Pokuta za překročení rychlosti – Kompletní přehled

Obecná pravidla rychlosti vozidla na silnicích a dálnicích

Ze zákona musí každý řidič přizpůsobit svou rychlost:

• svým schopnostem
• vlastnostem řízeného vozidla i jeho nákladu
• předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a také třídě
• aktuálním povětrnostním podmínkám
• jiným okolnostem, které je možno předvídat

Řidič je podle zákona povinen vždy přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky, rozhledovým podmínkám a povětrnosti tak, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. V praxi to znamená, že musí být připraven i na překážku za zatáčkou, například odstavené vozidlo nebo vběhnutou zvěř.

V noci je tato povinnost ještě důležitější. Řidič smí jet pouze takovou rychlostí, aby dokázal zastavit v prostoru, který mu osvětlují světlomety vozidla nebo veřejné osvětlení. Pokud používá jen potkávací světla na neosvětlené silnici, bývá tato vzdálenost značně omezená.

Judikatura Nejvyššího soudu dokonce potvrdila, že v konkrétním případě nebyla při jízdě po neosvětlené dálnici s potkávacími světly bezpečná rychlost vyšší než přibližně 60 km/h. Nejde ale o obecně závazný limit, spíše o závěr vztahující se k dané situaci.

Důsledky se většinou řeší až při dopravní nehodě, kdy soudní znalec zkoumá brzdnou dráhu a další okolnosti, aby určil, zda řidič skutečně přizpůsobil rychlost podmínkám.

Maximální povolená rychlost v obci

Maximální povolená rychlost v obci je podle zákona 50 km/h. Pokud obcí prochází dálnice nebo silnice pro motorová vozidla, platí na ní limit 80 km/h, ledaže dopravní značení stanoví jinak.

Pokuty za překročení rychlosti v obci se odvíjejí od toho, o kolik byla povolená rychlost překročena. Čím vyšší je překročení, tím přísnější je sankce – od nižších pokut a bodového postihu až po zákaz řízení v případě závažného porušení.

Pokuty za překročení rychlosti v obci

Maximální rychlost mimo obec

Mimo obec je pro osobní automobily stanovena maximální povolená rychlost 90 km/h. Na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla pak platí limit 130 km/h, pokud dopravní značení neurčuje jinak. Pro vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny platí mimo obec maximální rychlost 80 km/h.

Sankce za překročení rychlosti mimo obec se odvíjejí od toho, o kolik byla povolená rychlost překročena – čím vyšší překročení, tím přísnější pokuta a případně i bodový postih.

Pokuty za překročení rychlosti mimo obec

Kdo smí měřit rychlost na silnicích a dálnicích?

Rychlost vozidel na komunikacích smí měřit jen Policie ČR, která má plnou pravomoc měřít rychlost kdekoliv. Můžete se ale setkat také s tím, že rychlost bude měřit městská policie. Ta může rychlost měřit také, ale pouze na místech schválených Policií ČR. Ta určí úseky, kde se měření může provádět. Výsledek je pak považován za důkaz stejně jako u Policie ČR.

Pozor, místa označená k měření – zákon neukládá povinnost označovat měřený úsek dopravní značkou „Měření rychlosti“, takže řidič nemusí být na kontrolu rychlosti předem upozorněn.

V současné době rychlost nesmí měřit ani vyhodnocovat soukromé osoby. Dříve existovaly pokusy o využívání soukromých firem, ale soudy rozhodly, že výkon státní moci (tedy i měření rychlosti a ukládání sankcí) nesmí být přenesen na soukromý subjekt.

Jak se měří rychlost?

Radary pro měření rychlosti můžeme rozdělit do tří skupin:

Stacionární radary

Stacionární radary slouží k dlouhodobému dohledu nad dodržováním maximální rychlosti na konkrétním místě. Rychlost vozidla měří v krátkém úseku před snímačem, obvykle na desítkách metrů. Řidiči na ně často narazí i s dopravní značkou upozorňující na měření, ačkoliv zákon její umístění přímo nevyžaduje.

Úsekové měření rychlosti

Úsekové měření rychlosti funguje tak, že vozidlo je zaznamenáno při vjezdu a výjezdu z měřeného úseku. Ke každému snímku je přiřazen přesný čas a systém z těchto údajů vypočítá průměrnou rychlost. Pokud je vyšší než povolený limit, jedná se o přestupek. V minulosti vyvolával tento způsob měření právní debaty, protože dochází i ke sběru dat o pohybu osob. Dnes je však úsekové měření plně legislativně ukotveno a používá se jako standardní nástroj kontroly rychlosti.

Mobilní radary

Mobilní radary jsou přenosná zařízení, která řidiči často znají z televizních záběrů. Používají se buď jako ruční laserové měřiče, nebo jsou zabudovány přímo do masky policejního vozu, kde jsou známé pod přezdívkou „bradavice“. Aby bylo měření přesné, musí být radar správně nasměrován na vozovku pod stanoveným úhlem.

Měření rychlosti z jedoucího vozidla za jízdy

K měření rychlosti za jízdy používá Policie ČR speciální systémy, které kombinují kameru s certifikovaným měřičem rychlosti. Policisté sledují vozidlo ze služebního auta a zařízení současně zaznamenává obraz, čas i rychlost. Dříve platilo pravidlo, že musí jet několik sekund za sebou stabilní rychlostí, aby bylo měření průkazné, moderní systémy ale tuto podmínku nahrazují automatickým a přesným vyhodnocením.

Výsledkem je videozáznam, který slouží jako dostatečný důkaz o překročení rychlosti, pokud je měřicí zařízení metrologicky ověřené. Policie má k dispozici jak vozy s pevně zabudovaným radarem, tak i přenosné systémy, které se do vozidla instalují jen pro konkrétní službu.

Při pokutě za rychlost změřenou z policejního vozu je důležité, aby záznam jasně prokazoval, že šlo o vaše vozidlo a že došlo k překročení rychlosti. Nečitelná nebo rozmazaná registrační značka už mezi nevyvratitelné důkazy nepatří.

Tolerance měřičů rychlosti a radarů

Radary nejsou stoprocentně přesné a v České republice jsou schváleny s povinnou tolerancí ± 3 km/h do rychlosti 100 km/h a ± 3 % při rychlostech nad 100 km/h. Tato odchylka se vždy odečítá ve prospěch řidiče, takže pokud radar naměří například 103 km/h, do přestupkového řízení se započítá 100 km/h. Sankce lze uložit pouze v případě, že je překročení rychlosti prokazatelné i po odečtení této tolerance.

V praxi se můžete setkat i s tím, že policie nechává určitou rezervu navíc a nezačíná pokutovat hned při překročení o 1 km/h. V obci se tak většinou řeší až rychlosti nad 60 km/h, mimo obec od zhruba 100–105 km/h a na dálnici se k postihu přistupuje obvykle až kolem 145–150 km/h. Nejde ale o žádné oficiální pravidlo, spíše o metodickou praxi, která má zabránit postihování každého drobného překročení.

Důležité je také vědět, že tachometr v autě záměrně ukazuje o něco vyšší rychlost, než je skutečná. Odchylka se obvykle pohybuje mezi 3 až 10 %, což znamená, že při tachometrových 90 km/h jede vozidlo reálně třeba jen 84–86 km/h. Na přesnost údajů má vliv i velikost kol – větší průměr ukazuje menší rychlost, menší průměr naopak rychlost nadhodnocuje.

Antiradary

Často se říká, že antiradary jsou na českých silnicích úplně zakázané. Ve skutečnosti to není pravda. Zákon zakazuje pouze používání aktivních zařízení, tedy rušiček, které narušují funkci policejních radarů. Naopak pasivní detektory, které řidiče pouze upozorní na měření rychlosti, zákon nezakazuje a jejich použití je povolené.