Jak fungují detektory radarů a antiradary v České republice?

Legislativa v České republice

Používání detektorů a antiradarů se vždy řídí právními předpisy dané země. V České republice tuto problematiku upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který jasně rozlišuje mezi pasivními detektory radarů a aktivními rušiči.

Co říká zákon? Podle § 3 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb.:

• „Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen ‚antiradar‘).“

Detektory radarů: Co to je a jak fungují?

Detektory radarů jsou pasivní elektronická zařízení určená k tomu, aby řidiče včas upozornila na přítomnost policejního měření rychlosti. Na rozdíl od nelegálních aktivních rušiček tato zařízení nic nevysílají a nijak nenarušují činnost měřících přístrojů, pouze přijímají signál, který radar vysílá.

Jejich úkolem je detekovat radarové nebo laserové záření používané policií a informovat řidiče, že v jeho blízkosti právě probíhá měření rychlosti. Díky tomu může řidič včas zpomalit a vyhnout se překročení povolené rychlosti.

V České republice je používání pasivních detektorů legální, protože nepředstavují zásah do měření. Často se jim říká i radarové detektory, přičemž nejčastěji se s nimi setkáme v podobě přenosného zařízení umístěného na čelním skle nebo palubní desce.

Jak detektory radarů fungují?

Pasivní radarový detektor obsahuje citlivý rádiový přijímač naladěný na frekvence používané policejními radary. Princip detekce je založen na tzv. Dopplerově jevu – policejní radar vysílá mikrovlnný signál, který se odráží od pohybujícího se vozidla. Detektor tento signál zachytí a okamžitě upozorní řidiče pomocí zvukového nebo světelného signálu.

Moderní zařízení navíc kombinují klasickou detekci s GPS databází pevných radarů a úsekových měření. V takovém případě dokážou varovat řidiče i před radary, které právě nevysílají, ale jsou trvale instalovány na daném místě, podobně jako navigace zobrazující rychlostní kamery.

Antiradary (rušičky): Aktivní zásah do měření

Na rozdíl od pasivních detektorů, které pouze přijímají signál, jsou antiradary neboli rušičky aktivní zařízení určená k tomu, aby narušila nebo úplně znemožnila měření rychlosti ze strany policie.

Princip spočívá v tom, že rušička po zachycení signálu z měřicího přístroje vyšle zpět vlastní signál (v rádiovém nebo laserovém pásmu), který měření zmate či zablokuje. Výsledkem je, že radar či laser není schopen správně zaznamenat rychlost vozidla.

Ačkoli název „antiradar“ může svádět k domněnce, že jde primárně o obranu proti klasickým radarům, v praxi se tento pojem nejčastěji používá pro laserové rušičky určené proti laserovému měření rychlosti (LIDAR).

Jak funguje rušička v praxi a proč je laser složité detekovat?

Laserové měření využívá velmi úzký a přesný paprsek, který je vyslán na vozidlo a odražen zpět k měřicímu zařízení. Paprsek se téměř nerozptyluje a měření trvá jen zlomky vteřiny, což znamená, že běžné radarové detektory mají jen malou šanci jej včas zachytit. Ve většině případů, když detektor paprsek zaznamená, je už měření dokončeno.

Právě z tohoto důvodu poskytuje účinnou obranu proti laserovým měřičům pouze aktivní laserová ochrana – tedy rušička, která paprsek okamžitě zaznamená a vyšle zpět rušivý signál, čímž znemožní odečtení rychlosti

Antiradar po zachycení signálu z měřícího zařízení, ať už radaru nebo laseru, okamžitě vyšle vlastní signál v odpovídajícím frekvenčním pásmu. Tento rušivý signál naruší odraz původního měřicího paprsku od vozidla, takže měření je zkreslené nebo vůbec neproběhne. Výsledkem je, že policista rychlost vozidla neodečte, případně získá chybný údaj.

Proč jsou antiradary v ČR zakázané a jaké hrozí sankce?

Postihy za používání detektorů a antiradarů v České republice závisí na typu zařízení. Pasivní detektory radarů jsou legální a jejich používání není nijak sankcionováno.

Zatímco antiradary jsou považovány za nelegální technické prostředky, protože aktivně zasahují do činnosti měřicích zařízení a znemožňují policii provádět kontrolu rychlosti. Zákon č. 361/2000 Sb. jejich používání, montáž i instalaci výslovně zakazuje.

Pokud policie prokáže, že bylo takové zařízení použito, hrozí řidiči pokuta ve správním řízení od 5 000 do 10 000 Kč. Přestupek není bodovaný a není spojen se zákazem řízení, ale zařízení může být policií zabaveno jako důkaz. Sankce může být udělena i v případě, že je rušička ve vozidle pouze namontovaná, ale právě není zapnutá – samotná instalace je totiž rovněž zakázána.

Jak je to v jiných zemích?

Právní úprava používání detektorů a antiradarů se v jednotlivých státech výrazně liší, a proto je při cestování do zahraničí důležité znát místní pravidla.

Na Slovensku jsou zakázány jak pasivní detektory, tak aktivní rušičky. Německo má zákaz jakéhokoli zařízení schopného detekovat radary, přičemž policie může takové zařízení přímo na místě zničit. V Rakousku platí úplný zákaz nejen všech detektorů, ale i aplikací zobrazujících informace o radarech. Francie postihuje nejen používání těchto zařízení, ale i samotné šíření informací o kontrolách, a to poměrně přísnými sankcemi.

V Polsku je situace podobná jako v České republice – rušičky jsou zakázané, ale pasivní detektory jsou tolerovány.

Před cestou je proto vždy vhodné si ověřit aktuální legislativu cílové země, aby nedošlo k zbytečným pokutám nebo k zabavení zařízení.