Extrémní teploty autům jednoduše neprospívají. Nejsou pro ně dobrá obrovská horka ani mrazivé teploty. A právě ona zima je teď aktuálním tématem. Pojďme se tedy podívat na součástky, které zimou trpí nejvíc. Také si poradíme jak jejich trápení zmírnit.
1. Autobaterie
Vždyť to znáte z vlastních zkušeností. Kdy se častěji setkáte s nestartujícím autem? Rozhodně to bude v zimě. Příčinou bývá v drtivé většině případů vybitá autobaterie. Jak se lidově říká: „mráz vám mi vybil baterii“. Nejdůležitější parametr autobaterie je totiž její kapacita. V praktické situaci je to elektrická energie, která pomáhá roztočit motor a tím nastartovat. Tato kapacita se ale mění na základě podmínek. A jednou z podmínek, které ji negativně ovlivňuje, je chlad. Klesá-li teplota, tak klesá také kapacita vaší autobaterie. Můžeme si to krásně ukázat na příkladu. Během příjemných 25 stupních je kapacita 100%. Pokud teplota spadne na takových -20 stupňů, tak se kapacita zmenší sotva na polovinu. Vše má své vědecké opodstatnění. S klesající teplotou se zvyšuje hustota elektrolytu a snižuje se pohyblivost iontů.
Baterii si můžete snadno přeměřit
Jako výsledek těchto zajímavých chemických pochodů tady máme nestartující automobil. To je obecně nejjednodušší situace, podle které poznáte, že se kapacita snížila pod možnosti akumulátoru. Klidové napětí i hustotu elektrolytu si můžete přeměřit. Potřebujete k tomu ale multimetr a hustoměr. Oba stojí několik stovek korun a koupíte je snad v každém obchodu s autopotřebami. Jako základní hodnoty u nové baterie berte napětí v rozmezí 12,60 až 12,70 Voltů. V případě hustoty elektrolytu by se čísla měly pohybovat mezi 1,26 až 1,28 g/cm kubických.
Kdy ji dobít?
Pokud se tedy dostanete k měření, tak si zapište také mezní hodnoty autobaterie. Za hranici se dá považovat 50% nabití. To se vám na měřidlu ukáže jako 12,24 až 12,36 Voltů. A hustota bude ukazovat 1,20 až 1,22 g/cm kubických. U některých bezúdržbových autobaterií se k elektrolytu nedostanete. Musí vám proto stačit údaj o napětí. Pokud se tedy dostane na 12,30 Voltů, tak baterii urychleně nabijte nabíječkou. Stačí připojit kabely a nechat nabíjet.
Co baterii ničí nejvíce
Tou nejhorší věcí pro baterii jsou v zimě krátké přejezdy. Alternátor nestihne během bleskového přejezdu baterii dobít na původní hodnoty a vás budou čekat problémy před dalším startováním. Dá se říci, že každá cesta by měla mít minimálně 13 kilometrů. S tím ale často nic udělat nemůžeme. Co se ovlivnit dá vždy, tak to je množství zapnutých spotřebičů elektřiny. Myslíme tím topení, vyhřívání skla, zpětných zrcátek, sedadel, rádio, navigace a mnoho dalších. Mnoho moderních motorů navíc disponuje i systémem, který si po nastartování začne předehřívat chladící kapalinu. Vy díky tomu můžete rychleji topit a má to kladný dopad také na emise.
2. Alternátor
Rychlejší vybíjení baterie a zvýšený odběr si vybírá svou daň také na alternátoru. Ve voze se nechází jednotka řízení elektrické energie, která pečlivě sleduje veškerý odběr elektrické energie. Podle toho začne pracovat tak, aby ho vyrovnala. Proto si můžete všimnout, že při volnoběhu se po zapnutí vyhřívání sedaček samovolně zvýší otáčky.
3. Startér a setrvačník
Slabší akumulátor nutí startér točit motorem déle. Následkem toho je vyšší opotřebování a vy ho dříve budete muset měnit za nový. Jak totiž přibývají roky a starty, tak startér postupně stárne. Jak ale zima může negativně ovlivňovat setrvačník? Samozřejmě se tady bavíme o dvouhmotovém setrvačníku. Spouštěč je nucen pracovat delší dobu a hlavně v nízkých otáčkách, které jsou zrovna pro dvouhmotový setrvačník to nejhorší.