Vlevo nebo vpravo? Na jaké straně se ve světě jezdí?

Evropa: Seznam zemí, kde se jezdí vlevo

Asie: Seznam zemí, kde se jezdí vlevo

Afrika: Seznam zemí, kde se jezdí vlevo

Austrálie a Oceánie: Seznam zemí, kde se jezdí vlevo

Amerika: Seznam zemí, kde se jezdí vlevo

Karibik: Seznam zemí, kde se jezdí vlevo

Historie jízdy vlevo: Jak to všechno začalo?

Historie této zvyklosti, tedy jízdy vlevo, sahá až do doby, kdy většina lidí byla praváků. Existují informace, že dokonce ve starověkém Římě se jezdilo vlevo, což naznačují historické nálezy jako pozůstatky vozových kolejnic, rytiny na cestách, a také staré římské mince, kde jsou vyobrazeni jezdci, kteří se míjí pravými rameny. Předpokládá se, že vozidla mohla jezdit vlevo právě pro zvýšení stability nebo pro lepší obranu a ochranu řidičů při setkání s potenciálními nepřáteli.

V době středověku, rytíři a jezdci na koních upřednostňovali jízdu vlevo, aby měli pravou ruku blíže k protivníkovi či možným útočníkům. Nošení mečů na levé straně těla také snižovalo riziko zranění kolemjdoucích, když chodili po levé straně. Tento zvyk se udržel i v období, kdy se jezdilo na koních a v kočárech, když cestování vlevo bylo považováno za bezpečnější a přirozenější, umožňující řidičům udržet pravou ruku volnou pro případný boj. Mimo to, z tohoto místa měl kočí a jezdec také podstatně lepší výhled. 

Kdy a proč došlo k přechodu na jízdu po pravé straně?

Na otázku, proč se změnil směr jízdy na silnicích v Evropě a jinde po světě, není jednoznačná odpověď. Existuje několik možných vysvětlení a teorií.

Historicky se v Evropě tradičně jezdilo vlevo, ale postupně docházelo ke změnám, kdy jednotlivé země postupně přecházely na jízdu vpravo. Jedním z hlavních impulzů k této změně byl Napoleon Bonaparte, který nařídil jízdu vpravo ve většině zemí, které ovládal, aby snížil chaos a zmatky na cestách. Toto nařízení bylo přijato v mnoha evropských zemích pod jeho vlivem, což zahrnovalo velkou část kontinentální Evropy.

Dalším důvodem bylo sjednocení pravidel v rámci Evropy. S nárůstem obchodu a mezinárodního cestování se ukázalo jako velmi praktické mít jednotná pravidla silničního provozu. Přechod na jízdu vpravo byl také vyvolán z důvodu bezpečnosti. S rostoucím počtem automobilů a zvyšující se rychlostí dopravy bylo nezbytné snižovat riziko dopravních nehod.

Přechod na jízdu po pravé straně v České republice

V minulosti se v Československu jezdilo vždy vlevo. Změna na pravou stranu proběhla 17. března 1939, krátce po nacistické okupaci, kdy bylo nařízeno sjednotit dopravní předpisy s Německem. Tato změna zavedla pravidlo jízdy po pravé straně silnice, které se od té doby udrželo v Československu a později také v České republice. Dnes je jízda po pravé straně silnice v České republice standardem ve většině zemí světa.

Velká města si musela na změnu strany jízdy zvykat ihned již od prvního dne, a to od pátku 17. března od 6 hodin ráno. Podle všeho Praha dostala jako jediná výjimku, a to odklad o 9 dní, aby se stihlo všechno připravit.

Přechod na jízdu po pravé straně v dalších zemí Evropy

Několik dalších evropských zemí přešlo z jízdy vlevo na pravou stranu během 20. století, což bylo spojeno s různými historickými událostmi a praktickými důvody, především sjednocením pravidel v rámci Evropy a také z důvodu bezpečnosti na silnicích.

Německo přešlo z jízdy vlevo na pravou stranu 7. dubna 1945. Tato změna byla provedena jako součást poválečného obnovení a stabilizace země. Rakousko přešlo na jízdu po pravé straně v září roku 1938, krátce po připojení k Německu (Anschluss). Slovensko, jako součást Československa, přešlo na pravou stranu 17. března 1939 stejně jako část České republiky. Polsko a také Maďarsko změnilo směr jízdy na pravou stranu postupně po roku 1939. 

Švédsko přecházelo na pravou stranu 3. září 1967 v rámci akce známé jako „Dagen H“ (den H), která byla pečlivě naplánována a realizována během jedné noci. Tento krok byl umocněn potřebou snadnější integrace se zbytkem Evropy a zlepšením bezpečnosti silničního provozu. Island následoval příklad Švédska a změnil směr jízdy na pravou stranu 26. května 1968. Tato změna byla rovněž provázena úsilím o sjednocení silničního provozu s okolními zeměmi a zvýšení bezpečnosti na islandských silnicích.

Současná situace ve světě

Země, které dodnes jezdí vlevo, často se drží tohoto zvyku kvůli svým historickým a kulturním tradicím. Změna směru jízdy by v mnoha případech byla ekonomicky náročná a logisticky složitá, což přispívá k zachování stávajícího systému.

V dnešní době většina evropských zemí jezdí po pravé straně. Výjimkou jsou Britské ostrovy (Velká Británie a Irsko), Malta a Kypr, které si stále udržují jízdu vlevo. Tyto země mají hluboké historické a kulturní důvody pro zachování tohoto zvyku.

Jaké je řízení v levém provozu?

Jízda vlevo je v podstatě stejná jako jízda vpravo. Nemusíte mít žádný speciální řidičský průkaz. Řízení v levém pruhu může být pro některé řidiče zpočátku náročné, ale ve skutečnosti je to jednoduché a vyžaduje to jen trochu praxe. Zde je několik tipů a informací, které vám pomohou se přizpůsobit.

• Nesedat si na místo spolujezdce: Při nastupování do auta mějte na paměti, že si musíte sedat za volant, který je umístěn na pravé straně vozidla. 

• Řazení a řízení: Při řazení dávejte pozor, abyste pravou rukou nenaráželi do dveří. Řazení rychlostí levou rukou může být zpočátku neobvyklé, ale brzy si na to zvyknete. Další možností je automat, který se ovládá automaticky a snadněji.

• Doprava na křižovatkách: Při odbočování na křižovatkách mějte na paměti, že musíte zůstat vlevo. Na kruhových objezdech se jezdí ve směru hodinových ručiček. Při vjezdu na kruhový objezd dejte přednost vozidlům, která již jsou na objezdu.

I když většina světa jezdí po pravé straně, země, které se drží jízdy vlevo, si tuto tradici často udržují kvůli historickým, kulturním nebo koloniálním vlivům.