Co je to pozemní komunikace a jak ji poznat?

Ptáte se, kde všude ještě platí pravidla silničního provozu? Zajímá vás, kde všude jako řidiči potřebujete řidičské oprávnění? Tak právě na tato témata se zaměřujeme v tomto článku. Klíčovým bodem pro zjištění odpovědí na takové otázky je zákon o provozu na pozemních komunikacích, a tedy právní předpis, jehož úkolem je úprava pravidel silničního provozu.

Hned v úvodu tohoto článku je vhodné zmínit, že pokud na dané místo zákon nenahlíží jako na pozemní komunikaci, neplatí na něm pravidla silničního provozu. A tedy, jednoduše řečeno, v takových místech je možné řídit vozidlo i bez potřebného řidičského oprávnění. Policejním složkám totiž v takových místech chybí potřebné pravomoci a nemůže jednoduše dohlížet nad dodržování pravidel.

Jak je to se soukromými letišti?

A o jaká místa, kde je možné vozidlo jednoduše řídit, vlastně jde? Mezi typické příklady se řadí například soukromá pole či polní cesty. Jde ale taktéž o soukromá letiště či další nejrůznější silniční dráhy.

Na druhou stranu je třeba zmínit, že ačkoliv na takové místo není z pohledu zákonných norem možné pohlížet jako na pozemní komunikaci, tak to neznamená, že by v těchto oblastech nebylo možné způsobit další nejrůznější trestné činy. Typicky se může jednat o trestný čin ublížení na zdraví, a to v situaci, pokud se na takovém například soukromém letišti někdo vaší chybou zraní.

Co říká zákon?

Abychom ale zjistili, co je to vlastně pozemní komunikace, je potřeba pracovat ještě s jinačím právním předpisem, a to konkrétně se zákonem č. 13/1997 Sb., a tedy zákonem o pozemních komunikacích. 

Z tohoto právního předpisu jednoduše plyne následující:

„Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.“

V případě bližšího a podrobného zkoumání tohoto právního předpisu zjistíme, že pozemní komunikace je možné dělit na tři základní kategorie. Jde v prvé řadě o dálnice, dále o silnice, místní komunikace či o účelové komunikace.

Jak je to s účelovými komunikacemi?

V praktickém pohledu je možné konstatovat, že dálnici, silnici či místní komunikaci každý řidič jednoduše pozná. Je však vhodné se zaobírat problematikou účelových komunikací, které mají nejblíže k místům, kde silniční pravidla i další obdobné zákonné normy neplatí. 

Zákon č. 13/1997 sb. pohlíží na účelovou komunikaci následovně:

„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.“

Zákon č. 13/1997 sb. ale zároveň stanovuje následující:

 „Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.“

Účelové komunikace v samotné praxi poznáte například podle červených patníků (ne vždy), které označují místo, kde se napojuje na klasickou silnici. Mezi účelové komunikace se v praxi řadí třeba lesnické cesty či ty zemědělské. Jde také o příjezdy ke garážím nebo silnice v průmyslových areálech. V některých případech jde ale také o silnice, které se nacházejí třeba i na autobusovém nádraží.

Platí, že každý majitel takové účelové komunikace má právo zažádat, aby na takovou účelovou cestu měla běžná veřejnost omezený, či i žádný přístup. K tomu však musí mít pádný důvod. Takovou žádost následně posuzuje úřad obce s rozšířenou působností i Policie České republiky.

Vždycky je ale nahlédnout do speciálního seznamu pozemních komunikací, který má za úkol vést místně příslušný silniční správní úřad. Takovým způsobem může každý jednoduše zjistit, zda se o pozemní komunikaci jedná, nebo ne.

Jak je to s chodníkem?

Dalším problematickým pojmem je i chodník. Zákon totiž neříká, co to vlastně chodník je. Pokud se tedy například rozhoduje o pokutě za stání na chodníku, často je to na správním uvážením. Je tedy potřeba konkrétně zvážit, zda na takovou plochu je, nebo není možné, pohlížet jako na chodník. Obecně ale platí, že chodník je ze své podstaty částí pozemní komunikace, která slouží hlavně pro chodce.

Co místa ležící mimo pozemní komunikaci?

Ještě zapeklitější jsou místa, která leží mimo pozemní komunikaci. Zákonné normy se totiž touto problematikou příliš nezaobírají. V každém případě však plyne, že nejde o klasickou součást pozemních komunikací a pravidla tak v těchto místech neplatí. V mnohých praktických případech se ale setkáváme se spory, a na to je potřeba vždycky myslet.