Jak funguje klimatizace: Vše, co jste potřebovali vědět

Dnes už si většina z nás jízdu v autě bez klimatizace neumí představit. V létě ochladí, v zimě zatopí. Jak ale celý systém funguje? A kdy se vlastně v automobilovém průmyslu začala používat? V článku se podíváme i na nejčastější problémy s klimatizací a co se s nimi dá dělat.

Krátká historie klimatizace v automobilech

Úplně první vozy s klimatizací byly ty od značky Packard z roku 1939. O instalaci se starala externí společnost Bishop and Babcock Co. Náklady byly příliš vysoké, což se odrazilo i na výsledné ceně vozu. Zákazníky to tenkrát rozhodně nepřilákalo, a tak první klimatizace v automobilu příliš neoslovila.

Pokud byste se však ptali po úplných začátcích klimatizačních systému, tak bychom se museli vydat ještě kousek do minulosti. Konkrétně na počátek 20. století. První krůčky učinil věhlasný technik a konstruktér William Carrier. Ten však klimatizace vůbec nevymýšlel pro automobilky. Ale pro tiskařské společnosti, které bojovaly s příliš velkou vlhkostí vzduchu v dílnách – ta jim totiž neustále ničila papír.

Jelikož však klimatizace při provozu používaly jedovatý čpavek, lidé se jim spíše vyhýbaly. Vývoj šel naštěstí dopředu. Časem klimatizace upustily od čpavku a zmenšila se i jejich velikost. Jsme ve třicátých letech a tento vynález je konečně připravený k použití v klasickém automobilu Packard.

Po debaklu této „novinky“ nabídli výrobci zákazníkům jiný klimatizovaný vůz. Tentokrát však byla chladící vychytávka v příplatkové výbavě. Šlo o Chrysler Imperial z roku 1953. Klimatizační systém se jménem Airtemp ovládal tři rychlosti a díky lepší konfiguraci nabízel i větší uživatelské pohodlí. Následovaly automobilky Oldsmobile, Buick a Cadillac.

Klimatizace bohužel stále měla jednu velkou vadu. Jelikož byla umístěná vzadu, zmenšovala zavazadlový prostor. Vpředu umístěnou klimatizaci představil o rok později vůz Nash Ambassador.

Jeho systém byl vybavený elektrickou spojkou a dal se ovládat na palubní desce. Kromě klimatizace ovládal i topení a ventilaci, tedy tak, jak to známe dnes. Po této inovaci zažily klimatizace raketový start. Na konci šedesátých let ji měla více než polovina vozidel v USA.

Jak funguje klimatizace v automobilu

Klimatizace pomocí fyzikálních principů přemisťuje teplo z jednoho prostředí do druhého, a ochlazuje tak vzduch. Je to takový uzavřený okruh, který má několik součástí – kompresor, kondenzátor, vysoušeč, expanzní ventil a výparník. Dále obsahuje chladící medium, které se skládá z plynu či kapaliny v závislosti na podmínkách. Tato látka, freon, má označení R134a.

Kompresor, který je poháněný klínovým řemenem, nasává chladící medium v plynném stavu a stlačuje ho. Tím, jak se stlačí, freon začne měnit teplotu a hustotu. Otepluje se, protože se jeho molekuly stlačí k sobě. Z kompresoru cestuje do kondenzátoru.

V kondenzátoru se látka změní z plynného skupenství na kapalné. Nejprve je v kondenzátoru vyšší teplota. Ta ale začne klesat, jelikož ventilátory kondenzátor ochlazují vzduchem, který kolem auta proudí. Jak se společně s kondenzátorem ochlazuje i freon, začne měnit své skupenství na kapalné. Takto zkapalněné médium se odvede skrze hadicí přes vysoušeč do expanzního ventilu.

V expanzním ventilu se médium změní z kapalného stavu o vysokém tlaku na rozprášenou mlhu o nízkém tlaku. Zároveň ještě sníží svou teplotu. Médium pokračuje do výparníku.

Ve výparníku znovu klesne teplota média. Z výparníku se potom dmychadlem vyhání čerstvý chladný vzduch rovnou do interiéru vozu. Za pomocí regulační soustavy klapek se upravuje jeho finální teplota a míchá se s okolním teplým vzduchem.  

A co se stane s médiem? Do interiéru nijak neuniká. Z výparníku se v plynném stavu nasaje kompresorem zpět a proces změny skupenství se opakuje.

Jaké jsou nevýhody klimatizace

Klimatizace má spotřebu. Čím víc chladíte, tím více paliva spotřebujete. Je to nějakých 0,5 až 1 litr na 100 km navíc. Někdy je proto lepší větrat okny, pokud nejedete tak rychle a nejste právě uprostřed zácpy ve městě.

Potřebuje pravidelný servis. Jinak hrozí, že se v jejích útrobách začnou množit bakterie, které byste si vháněli přímo do plic. Mezi další problémy s klimatizací patří zápach. Ten je však opět pouze důsledkem zanedbaného servisu a toho, že se v ní začnou množit plísně a bakterie. Všemu se dá bez problémů předejít, stačí dodržovat servisní interval.

Pozor na teplotní šoky. Teplota v interiéru vozu by neměla být při porovnání s podmínkami venku nižší než 6°C. V opačném případě můžete nastydnout.

Někdy dojde k tomu, že klimatizace nechladí/netopí. Zádrhel bývá ve špatném nastavení. Na vině mohou být i špinavé filtry nebo jiná závada.

Na péči o klimatizaci se můžete podílet i vy. Filtry pravidelně čistěte vodou s jarem nebo vysavačem. Závažnější problém vyřeší servis.