Kolony online: kde je sledovat a jak se jim vyhnout

Aktuální kolony online: kde sledovat dopravu

Než vyrazíte, vyplatí se zkontrolovat, jak to na trase vypadá. Pokud vidíte, že se před vámi tvoří kolona, často se dá objet nebo přečkat a čas i nervy tím ušetříte.

Sledování kolon v Česku

• Dopravniinfo.gov.cz je oficiální portál Ředitelství silnic a dálnic. Najdete tu mapu s dopravními omezeními, nehodami, uzavírkami a hustotou provozu v reálném čase. Stejná data nabízí i mobilní aplikace ŘSD dopravní informace.
• Mapy.com (dříve Mapy.cz) a Google Maps mají dopravní vrstvu, která barevně ukazuje, kde doprava vázne. Navigace zároveň umí trasu přepočítat tak, aby se koloně vyhnula nebo ji objela.
• Zelená vlna na Radiožurnálu průběžně hlásí aktuální dopravní situaci, což se hodí, když už jste na cestě.
• TSK Praha se zaměřuje na dopravu v hlavním městě a na místa, kde se pravidelně tvoří kolony.

Sledování kolon v Rakousku a Chorvatsku

Míříte k moři přes Alpy? Zahraniční provozovatelé dálnic mají vlastní přehledy, které bývají přesnější než české aplikace. Kompletní rozpočet i doporučené trasy najdete v přehledu cesta do Chorvatska autem.

• ASFINAG je rakouský správce dálnic. Na webu asfinag.at i v aplikaci ASFINAG najdete aktuální zácpy, uzavírky a práce na silnici. Na dálnici A11 na rakousko-slovinské hranici jede od března 2026 tunelem Karawanken obousměrný provoz jen jednou, novou východní troubou, protože se od dubna 2026 do léta 2029 generálně opravuje stará trouba. O víkendech tu pravidelně vznikají kolony.
• HAK neboli Chorvatský autoklub provozuje web hak.hr, kde sledujete situaci na chorvatských dálnicích i čekací doby na hranicích s Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. Čekací doby se v hlavní sezoně hodí hlavně při cestě do Bosny a Hercegoviny, do Srbska nebo přes Neum.
• ADAC Stauprognose od německého autoklubu předpovídá, které víkendy budou nejhorší na německých dálnicích a hlavních tranzitních trasách přes Alpy. Hodí se pro plánování odjezdu dopředu.

Kdy jsou v srpnu kolony nejhorší

Kolony nejsou náhoda: jejich špičky se dají odhadnout dopředu. V srpnu platí několik jasných pravidel.

• Soboty bývají nejrizikovější. Velká část ubytování v Chorvatsku i Itálii se pronajímá od soboty do soboty, takže se v jeden den potkávají ti, kdo se vracejí, s těmi, kdo přijíždějí. Nejvíc se stojí zpravidla dopoledne.
• Víkend kolem 15. srpna je extrém. Každý rok se 15. srpna slaví Nanebevzetí Panny Marie, v Chorvatsku Velika Gospa, a k tomu se přidává italské Ferragosto. Cestu k moři i zpátky je na tento termín dobré plánovat obzvlášť opatrně.
• Poslední víkend v srpnu je hlavní návratovou vlnou Čechů, protože školní prázdniny končí 31. srpna. Německé prázdniny se podle spolkových zemí liší, takže se Němci vracejí postupně.
• Pátky odpoledne a nedělní návraty bývají dalšími týdenními špičkami.

Pokud máte možnost volby, vyrážejte ve všední den nebo brzy ráno, ideálně mezi třetí a šestou hodinou. Provoz bývá v tu dobu řídký, takže většinou projedete i kritické úseky plynule. Podrobný přehled, kdy k moři nevyjíždět a kudy objet, jsme sepsali zvlášť.

Je možné předcházet kolonám?

Jen zčásti. Kolonu po dopravní nehodě, při uzavírce nebo kvůli stavebním pracím na silnici řidič neovlivní. Může ji jen včas objet nebo přečkat.

Řadě zdržení se ale dá předejít. Kdyby všichni jezdili plynule a s dostatečným odstupem, byla by i hustě vytížená dálnice D1 mnohem častěji průjezdná bez zastavování. Jak takové kolony vznikají a co proti nim zmůže každý řidič, rozebíráme v dalších kapitolách.

Jak se tvoří kolony

Část kolon nezpůsobí nehoda ani stavba, ale samotní řidiči. Takovým kolonám se odborně říká fantomové a vznikají jakoby z ničeho. Nejčastější příčiny jsou tyto:

• Neplynulá jízda a časté brzdění.
• Nedodržování bezpečné vzdálenosti.
• Zbytečná jízda v levém nebo prostředním pruhu.
• Nedostatečná pozornost při řízení.
• Špatné zipování při zúžení.
• Agresivní, nebo naopak přehnaně opatrná jízda, která narušuje plynulost provozu.
• Neznalost okolí, kvůli které řidič zpomaluje a hledá správný sjezd nebo odbočku.
• Náhlá změna počasí, třeba prudký liják nebo mlha, kdy řidiči zpomalí naráz.

Mechanismus je jednoduchý. Jedno vozidlo lehce zpomalí, řidič za ním zabrzdí o něco víc a další ještě víc. Řetězovým efektem se pohyb postupně zastaví a vznikne kolona, i když vpředu není žádná překážka.

Jak předcházet vzniku kolon

Vzniku fantomových kolon můžou zabránit sami řidiči. Řešení je přitom jednoduché.

• Jezděte defenzivně a předvídavě. Sledujte dění před sebou, ne jen auto přímo před vámi.
• Držte plynulou rychlost a nechte si dostatečný odstup. Máte pak čas reagovat bez prudkého brzdění.
• Zbytečně neblokujte levý pruh. Ten slouží k předjíždění, ne k pohodlné jízdě.
• Zipujte správně až v místě zúžení, střídavě po jednom vozidle.

Připravte si plán trasy. Když dopředu víte, kde budete odbočovat nebo sjíždět z dálnice, zařadíte se do správného pruhu včas. Nemusíte pak na poslední chvíli brzdit a vtírat se mezi auta, což plynulost provozu narušuje nejvíc.

Jak se vyhnout už vzniklým kolonám

Sledujte informační tabule a rádio

Na dálnicích si všímejte proměnných informačních tabulí. Upozorní vás na zpomalení, nehodu nebo uzavírku ještě před tím, než na ně narazíte. Pro případ, že do mapy zrovna nekoukáte, je dobrou zálohou rádio naladěné na stanici s dopravními zprávami.

Spolehněte se na navigaci

Dynamická navigace pracuje s daty o provozu v reálném čase. Když se před vámi tvoří kolona, sama nabídne objížďku. Ve spojení s přehledem o kolonách online vás jen tak něco nezaskočí.

Dodržujte pravidlo zipu

Zipování platí při souběžné jízdě do jednoho pruhu. Když se řidiči střídají korektně po jednom, doprava zůstává plynulá. Předbíhání a nacpávání se naopak celou kolonu ještě prodlouží.

Kruhový experiment: kolona bez příčiny

Že kolona umí vzniknout úplně bez překážky, ukázal známý japonský experiment. Auta jezdila v kruhu stejnou rychlostí a nic jim do cesty nevjelo. Přesto se po chvíli začala tvořit vlna zpomalení a některá vozidla musela úplně zastavit. Důvod je prostý: žádný řidič neudrží naprosto konstantní rychlost a drobné výkyvy se řetězí dozadu.

Pokus popsal v roce 2008 tým japonských vědců vedený Yukim Sugiyamou z univerzity v Nagoji. Na okruh o obvodu 230 metrů vypustili 22 aut a řidiče požádali, aby jeli stálou rychlostí 30 km/h. Jak se vlna zpomalení postupně šíří dozadu, ukazuje video časopisu New Scientist.

Předjíždění kolony na motorce

Podle zákona 361/2000 Sb., konkrétně paragrafu 57, smí kolonu zprava předjet nebo objíždět cyklista jedoucí stejným směrem, pokud má vpravo dost místa. Na motorky a skútry se ale tato výjimka nevztahuje.

Pro ně platí paragraf 17: v koloně nesmíte předjíždět, pokud nemáte dost místa se před předjížděné vozidlo bezpečně zařadit. Kdo to poruší, dopouští se přestupku. Hrozí pokuta 4500 až 5500 korun na místě, ve správním řízení 7000 až 25000 korun a 6 trestných bodů.

Nejčastější dotazy