně snížit použitím preventivních antiparazitárních přípravků s odpuzujícím účinkem. Současně poskytují ochranu i proti dalším parazitům, především klíšťatům, která mohou být nositeli vážných infekcí.

Cestování se štěňaty a koťaty: Minimální věk zvířete

Cestování se štěňaty a koťaty podléhá přísnějším pravidlům než u dospělých zvířat. Většina zemí umožňuje vstup pouze zvířatům, která splňují podmínky platného očkování proti vzteklině.

První očkování proti vzteklině je možné provést nejdříve ve věku 12 týdnů a za platné je považováno až po uplynutí ochranné lhůty 21 dní. V praxi to znamená, že se zvířetem lze běžně cestovat nejdříve přibližně od 15 týdnů věku.

Některé státy sice umožňují výjimky pro mladá zvířata bez očkování, ale pouze za velmi specifických podmínek, například při cestě s matkou nebo s oficiálním veterinárním potvrzením. Tyto výjimky nejsou automatické a vždy záleží na cílové zemi.

Omezení počtu cestujících zvířat

Při nekomerčním cestování je možné, aby s jednou osobou vycestovalo nejvýše 5 zvířat. Tento limit vychází z pravidel Evropské unie a odlišuje běžné cestování od obchodního přesunu zvířat. Výjimečně může být počet zvířat vyšší, a to v odůvodněných případech, například při účasti na výstavách, soutěžích nebo jiných sportovních akcích. V takové situaci je obvykle nutné doložit účel cesty příslušnými dokumenty.

Pokud zvíře převážíte za účelem prodeje, darování nebo změny majitele, nejde o běžné cestování – platí přísnější pravidla, povinná veterinární osvědčení a často i schválený přepravce.

Zákazy a omezení dovozu zvířat

Některé země mají také omezení týkající se konkrétních plemen psů, zejména tzv. bojových nebo nebezpečných plemen. Pravidla se liší podle konkrétní země, případně regionu, a často rozlišují psy s průkazem původu a bez něj.

Například Francie rozděluje psy do zákonných kategorií. Psi typu pitbull nebo tosa bez průkazu původu mají vstup zakázán, zatímco regulovaná plemena mohou vstoupit pouze za splnění přísných podmínek. Podobný režim platí také ve Španělsku a Portugalsku, kde je vstup povolen, ale za dodržení zvláštních pravidel.

V Německu a Švýcarsku nejsou pravidla jednotná na celostátní úrovni a liší se podle jednotlivých regionů. Vedle plemenných omezení mohou státy dočasně zakázat dovoz zvířat také z důvodu výskytu nebezpečných nákaz.

Zvířata, která nelze běžně převážet přes hranice

Ne všechna zvířata je možné převážet do zahraničí stejně jako psy, kočky nebo fretky. Přísná omezení se týkají především exotických, divokých a chráněných druhů živočichů, u nichž je dovoz často podmíněn zvláštním povolením nebo je zcela zakázán.

Zvláštní režim platí pro zvířata chráněná mezinárodní úmluvou CITES. Bez příslušných povolení vydaných státními orgány je jejich převoz nelegální, a to i v případě nekomerčního cestování se zvířetem. Porušení pravidel může vést k pokutám, zabavení zvířete nebo dalším právním následkům.

Omezení se dále vztahují na volně žijící druhy živočichů, některé druhy ptáků, plazů a obojživelníků. U ptáků bývají pravidla zpřísněna zejména z důvodu prevence šíření ptačí chřipky, u plazů a dalších exotických druhů pak z důvodu ochrany přírody a prevence zavlečení nebezpečných nákaz. Konkrétní podmínky se mohou výrazně lišit podle cílové země a její národní legislativy.

Cestování v rámci Evropské unie

Cestování se zvířaty v rámci EU je poměrně jednoduché, pokud splníte základní podmínky. Ve většině případů postačí mikročip, platné očkování proti vzteklině a evropský pas zvířete.

Země s dodatečnými požadavky

Některé státy, například Finsko, Irsko, Malta nebo Norsko, mohou vyžadovat ošetření proti parazitům, zejména proti tasemnici. Toto ošetření musí provést veterinář a zaznamenat jej do pasu ve stanoveném časovém rozmezí před vstupem do země.

Cestování mimo Evropskou unii

Při cestování mimo EU jsou pravidla výrazně přísnější a liší se stát od státu. Na oficiálních stránkách Státní veterinární správy najdete podrobné podmínky týkající se cestování zvířat mimo EU.

Krevní test na protilátky proti vzteklině

Mnoho zemí vyžaduje tzv. titrační test, který potvrzuje dostatečnou hladinu protilátek proti vzteklině. Test se provádí nejdříve 30 dní po očkování a výsledky jsou platné až po několika měsících. Bez správného načasování může dojít k nutnosti dlouhé karantény nebo zákazu vstupu.

Veterinární osvědčení

Pro vstup do některých zemí je nutné vystavit mezinárodní veterinární osvědčení potvrzené státní veterinární správou. Tento dokument má často omezenou platnost, například jen několik dní.

Karanténa

Některé státy (např. Austrálie, Nový Zéland nebo Japonsko) vyžadují povinnou karanténu zvířete po příjezdu. Ta může trvat týdny a je finančně i psychicky náročná.

Sankce při nedodržení pravidel

Pokud nejsou splněny všechny zákonné podmínky, mohou úřady zvíře zadržet, nařídit karanténu na náklady majitele nebo odmítnout vstup do země. V krajních případech může dojít i k návratu zvířete zpět do země původu.

Pobyt se zvířetem v zahraničí

Před odjezdem je dobré ověřit, zda je cílová destinace skutečně „pet friendly“. Ne všechny hotely, kempy nebo apartmány zvířata akceptují. V některých zemích platí přísná pravidla pro pohyb psů na veřejnosti, povinnost náhubku nebo zákaz vstupu na pláže.

Také je vhodné zjistit dostupnost veterinární péče v okolí ubytování a uložit si kontakt na místní veterinární kliniku pro případ nouze.