Ačkoliv se v posledních letech vyrábí stále modernější auta, která jsou vybavená nejrůznějšími technologiemi, některé dlouholeté automobilové součásti alespoň u klasických spalovacích motorů snadno zahodit nelze. Řeč je zapalovací cívce, a my se v tomto článku proto podíváme na to, jak takový komponent v praxi funguje.
V každém případě je potřeba uvést, že zapalovací cívka se řadí mezi nejpodstatnější prvky automobilového zapalování. Jejím úkolem je převádět nízké napětí z baterie na vysoké, které je potřebné pro zapálení palivové směsi ve válcích motoru. Úkolem zapalovacích cívek tak je přispění ke spolehlivému a nijak nerušenému zapalování, což v praxi přináší mimo jiné i účinný a klidný chod vašeho motoru.
Zapalovací cívky mohou v praxi fungovat ve dvou základních provedeních. Zejména u starších modelů bylo řešení takové, že se užívala pro celý motor jen jedna zapalovací cívka. Od toho se ale časem začalo upouštět a dnešní motory fungují tak, že pro každý jeho válec je určena jedna samostatná cívka.
Cívka primární a sekundární
Uvnitř každé jedné zapalovací cívky se zároveň nacházejí další dvě. Jde jednak o primární cívku, která je navinuta silným měděným drátem, a dále pak jde o sekundární cívku, jež je výrazným způsobem delší a zároveň je oproti té primární vyrobena z poměrně slabého měděného drátu. Je důležité zároveň uvést, že zapalovací cívky mají k dispozici také takzvané laminované železné jádro, které je ze strany primární a sekundární cívky ovinuto.
Základem je elektromagnetický princip
Fungování zapalovací cívky je založeno na elektromagnetickém principu. Při zapnutí spínacího kontaktu na primární cívce se vytvoří magnetické pole, které indukuje v sekundární cívce vysoké napětí. Toto vysoké napětí je dále přeneseno k zapalovací cívce, kde dochází k ionizaci palivové směsi a tím k jejímu zapálení.
Výkon zapalovací cívky závisí na počtu závitů na primární a sekundární cívce a také na materiálu, ze kterého je jádro vyrobeno. Moderní automobily často používají tzv. indukční zapalování, které je řízeno elektronickým řídicím systémem. Tento systém dokáže velmi přesně řídit okamžik zapalování a tím optimalizovat výkon motoru.
Co dělat, když nefungují
V některých případech ale zapalovací cívky nefungují tak, jak by v ideálním případě měly. Slouží k tomu i několik typických identifikačních znaků, na které se v tomto článku společně podíváme. Tím prvním je typicky vyšší spotřeba paliva, a proto je vhodné pravidelně a bedlivě sledovat hodnoty na vašem palubním počítači.
Potíže s výfukem
Častým problémem, který s tím souvisí, jsou ale třeba i komplikace kolem výfukového systému. Jde o nechvalně známé střílení, které je v určitých situacích často doprovázené třeba i plameny. Zvlášť v dlouhodobém horizontu je upozaďování takového problému cestou do pekel, a to jednoduše proto, že do výfuku se může dostávat i to palivo, které se motoru nepodařilo spotřebovat. Posledním možným problémem, který s cívkovým systémem souvisí, ale je třeba i celková nepojízdnost vozidla.
Jak probíhá oprava
Samotná oprava nefunkční zapalovací cívky je pak ve většině případů řešena výměnou, a to i díky tomu, že náhradních dílů je po vrakovištích nebo inzertních portálech opravdu plno. Dejte si ale pozor, ať zvolíte do vašeho vozu tu správnou zapalovací cívku. Ideální bude, když jej budete vybírat podle takzvaného VIN kódu, a tedy přesného identifikačního znaku vašeho vozidla. Tak se totiž možných chyb téměř jistě nedopustíte.
Běžně platí, že zapalovací cívky mají životnost v rozmezí 15 až 90 tisíc kilometrů. Ideálním obdobím na výměnu je tehdy, jakmile jako řidiči provádíte čtvrtou výměnu oleje v řadě. Samotný a konkrétní interval ale záleží na celé řadě faktorů, jako i na materiálu elektrod i stavu dalších komponentů, které mají na svíčky dopad.
Cena za opravu
Cena za takový nový díl se na jednotlivých stránkách i v kamenných prodejnách odlišuje. Záleží samozřejmě i na výrobci a dalších faktorech jako je např. typ vozidla apod.. V obecné rovině je ale možné konstatovat, že cena takového nového dílu vyjde na českých e-shopech od 600 Kč do 3300 Kč. Pokud zvládnete výměnu cívku sami, ušetříte za práci automechanika. Jestliže ne, počítejte zároveň s pár stovkami pro vašeho mechanika navíc.
Závěrem tohoto článku tak je možné konstatovat, že zapalovací cívka je klíčovým prvkem automobilového zapalování a její správná funkce je nezbytná pro bezproblémový chod motoru. Pokud se vám rozsvítí kontrolka závad motoru, může to být způsobeno například poruchou zapalovací cívky a je třeba co nejdříve navštívit autorizovaného servisního technika, aby vám poruchu odstranil a zabezpečil i další spolehlivý provoz vašeho vozu. Jedině správně fungující zapalovací cívky tak jsou zárukou toho, že váš motor i celé auto bude fungovat tak, jak má.
Nejčastější otázky a odpovědi
Zapalovací cívka je kritickou součástí zapalovacího systému v automobilu se spalovacím motorem. Její úlohou je přeměnit nízkonapěťovou energii z baterie na vysokonapěťovou energii, která je potřebná k vytvoření jiskry v zapalovací svíčce. Tato jiskra pak zapálí palivovou směs v motoru a zahájí proces spalování.
Zapalovací cívka pracuje na principu elektromagnetické indukce. Když prochází elektrický proud nízkého napětí primárním vinutím cívky, vytváří magnetické pole. Když se toto pole rychle zhroutí (například když je obvod přerušen), indukuje se vysoké napětí ve vinutí sekundární cívky. Toto vysokonapěťové napětí je pak předáno zapalovací svíčce, kde vytváří jiskru potřebnou k zapálení paliva.
Některé z nejběžnějších příznaků špatné zapalovací cívky mohou zahrnovat obtížný start motoru, nepravidelný chod motoru, pokles výkonu motoru, zvýšenou spotřebu paliva a nebo se vám rozsvítí kontrolka motoru na přístrojové desce. Pokud máte podezření na špatnou zapalovací cívku, měli byste se obrátit na odborníka na opravy aut, aby provedl diagnostiku a potřebné opravy.
Důlkovitá karoserie jako golfový míček. I to může být jeden z nepříjemných důsledků působení ničivých krup, a to zejména během letních měsíců. Oprava takového poškození může být v mnoha případech velmi nákladná i časově náročná. Víte ale, co přesně s autem, které bylo poničeno krupobitím, dělat? Tento článek vám na to dá jednoznačnou odpověď.
Nejprve je potřeba myslet na to, že vzniklé škody z působení krup není možné povětšinou hradit z povinného ručení. Jsou ale samozřejmě i výjimky a možná právě vy se mezi ně řadíte. Jak to zjistit?
Jednoduše. Mrkněte se podrobně na informace k vašemu povinnému ručení, neboť možná vy budete patřit mezi ty šťastlivce. Klíčem k úspěchu totiž je, že jeho součástí musí být pojištění proti živelným pohromám.
Ve hře je i náhrada škody
Ti co havarijní pojištění nebo pojištění přírodních rizik mají, mohou dokonce žádat o náhradu škody. Pokud jste držitelem kvalitní pojistky, můžete jako majitel vozu nechat škody ohodnotit, zdokumentovat ze strany technika a následně vůz převést do odborného servisu, kde si se vzniklými problémy snadno poradí.
O nic víc se jako dobře pojištění jedinci starat nemusíte a ostatní to tak s klidem zvládnou za vás. Všichni ale takové štěstí nemají. Úplně jiný příběh totiž čeká na ty ostatní. Je bohužel čeká často až nekonečné běhání, shánění, a hlavně opravdu značné finanční prostředky pro úhradu nejrůznějších investic.
Pustit se do toho můžete i po vlastní ose
Někteří domácí kutilové se rádi do takových oprav pustí sami. Nechtějí totiž za takové kroky platit odborníkům tučné sumy. Pokud se i vy k těmto osobám řadíte, připravili jsme ji pro vás podrobný scénář, jak toho vlastně můžete docílit. S kouskem kulinářského umu to totiž zvládnete sami.
Oblíbená je metoda PDR
Možných postupů či metod je opravdu mnoho. Mezi ty stále nejoblíbenější se řadí metoda opravy karosářských dílů PDR (Paintless Dent Repair), která umožňuje karosářům opravovat důlky na karoserii nových vozů bez poškození laku. Tato šikovná technologie umožňuje vyrovnat poškození bez nutnosti odstraňovat celé díly karoserie a může být využita pro rychlou a efektivní opravu.
Tato cesta je ideální pro ta auta i jejich řidiče, která nemají tvrdý lak. Deformace se vytlačují ze spodní strany dílu karoserie pomocí speciálních háků z oceli s různým zakřivením. Tyto háky umožňují karosářům dostat se i do zdánlivě nepřístupných skulin. Velké deformace lze vytlačit zpět na původní pozici, zatímco na menších plochách se plech "vytahuje".
Při opravě se na poškozené místo přichytí speciální přísavka s lepidlem a deformace se vyrovná. Pomocí speciálního trnu bude zajištěno, že výstupky na místě opravy se podaří vyhladit. V některých případech ale bude potřeba postižené místo na karoserii také pořádně vybrousit, zatmelit a následně přelakovat.
Cena opravy je vysoká
Podle odborníků platí, že tuto technologii využívají mnozí výrobci vozidel a servisy po celém světě, a proto by mohla být i pro vás skvělou volbou pro opravu karoserie vašeho vozu. Za vyrovnání jednoho důlku si české firmy v poslední době ale nechají pořádně zaplatit. V mnohých případech totiž takový zásah vyjde i na více než 2 tisíce korun. Pokud do servisu dorazíte z důvodu větší a náročnější opravy, budou s vámi technici a odborníci potřebnou sumu projednávat a konzultovat. Platí ale, že pokud je vaše auto celé potlučené od krup, tak se jen těžko za celou opravu auta dostanete pod hranici 50 tisíc korun. Vaše peněženka tak tento přírodní úkaz a jeho dopady bohužel jednoznačně pocítí.
Jsou tu ale i alternativy
V některých případech se ale do nákladné opravy vůbec nevyplatí jít, a to hlavně ve chvíli, pokud je vaše auto už staršího výrobního data.
V takové situaci je často tou ideálnější volbou zajít na vrakoviště, a to hlavně v případě těch modelů, kterých je všude kolem nás opravdu dostatek. Typicky se jedná o vozu z koncernu Volkswagen, jejichž vozy jsou v případě českých spotřebitelů i firem velmi oblíbené.
Na vrakovišti najdete všechno
Na vrakovišti toho můžete sehnat opravdu hodně. Nejjednodušší je výměna kapoty i dalších podobných plechů. Najdete tam snadno také nejrůznější plastové součástky, zrcátka či světla. Když budete mít štěstí, podaří se vám najít potřebný díl i přímo v barvě, v jaké váš miláček je. Tím si ušetříte také další nemalé finanční sumy, a to za lakování.
Možností je i samolepící fólie
Pokud by se vám nepodařilo najít potřebné díly v jednom odstínu, ale na vrakoviště byste se stejně spolehli, můžete vaše auto převléknout do samolepící fólie. Ta se s kouskem štěstí dá na celé auto pořídit i za 30 tisíc korun.
Zkuste i běžně dostupné inzeráty
Zkusit své štěstí ale můžete i na běžných inzertních portálech, kde majitelé automobilů také s oblibou některé díly prodávají. Možností je také koupě úplně nového a originálního dílu i dílu z druhovýroby. Všechno už ale bude do velké míry záležet hlavně na vašich konkrétních preferencích.
Auto je vhodné před kroupami chránit
Kroupy tak jsou tvrdým nepřítelem každého řidiče. Náklady na opravu poškozené karosérie nebo třeba skel se totiž vlivem krup mohou vyšplhat až do několika tisíc korun, a i proto je potřeba myslet na to, jak před kroupami je možné auto vlastně i ochránit.
Nejčastější otázky a odpovědi
Oprava karoserie vozu zničené kroupy obvykle zahrnuje následující kroky: první je odhad škody a rozhodnutí, zda je oprava ekonomicky vhodná. Následně se provede očištění a příprava poškozené oblasti. Potom se používá metoda bez lakování, při které se pomocí speciálních nástrojů a technik vytlačují důlky zevnitř ven, aby se obnovil původní tvar karoserie. Nakonec se provede detailní kontrola a případná doladění.
Metoda bez lakování, také známá jako Paintless Dent Repair (PDR), je technika, při které se důlky vytlačují zevnitř ven pomocí speciálních nástrojů, aniž by bylo nutné karoserii přelakovávat. Tato metoda je ideální pro opravu poškození kroupy, protože kroupy často způsobují malé, ale četné důlky, které jsou rovnoměrně rozložené po povrchu karoserie.
Teoreticky je možné opravit karoserii vozu poškozenou kroupy doma, ale je to složitý proces, který vyžaduje speciální nástroje a dovednosti. Pokud nejste zkušený v opravách karoserie, můžete skončit s většími škodami než původní poškození. Proto je často nejlepší nechat tuto práci na profesionálech.
Klepání motoru. Jeden z největších strašáků každého motoristy. Někdy je klepání motoru zcela běžnou záležitostí, jindy by ale řidič měl zpozornět. V tomto článku se proto podíváme na to, jaké jsou nejčastější příčiny klepání motoru. Benzínový i naftový motor má svá specifika a zjistíme, kdy klepání motoru nemusí v praktické rovině znamenat problém.
Při řešení potíží v podobě klepání motoru je důležité vzít v úvahu typ motoru, a i možné příčiny, které se k tomu pojí. Je důležité si uvědomit, že klepání motoru může být předzvěstí i vážnějšího problému, který v praktické rovině může mít závažnější dopad na výkon vozidla, a dokonce i na jeho bezpečnost. Řešte tento problém hlavně včas, aby vás jednou nečekal finančně náročný odtah vozidla.
Myslete na pravidelnou údržbu
Proto je nutné se s tímto problémem úspěšně vypořádat co nejdříve a zajistit zároveň i pravidelnou údržbu vašeho motoru, aby se minimalizovalo riziko vzniku tohoto problému.
Ten totiž může mít i dalekosáhlé důsledky, kterým je v každém případě vhodné předcházet. Za naší redakci rozhodně doporučujeme provedení podrobné diagnostiky, a to i ze strany kvalifikovaného mechanika, se kterým je vhodné takový problém řešit. Klepání motoru tak může být pro některé stejně nepříjemný problém jako třeba jeho přehřívání.
Příčin je několik
Díky konzultaci s odborníkem je totiž následně možné odhalit skutečnou příčinu a navrhnout nejlepší řešení. Možných příčin je totiž opravdu spousta a při identifikaci je potřeba vzít v úvahu hned několik charakteristických prvků, které se k tomu vážou. Jiný problém totiž naznačuje klepání za studena a jiný za tepla.
Pozor na setrvačník
Moderní motory, zejména tříválcové, jsou často vybaveny dvouhmotovými setrvačníky, které mají za úkol minimalizovat vibrace klikové hřídele, která se otáčí nerovnoměrně, zejména při nízkých otáčkách. Setrvačník se skládá z pevné a pohyblivé části, které jsou odděleny pružným spojením.
Pokud je dvouhmota opotřebovaná a nefunguje optimálně, projeví se to. Vozidlo bude vydávat zvuk podobný vrtulníku a pocházet bude z dolní části vozu.
Specifika benzinového motoru
Při klepání benzínového motoru za studena se často jedná o projev takzvaného "klepání ventilů". Znamená to, že ventily se neuzavírají a neotevírají správně. Nejde však o jedinou možnou příčinu. Jinou a zároveň i poměrně častou může být poškození hydraulického ventilu.
Zmínit je potřeba i případné použití nesprávného paliva. Třeba používání benzinu s nízkým oktanovým číslem může k takovému problému rovněž vést, což by každý řidič měl brát dostatečně v potaz.
Problém ale může souviset třeba i s vadnou zapalovací svíčkou, respektive s její cívkou. Svíčka tak nemusí být úplně nejfunkčnější, na což by každý řidič měl myslet, jelikož pak se studený motor chová úplně jinak.
Pokud problém nastane i tak, je možné, že je nutné provést opravu samotného hydraulického ventilu, což je následně vhodné probrat s vaším mechanikem. Samotných příčin ale může být v každém případě víc, což zkušení odborníci samozřejmě dobře ví.
Klepání benzínového motoru za studena je vhodné předcházet dostatečnou prevencí, a tedy pravidelnou údržbu motoru i včasnou výměnou oleje. V tomto ohledu je vhodné brát v potaz kontrolku oleje, která takové problémy může včas naznačit. Myslete i na to, co tyto kontroly mohou v praxi vlastně znamenat.
Specifika dieselového motoru
U dieselového motoru se klepání za studena obvykle vyskytuje v situaci, kdy je motor vychladlý a vstřikování paliva není dostatečně dobré. To může vést k tomu, že palivo se nedokonale spálí, což způsobí jeho právě již uvedené klepání.
Problém ale může souviset také se žhavící svíčkou. V takovém případě se motor hned po startu začne třást, jelikož budou v provozu třeba jen dva válce ze tří. Pokud není žhavící svíčka funkční, nedojde ke vznícení nafty ve válci a vibrace se následně začnou rozšiřovat i do ostatních částí vašeho vozu.
Možné řešení klepajícího se dieselového motoru zahrnuje výměnu palivového filtru, což může následně pomoci zlepšit vstřikování paliva. Může být také provedena údržba ventilů a výměna opotřebovaných pístů. Pokud problém i tak přetrvává, může být nutná oprava vstřikovačů paliva nebo palivového systému, což je v každém případě vhodné probrat opět s vaším oblíbeným mechanikem.
Jaké zvuky je možné identifikovat?
Některé zvuky jsou samozřejmě běžné a dokonce žádoucí. Abychom byli schopni identifikovat skutečné závady, je nezbytné znát standardní úroveň hluku, jakož i různé zdroje, které jsou normální a nesignalizují žádnou poruchu.
To se týká třeba ventilového rozvodu nebo rozdělovače, které by právě měly být v provozu s určitým zvukovým projevem. Míra hlučnosti je tak v jejich případě úplně standardní.
Zvuk klepání se v praxi může lišit podle místa závady a může se měnit s otáčkami motoru. Kromě klepání může motor kupříkladu vydávat pisklavé zvuky, které mohou signalizovat problémy s řemeny nebo vadné kladky a ložiska.
Při poruše pístu je slyšet zvuk, který je méně jasný a má lehký zvonivý charakter, zejména při nízkých otáčkách motoru. Závada na klikovém hřídeli se projevuje charakteristickým suchým kovovým zvukem. Rychlost samotného klepání se zvyšuje s narůstajícími otáčkami, na což by měl každý motorista myslet.
Dekarbonizace motoru jako řešení?
Pokud se problémy s klepáním motoru vyskytují kvůli karbonovým usazeninám, může pomoci dekarbonizace motoru, která pomůže vyčistit vstřikovací trysky, spalovací komoru a ventilový systém. Může také odstranit nepravidelný chod motoru a snížit emise a zvýšit výkon motoru.
Dekarbonizace může být prováděna různými způsoby, například pomocí speciálních přísad do paliva nebo oleje, použitím vodního vstřiku, nebo vstřikováním speciálních látek přímo do sacího potrubí motoru. Za naší redakci ale rozhodně doporučujeme takový postup alespoň konzultovat s odborníky.
Nejčastější otázky a odpovědi
Mezi hlavní příčiny klepání motoru patří nesprávné časování zapalování, nízká kvalita paliva, ukládání uhlíku v motoru, opotřebení nebo poškození součástí motoru a chybné čidlo klikové hřídele.
Možná řešení klepání motoru zahrnují zkontrolování a nastavení časování zapalování, použití vyššího oktanového čísla paliva, čištění nebo výměnu součástí motoru postižených uhlíkovými usazeninami, kontrolu a případnou výměnu opotřebených nebo poškozených dílů a zkontrolování či výměnu chybného čidla klikové hřídele.
Aby se předešlo klepání motoru, je důležité pravidelně provádět údržbu motoru, včetně kontroly a nastavení časování zapalování, používání kvalitního paliva s vhodným oktanovým číslem pro váš motor, pravidelného čištění a výměny součástí motoru, jako jsou svíčky, injektory a ventily, a včasného řešení jakýchkoli problémů s čidly a součástmi motoru.
Ochrana proti přehřátí nebo korozi patří mezi hlavní úkoly oleje u automatické převodovky. Ačkoliv někteří výrobci mohou tvrdit, že olej v automatické převodovce se měnit nemusí, realita vypadá trošku jinak. Stejně jako třeba v případě motoru má totiž olej i v případě převodovky tendenci se postupně opotřebovávat a bez pravidelné výměny způsobovat i nemalé problémy. V tomto článku se tedy proto podíváme, jak na výměnu oleje v automatu.
Naši miláčci se bez pravidelné výměny oleje jednoduše neobejdou a pokud to jako motoristé zanedbáváme, ohrožujeme tím správnou funkčnost naší automatické převodovky a následně se její funkce postupně zhoršují.
Jak často měnit olej v automatické převodovce?
Podle odborníků platí, že u nových vozidel se první výměna oleje v automatické převodovce provádí obvykle po 90 tisících kilometrech. Další výměny oleje jsou závislé na značce a modelu vozu, stejně jako na provozních podmínkách a tomu jak se s vozidlem jezdí.
V každém případě je určitě vhodné dodržovat nastavené a doporučené servisní intervaly, která podle odborníků jsou:
- Nově zakoupená vozidla: první výměna po 90 000 kilometrech, další výměny po 60 000 kilometrech.
- Ojetá vozidla: výměna každých 40 000 až 60 000 kilometrů.
- Vozidla s nadměrným zatížením převodovky: výměna každých 30 000 kilometrů.
Pozor na neodborný zásah
Podle manuálů výrobců by výměnu oleje v automatické převodovce měl v prvé řadě provádět odborník, jinak totiž hrozí, že neodborným zásahem si na automatické převodovce způsobíte více škody než užitku.
Výměna oleje v automatické převodovce není úplně nejlevnější záležitostí a správným výběrem vhodné servisního místa můžete ušetřit i nemalé finanční prostředky. Berte ale při plánování v potaz, jaký typ automatické převodovky vlastně máte i to, jaké reference vámi vybraný odborník vlastně má.
Jak je to u DSG?
Třeba u šestistupňových DSG převodovek je doporučený interval výměny oleje každých 60 tisíc kilometrů. Celkový objem vyměněné náplně je v jejich případě 6,3 litru. Technicky lze vyměnit pouze 4,5 litru oleje, ale díky speciálnímu naklonění vozidla je možné do převodovky dostat až o 1,2 litru oleje více, na což by každý řidič měl myslet.
A co Tiptronic?
Jinak je tomu ale u převodovek Tiptronic. V jejich případě se ze strany výrobce běžně uvádí, že první výměna probíhá až při 80 až 120 tisících kilometrech. Všechny ostatní výměny pak následují po dalších 40 až 80 tisících kilometrech, případně po uplynutí pěti let.
Myslete ale rozhodně na to, že z celkového pohledu je důležité údržbu automatické převodovky nezanedbávat a pravidelně olej měnit tak, aby byla zajištěna bezproblémová funkčnost automatické převodovky a aby zároveň byla co možná nejvíce prodloužena její životnost. Výměna oleje v automatické převodovce totiž patří k základní údržbě, kterou by každý řidič neměl zanedbávat.
Na kolik výměna vyjde?
Výměna oleje v automatické převodovce v případě autorizovaných servisů se liší podle značky a modelu vozidla. Cenu lze odhadnout na základě ceny práce a oleje jakožto nezbytné suroviny. Během výměny je také nutné provést proplach celého olejového systému, což může spotřebovat až 22 litrů oleje. Celková výměna oleje u automatické převodovky tak může stát kolem 10 000 až 15 000 Kč.
Proč měnit olej v automatické převodovce?
V prvé řadě tím zvýšíte spolehlivost vaší automatické převodové soustavy. Odstraníte usazeniny a špínu, která se v průběhu času v systému nahromadila, což povede ke zlepšení celkové kvality i prodloužení životnosti. Eliminovat tímto krokem můžete také nepřesnosti, kterých se vaše automatické převodovka případně dopouští. Předejdete drahým opravám i dalším nepříjemnostem, které se k takovému problému vážou.
Pokud máte podezření, že vaše automatická převodovka bojuje s nekvalitním řazením, zkuste si všimnout několika možných příznaků. Jedním z nich je opožděné řazení, což může být projevem toho, že olej v převodovce již není optimální a nepřenáší výkon tak efektivně, jak by měl. Dalším signálem může být i poměrně tvrdé řazení (tzv. kopání) převodových stupňů, kdy převodovka v ojedinělém případě může přeskočit i o stupeň, což následně může na silnicích vést i k velmi nebezpečným situacím.
Jak na výměnu oleje v automatu?
Přesný výměnný postup se u jednotlivých značek liší. V obecné rovině ale platí, že je vhodné olej v automatické převodovce dostatečně zahřát, k čemuž postačí, pokud s automobilem ujedete zhruba 20 až 30 kilometrů.
Výměna oleje v automatické převodovce tak je v každém případě klíčová pro zajištění její spolehlivosti a prodloužení její životnosti. Nicméně u většiny převodovek nelze olej vypustit úplně jednorázově, ale musí se postupně napouštět a vypouštět.
Proces výměny oleje v automatické převodovce začíná vypuštěním starého oleje pomocí výpustného šroubu nebo sejmutím olejové vany. Poté se rozpojí hadice olejového chladiče a chladič se důkladně vyčistí speciálním prostředkem k tomu určeným. Po vyčištění se hadice znovu spojí a přidá se stejné množství nového oleje, jaké bylo vypuštěno.
Vyzkoušejte všechny stupně
Následně se motor nastartuje a nechá se běžet na volnoběžné otáčky v poloze parking po dobu 2-3 minut. Při nastartovaném motoru se snažte o zařazení všech převodových stupňů, a to proto, aby se olej dostal opravdu na všechna místa.
Poté se olej opět vypustí a napustí, dokud není dosaženo požadované kvality. Nakonec se olej opět dolije, a to podle toho, jaké hodnoty jsou pro to předepsány. Olejová výměna tedy probíhá hned několikrát, a to až do doby, dokud olej v automatické převodovce nemá potřebnou předepsanou barvu.
Důležité je také nezapomenout vyměnit olejový filtr, čímž se zajistí kompletní výměna oleje v celém systému automatické převodovky a vy tak nebudeme na tento důležitý komponent muset sahat ještě několik dalších týdnů.
S proplachem nebo bez?
Zejména u starších vozů s větším nájezdem je velkým tématem, jestli olej v automatické převodovce měnit s proplachem nebo bez. Panují na to v automobilové sekci i hodně odlišné názory a nikdo vlastně neví, který je ten správný. Ta větší část se domnívá, že na proplach by se v každém případě nemělo zapomínat.
Ta menší má ale úplně jiný pohled na věc a tvrdí, že pokud má auto najeto 200 tisíc kilometrů a víc a nikdy se v něm olej v automatické převodovce neměnil, je vhodné jej vyměnit pouhým vypuštěním. Proplach by podle této skupiny mechaniků totiž mohl nadělat více škod než užitku.
Konečné rozhodnutí je ale samozřejmě jen a jen na vás.
Nejčastější dotazy
Interval výměny oleje v automatické převodovce se liší podle typu vozidla, typu převodovky a doporučení výrobce. Obecně platí, že výměna by měla probíhat zhruba každých 60 000 kilometrů. Vždy se řiďte doporučením výrobce uvedeným v manuálu vašeho vozidla.
Cenu lze odhadnout na základě ceny práce a oleje jakožto nezbytné suroviny. Během výměny je také nutné provést proplach celého olejového systému, což může spotřebovat až 22 litrů oleje. Celková výměna oleje u automatické převodovky tak může stát kolem 10 000 až 15 000 Kč.
Výměna oleje v automatické převodovce je důležitá, protože olej zajišťuje mazání, chlazení a čištění součástek převodovky. S časem a ujetými kilometry ztrácí olej své vlastnosti, což může vést k nadměrnému opotřebení a zničení součástek převodovky.
Zjišťujete, proč pískají brzdy u vašeho automobilu? Ptáte se, jak pískající brzdy rychle i efektivně řešit? Rozsvítila se vám kontrolka brzdového obložení? Tak to jste tady správně.
Funkční brzdy jsou základním předpokladem pro bezpečnost každého řidiče na silnicích. Jde o komponent, díky kterému může každý motorista svůj vůz snadno a bezpečně zpomalit či úplně zastavit.
Občas se ale děje, že tato důležitá automobilová součástka začne hučet, drhnout nebo pískat. Pokud se to opravdu stane, neměl by žádný automobilista příliš váhat a problém pískajících brzd podrobně prozkoumat.
Kotoučové a bubnové brzdy
Na silnicích v dnešní době převládají povětšinou vozy s kotoučovými brzdami. Ty jsou ale k pískání často náchylnější než ty bubnové. Mnohem častěji totiž kotoučové brzdy drhnou, což je od těch bubnových odlišuje.
Proč? Koeficient tření v případě kotoučových brzd i samotný brzdný účinek je při porovnání vyšší, což možnost eventuálního pískání navyšuje. V každém případě je ale potřeba prozkoumat příčiny, které k pískání vedly.
Někdy je ale pískání brzd poměrně běžné. Vybrané modely aut jsou třeba už z výroby přizpůsobené ke sportovnímu využití, a proto tento komponent píská při brzdění vždy. Ve vybraných případech mohou pískat i úplně nové brzdy, ale tím se také nenechte příliš zmást. I brzdy si totiž musí stejně jako jiné komponenty tak trochu sednout. Pokud by pískání přetrvávalo delší dobu, doporučujeme navštívit servis.
Opotřebené brzdové destičky
Jedním z nejčastějších důvodů, proč pískající brzdy motoristy trápí, jsou opotřebené brzdové destičky. Pískající zvuk v takovém případě vydávají speciální malé plíšky, které jsou na brzdových destičkách umístěné. Jejich úkolem je, aby řidiče o tomto problému co nejdříve informovaly. Podobnou informační funkci plní v novějších vozech i speciální kontrolky brzdového obložení. I ta je tak pro motoristy signálem, že s brzdami nemusí být něco úplně v pořádku, a že je problém potřeba rychle řešit.
Pokud je na destičkách brzdového materiálu málo, začnou se tyto plíšky o kotouč třít, což může právě vydávat i tyto nepříjemné pískající zvuky. Řešení je v takovém případě poměrné jednoduché, neboť brzdové destičky stačí vyměnit.
Opotřebené brzdové kotouče
Kromě opotřebených brzdových destiček ale mohou takové potíže nadělat i opotřebované brzdové kotouče. Nejčastěji se stává, že na těchto kotoučích se nachází zvýšené množství nánosu rzi. Řešení i takové potíže je poměrně snadné, neboť stejně jako v případě brzdových destiček je potřeba takové brzdové kotouče co nejdříve vyměnit.
Někteří se do výměny opotřebovaných brzdových kotoučů pustí sami, ale vhodnější a zcela bezpečnější je svěření tohoto problému odborníkovi. Navštivte váš autoservis, kde vám s opotřebovanými brzdovými kotouči rádi pomohou.
Nevhodný styl jízdy
Každý motorista by zároveň měl brát na vědomí, že případné pískající brzdy do velké míry souvisí i se stylem jeho jízdy. Nejvíce komplikací přidělává agresivní používání brzd, a tedy takzvaný styl brzda/plyn. Škodí ale i prudké brzdění bez zahřátých brzd nebo třeba dlouhé kontinuální brzdění při sjezdu z kopce.
Nesprávné používání brzd navyšuje opotřebení kotoučů a destiček, a to jejich životnost zkracuje. Často se tak stává, že řidič brzdový pedál sešlapuje příliš tvrdě a prudce. Jde třeba o jízdu ze strmého kopce.
Důsledek dlouhého stání
Motoristé by měli zároveň myslet na to, že v případě dlouhého stání začínají brzdy korodovat. Nejproblematičtější jsou důsledky působení vody či vlhkosti, čímž vzniká nepříjemná povrchová rez. V takovém případě ale většinou stačí správnou jízdou rez z brzd obrousit.
Brzdy zanesené nečistotami
Velkým problémem, který může pískání brzd způsobovat, jsou také hrubé nečistoty. Jde třeba o písek, bláto, prach nebo třeba kamínky. Nezapomeňte na jejich důkladné vyčištění, se kterým pomohou odborníci ve vašem oblíbeném autoservisu. Zvládnout to ale můžete i sami, a to pomocí speciálních kartáčů i přípravků, které jsou k sehnání v každé odborné prodejně či na specializovaném e-shopu.
Tyto částice se totiž mohou poměrně snadno dostat mezi destičku a kotouč, což následně k pískajícím brzdám může vést. Problémem potom ale je, že takové nečistoty mohou způsobit hlubší rýhy, které časem mohou vést k dalším nepříjemným potížím. Proto by každý řidič měl své brzdy pravidelně a důkladně kontrolovat, neboť tím snižuje riziko dalších možných problémů v budoucnosti.
Správná lubrikace
Nezapomínejte ani na dostatečnou lubrikaci. Na autech se totiž nachází spousta pohyblivých součástek a ani brzdy nejsou výjimkou. Platí totiž obecná zásada, že všechny takové součástky musí být dobře namazány. Měděnou vazelínu tak je potřeba lubrikovat na třmen i vymezovací plíšky, ve kterých se brzdové destičky pohybují.
Chybějící součástka
Asi největším strašákem všech řidičů je nepřítomnost součástky. Riziko možné havárie je kvůli tomu značné, a proto v takovém případě urychleně najděte odborný servis. Pískající brzdy v takové situaci doprovází i netypické chování brzdového pedálu, který na sešlápnutí skoro nereaguje.
Nejčastější dotazy
Brzdy mohou pískat z několika důvodů, ale nejčastějším důvodem je opotřebení brzdových destiček. Pokud je na destičkách brzdového materiálu málo, začnou se plíšky na brzdových destičkách třít o kotouč, což může vydávat nepříjemné pískající zvuky.
Pokud brzdy pískají, je potřeba zjistit příčinu a podle toho postupovat. Pokud jsou brzdové destičky a kotouče opotřebované, je nutné je vyměnit. Pískání mohou způsobovat i nečistoty, které je třeba odstranit. Důležité je také pravidelně kontrolovat stav brzd.
Mnoho majitelů automobilů by si přálo, aby mohli v autě jen jezdit a občas do něj natankovat. Takhle to bohužel v reálném světě nejde. Automobily jsou velice komplikované stroje, které musí být udržovány v odpovídajícím stavu, aby majitelům spolehlivě sloužily. Pokud ale svou zaslouženou péči dostanou, tak vám to vrátí. Takovým základem v péči o automobily je dodržování servisních intervalů.
I samotné automobilky se snaží, aby byly servisní intervaly automobilu co možná nejvíce jasné. Proto jsou zapsány v manuálech k použití vozidla a najdete je často i na internetových stránkách automobilek. Délka servisních intervalů bývá udávána v kilometrech nebo v časovém úseku. Kontrola celého vozidla by měla proběhnout minimálně jednou ročně a pokud se budeme řídit kilometry, tak jednou za 10 000 až 15 000 kilometrů. Snad ani není možné dostatečně důrazně napsat, jak moc důležité je tyto intervaly dodržovat a "nepřejíždět" je. Pokud si kupujete auto zcela nové, tak jsou intervaly mnohem kratší a první servisní prohlídka vás čeká po ujetí 1 000 až 1 500 kilometrů.
Interval výměny motorového oleje
Motorový olej je pro motor životně důležitý. Kvůli nějaké závadě může olej začít mizet a motor bez oleje dlouho nepojede. S najetými kilometry se zhoršují vlastnosti oleje a brzo to může odnést turbo. Většina moderních aut vám dá nějakým způsobem vědět, že motorový olej ubývá, ale kontrolou měrky nic nepokazíte. Olej by měl být měněn každých 10 až 15 000 kilometrů nebo jednou ročně. Výměna oleje samozřejmě probíhá společně s výměnou olejového filtru. Trošku jiné intervaly mají long-life oleje, které dle informací výrobců je možné nechat v motoru klidně 30 000 kilometrů. Problematika long-life ale vydá na celý článek. Hodit se vám určitě bude náš článek Výměna oleje v autě v domácích podmínkách – Jak na to?.
Brzdová kapalina
Ubývání brzdové kapaliny má na svědomí zhoršený účinek brzd, čehož si začínající řidiči nemusí všimnout. Brzdovou kapalinu je potřeba jednou za 3 roky kompletně vyměnit. Často se v brzdách zahřívá, může na sebe navázat vlhkost a ztrácí své důležité vlastnosti. Tohle vše má negativní vliv na její kvalitu a na funkčnost brzd.
Kdy vyměnit chladící kapalinu?
Chladící kapalina se stará o to, aby se motor nepřehříval. Z toho důvodu je potřeba pravidelně kontrolovat expanzní nádobku, jestli je jí neustále dostatek. Takovou kontrolou jednou za měsíc nic nezkazíte. Jednou za dva roky je potřeba vyměnit kompletní chladící kapalinu, jelikož stará chladící kapalina pomáhá ke korozi okruhu chlazení. V letních dnech při nedostatečném množství chladící kapaliny může snadno dojít k přehřátí automobilu. Pokud se vám automobil přehřívá i s dostatkem kapaliny, nebo se naopak zahřívá na 90 stupňů trvá podezřele dlouho, tak vyměňte termostat.
Kapalina do ostřikovačů
Pravidelně se ujistěte, zda-li máte v nádobce dostatek kapaliny do ostřikovačů. Letní kapalinu se snažte před zimou vypotřebovat, abyste předešli zamrznutí systému ostřikovačů. Zajímá vás Co s letní kapalinou v ostřikovačích?
Kdy vyměnit olej v diferenciálu
Interval výměny oleje či kontroly jeho hladiny je stanoven na jeden rok nebo 30 000 kilometrů. Někteří výrobci dokonce uvádějí půlku. Jeho výměna je vhodná v případě, že začne vydávat podezřelé zvuky. Může se projevovat boucháním, klepáním nebo vibracemi. Je to vlastně jako u čehokoliv jiného na autě. Pokud se objeví zvuk, který tam předtím nebyl, tak je něco v nepořádku. Výměna oleje v diferenciálu za nový kvalitní olej může tyto problémy vyřešit. Zajímat vás také může, jak funguje diferenciál.
Kdy vyměnit olej v převodovce
Manuální převodovka
Náplň manuální převodovky bývá označována jako doživotní. Je tomu tak z toho důvodu, že automobilky předpokládají životnost manuálních převodovek 150 až 200 000 kilometrů. Výměna zde není důležitá jako v motoru, ale vhodné je vyměnit olej v manuální převodovce jednou za 150 000 kilometrů. Často se po výměně sníží hlučnost převodovky, lépe jdou řadit rychlosti a mizí šumění. Pokud toho má ale převodovka už dost a má za sebou velkou dávku kilometrů, tak se po výměně může naopak ozývat. Starý olej na sebe totiž navázal vodu a vytvořil hustou emulzi, která vymezila vůle na ložiscích. V každém případě do převodovky lijte pouze originální náplň.
Automatická převodovka
Výměna oleje v automatické převodovce je velice důležitá. Poprvé by se měla provést po 100 000 kilometrech a následně maximálně každých 60 000 kilometrů. Pokud nevíte, kdy byl olej naposledy měněn, tak doporučujeme provést důkladný proplach převodovky. Olej v automatické převodovce ale můžete měnit už po 30 000 kilometrech. Velký vliv zde má konkrétní typ převodovky, tudíž se podívejte do servisního manuálu vašeho vozidla. Pokud za vozidlem taháte těžký vozík, karavan nebo s ním jezdíte hodně sportovně, tak se může interval snížit až na polovinu.
Vzduchový filtr
Pro správné spalování potřebuje motor kvalitní palivo a dostatek vzduchu. Špinavý vzduchový filtr znemožňuje snadný přívod vzduchu do motoru a ten následně doslova lapá po dechu. Obzvláště důležité je to u motorů s turbem, které jsou na čistotu vzduchového filtru velice náročné. Vzduchový filtr by měl být měněn každých 10 až 15 000 kilometrů nebo jednou ročně. Pokud se pohybujete v prašném prostředí, tak by jeho výměna měla přijít znatelně dříve.
Kabinový filtr
Je ochráncem vašeho dýchacího systému, tudíž ho vyměňte jednou ročně už kvůli vašemu zdraví. Má také velký vliv na funkčnost klimatizace, která se při nasávání vzduchu přes ucpaný kabinový filtr může "odpálit". Je to minimální investice do vašeho zdraví i do zdraví vašeho plechové miláčka a můžete prodloužit život klimatizace.
Kdy vyměnit palivový filtr
U mnoha benzínových motorů je interval stanoven na 5 až 6 let nebo 120 až 160 000 kilometrů. Rozhodně ale nic nepokazíte, když tuto velice levnou součástku jednou za dva až tři roky vyměníte. Jiná situace je u naftových vozidel. Zde je vhodně vyměnit palivový filtr minimálně jednou za dva roky. V zimě totiž dochází k vylučování parafínů z nafty, které postupně zanášejí palivový filtr. Znečištěný filtr částečky parafínů ucpou mnohem dříve a vy ráno ani nenastartujete.
Servisní intervaly podle automobilek
" ["post_title"]=> string(57) "Jak často měnit olej, filtry a další kapaliny v autě" ["post_excerpt"]=> string(0) "" ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(6) "closed" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(59) "servisni-intervaly-kompletni-prehled-vymen-kapalin-a-filtru" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2024-04-23 12:15:14" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2024-04-23 10:15:14" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(28) "https://autotrip.cz/?p=17025" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(6) "clanky" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" } [6]=> object(WP_Post)#18796 (24) { ["ID"]=> int(23331) ["post_author"]=> string(2) "24" ["post_date"]=> string(19) "2022-10-03 12:22:52" ["post_date_gmt"]=> string(19) "2022-10-03 10:22:52" ["post_content"]=> string(8932) "Kontrolka brzdového obložení většinou ukazuje na opotřebení samotného obložení. Jak moc akutní problém to je? Můžete v klidu dojet, nebo je nutné zařídit odtah? Vše se dozvíte v dnešním článku.
Kontrolky v autě známe bílé, zelené, modré, žluté (oranžové) i červené. Zpozornit bychom měli hlavně tehdy, když se objeví diagram ve žluté (oranžové) nebo červené barvě. Jak je to s kontrolkou brzdového obložení?
Kontrolka brzdového obložení
Kontrolka brzdového obložení vypadá jako kolečko s přerušovanými čárami na bocích. Pokud se vám tento signál rozsvítil, znamená to, že vaše brzdové destičky dosáhly minimální síly obložení. V takové situaci nezbývá nic jiného než se objednat do servisu na výměnu.
Jak akutní tento problém je? Není to ta nejurgentnější záležitost, a tak můžete v klidu dojet domů a objednat se na návštěvu servisu. U některých aut, například u Škody Octavia, se takto ohlašuje, že je obložení zhruba na 20 až 30 % životnosti. Což znamená, že před sebou máte v klidu ještě několik tisíc kilometrů.
Pokud se v autech vyznáte, můžete se sami na obložení a také brzdové destičky (přední i zadní) podívat a zjistit, jaký je stav. Jestli je potřeba do servisu zajet okamžitě, nebo to ještě chvíli počká. Jestli ale nejste zrovna technický typ a nevěříte si, zamiřte za technikem co nejdřív.
Přeci jen jde o komponent, který je kriticky důležitý z hlediska bezpečnosti a kdyby brzdový systém selhal, může dojít k nehodě. S brzdovým systémem je spjaté také ABS – když se rozsvítí kontrolka ABS, může to souviset s problémem v tomto systému.
K čemu slouží brzdové obložení?
Brzdové obložení je součástí brzdového systému. Ten jako celek slouží ke snížení rychlosti nebo úplnému zastavení automobilu pomocí tření. Ke tření dochází mezi brzdovými destičkami a rotujícím brzdovým diskem.
Kinetická energie vozidla se třením mění na energii tepelnou. Proto je důležité, aby brzdové destičky i kotouče byly vyrobené z odolného materiálu, který vydrží vysoké teploty. Pokud například dlouho a strmě klesáte, brzdové obložení se může zahřát klidně i na 800 °C.
Problémy s brzdami jsou různé. Spoustu z nich nám hlásí klasická kontrolka brzd. Může jít o nedostatek brzdové kapaliny, ale i další závady. Brzdové obložení (a jeho opotřebení) by se však mělo ohlásit vlastní kontrolkou.
Jak na výměnu?
Samotná výměna brzdového obložení není nijak složitá. Jakmile dojde k demontáži, technik rovnou zkontroluje i stav kotoučů. Může se totiž stát, že kromě obložení bude potřeba vyměnit i kotouče.
Pokud vás celkově výměna destiček a kotoučů zajímá trochu víc, podívejte se na náš článek Kotoučové brzdy: Jak vyměnit destičky a kotouče na autě. V textu najdete i tipy na to, jak brzdy po výměně zajet a jak prodloužit jejich životnost.
Nejčastější dotazy
Ukazuje na opotřebení brzdového obložení, bude tedy nutné zařídit jeho výměnu.
Závisí na konkrétním případu. Jelikož se ale jedná o součást důležitého bezpečnostního systému, není dobré situaci podceňovat. Brzy se objednejte do servisu.
Během dovozové STK se ověří, že auto, které jste si přivezli z ciziny, odpovídá dokladům. Když vše proběhne hladce, můžete ho úspěšně zapsat do registru. Víte, kdy se vás dovozová STK netýká?
Při dovozové STK se ověřuje shoda mezi doklady a vozidlem. Když je vše v pořádku, vystaví se podklady, které předáte na úřadě obce s rozšířenou působností – díky tomuto úkonu vám auto zapíšou do registru vozidel. Cena se pohybuje v rozmezí 2000 až 3000 Kč.
Dříve se dovozová STK musela udělat u každého auta, které se k nám přivezlo ze zahraničí. V roce 2017 ale byla vyhlášená novela zákona o STK. Výsledek? Jestli máte spadeno na vůz z ciziny, možná se jí vyhnete. Na koho se vztahuje a kdo za ni ušetří?
Dovozová STK se nemusí dělat u aut z Evropské unie a ESVO
Auta z Evropské unie a zemí Evropského sdružení volného obchodu (sem patří Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, Norsko) nemusí mít dovozovou STK. V případě, že mají platnou technickou kontrolu, nemusíte ani řešit evidenční kontrolu.
Základem je povinné ručení, které je nutné pro registraci auta nového i ojetého. K registraci budete potřebovat také další doklady, například originální doklad o nabytí vozidla, tedy kupní smlouvu, COC list a další. Kompletní seznam toho, co si musíte vzít s sebou, najdete na našem blogu.
Nejčastěji si Češi nechávají dovážet auta z následujících zemí EU a ESVO:
- Německo – ráj kvalitních ojetin, najdete tu kousky s nadstandartní výbavou a od větších značek,
- Rakousko – obdobná situace jako v Německu, solidní výběr a fér podmínky, větší výběr veteránů a kabrioletů,
- Slovensko – individuální dovoz není nijak drahý, udělejte si kontrolu originality na tzv. stanicích KO,
- Polsko – u ojetin pozor na kradená auta a podvody, Poláci v tomhle nemají dobrou reputaci,
- Itálie – trochu složitější individuální dovoz, nevydávají převozní značky pro vývoz ze země,
- Švýcarsko – počítejte s vyšší cenou nákladů, budete platit nejen dopravu, ale i DPH, clo, na druhou stranu je pravda, že ojetiny ze Švýcarska jsou ve vysoké kvalitě a nehrozí zde tak vysoké riziko podvodů.
Potom, co si auto přivezete, čeká vás zařídit přihlášení a přepis auta z dovozu. Návštěvě úřadů se nevyhnete, alespoň že povinné ručení se dá sjednat z pohodlí domova. Povinné ručení nemusíte zařizovat hned, jestli vám auto přivezou na vleku. To je taková malá výhoda. Ale u registrace se bez něj neobejdete – jakmile se na úřadu neprokážete zelenou kartou, máte smůlu.
S autem ze zahraničí musíte jít také na evidenční kontrolu. Během ní se ověří, že sedí informace v techničácích. Tahle návštěva vás naštěstí nebude stát žádné závratné částky, jen nějakých 300 až 600 Kč podle místa, kam se vydáte.
Dovozová STK platí pro vozy mimo EU a ESVO
Dovozovou STK je potřeba absolvovat s auty, která si přivezete mimo země Evropské unie a ESVO. Týká se to nejčastěji aut z Ameriky, ale třeba i z Asie. Právě Amerika je asi největším lákadlem pro milovníky velkých aut se silnými motory. Jestli si tedy svou vysněnou lásku přivezete ze zámoří, připravte se na návštěvu stanice technické kontroly.
Jak už jsme zmínili, dovozová STK stojí cca 2000 až 3000 Kč (někde nabízí i za 1500 Kč). Budou vám měřit také emise. Co všechno s sebou budete potřebovat?
- Originální technický průkaz země původu vozidla (vozidlo by mělo být v dané zemi už odhlášené),
- COC list u nových vozů,
- některé stanice uvítají i návod k obsluze.
Kontrolka žhavení se rozsvítí během předehřívání dieselového motoru. Co ale dělat v případě, že bliká, zůstává svítit i při jízdě nebo se vůbec nerozsvítila? Zatímco v některých případech je na místě vyhledat autoservis, v jiných situacích si zvládnete poradit sami.
Kontrolky v autě není dobré přehlížet. Když se na palubním počítači rozsvítí nebo začne blikat něco neočekávaného, včas zareagujte. Znamená to, že senzory zjistily něco, co brání autu v hladkém fungování a potencionálně by ho to mohlo i poškodit. Zatímco některé situace s kontrolkami moc dobře známe – při nastartování se rozsvítí a zase zhasnou, co nám vlastně dává najevo blikající kontrolka žhavení?
Kontrolka žhavení připomíná oranžovou spirálu
Kontrolka žhavení vypadá jako spirála a má oranžovou barvu. Ohlásí se vždy, když se auto před startem žhaví. Jakmile zhasne, je čas začít startovat. Může se stát, že se buď vůbec nerozsvítí, nebo naopak po startu nezhasne či spustí blikání.
Jestli máte benzinové auto, tak se vás tento problém netýká. Tento symbol totiž mají jen vozy s dieselovým motorem. Na rozdíl od kontrolky brzd je dost vysoká pravděpodobnost, že sami neodhalíte, v čem je problém a proč se kontrolka rozsvítila. Přesto jsme pro vás sestavili seznam nejčastějších závad. Zručnější z vás se do toho mohou svépomocí pustit.
Co znamená, když se nerozsvítí, svítí nebo bliká kontrolka žhavení?
Jestli kontrolka žhavení po startu stále svítí, pravděpodobně to ukazuje na závadu v systému žhavení.
Nerozsvícená kontrolka zase ukazuje na problém v řídící jednotce vozu nebo také závadu v žhavení.
Blikající kontrolka žhavení většinou znamená, že lze pokračovat v jízdě. Ideálně ale do nejbližšího servisu. Jednat se například může o závadu vznětového motoru nebo problém ve spínači brzdového pedálu. V některých případech může také dojít ke snížení výkonu vozidla. Problém ve spínači brzdovém pedálu poznáte jednoduše, že vám nesvítí brzdová světla. Pozor, v tomto případě není možné pokračovat v jízdě, abyste nedostali vysokou pokutu od policie, protože řídíte vozidlo, které není způsobilé jízdě na silnici.
Nejčastější příčiny jsou:
- porucha ve spínači brzdového pedálu,
- porucha čidla teploty výfukových plynů,
- porucha snímače polohy regulačního šoupátka,
- nebo také porucha vstřikovačů,
- porucha žhavících svíček.
Nejčastější příčinou je problém ve spínači brzdového pedálu. Tuto závadu poznáte podle toho, že nesvítí brzdová světla a zároveň jste mohli normálně nastartovat a jet. Pozor. Jestli je vadný brzdový spínač, není moudré pokračovat v jízdě. Raději si zavolejte odtahovou službu nebo požádejte známého. Takové auto přece jenom není způsobilé k provozu, a to už zavání pokutou – kdyby vás tedy zastavila policie.
Dá se brzdový spínač opravit svépomocí? Jestli se počítáte mezi zručné kutily, tak ano. Stačí koupit nový a vyměnit si ho. Vždy ale raději sáhněte po kvalitním komponentu než nějakém podezřelé levném. Jestli si spínač vyměníte sami, ušetříte cca 800 Kč za servis. Součástka sama stojí jen pár stovek.
Co byste si ještě mohli opravit doma sami jsou žhavicí svíčky. I ty totiž někdy mohou být příčinou, toho, proč kontrolka žhavení bliká. Ale počítejte s tím, že výměna není jen tak. Místo otvoru musíte i řádně vyčistit a je s tím tak trochu „piplačka“.
Co dělat, když bliká žhavení a došlo ke ztrátě výkonu?
Auto ztrácí výkon a začala blikat kontrolka žhavení? Nejspíš se porucha týká motoru. Nejčastěji jde o problém s turbem, které může být buď opotřebované nebo zanesené. Jestli jste vůbec nenastartovali, může být problém v nastavovači množství paliva, nikoli v baterii samotné.
Návštěva servisu je nejlepším řešením
Jestli nepatříte mezi mechaniky-amatéry nebo jste nezjistili, v čem je problém, prostě zajeďte do autoservisu. Tam vám provedou diagnostiku a rovnou navrhnou i případné opravy. Existují sice závady, které si zvládnete opravit sami, ale jak už jsme říkali, není jisté, že závadu sami odhalíte. Někdy je lepší ušetřit nervy a raději si připlatit.
Pokud se vám závada stala v blízkosti autoservisu, kam běžně jezdíte, tím lépe pro vás. Jestli jste ale někde na cestách, zkuste si prověřit, jestli v okolí není nějaký servis se specializací na dieselové motory. Na fórech lidé často zmiňují, že oproti autorizovaným servisům vyjde levněji.
Nejčastější otázky a odpovědi
Kontrolka žhavení vypadá jako spirála a má oranžovou barvu. Ohlásí se vždy, když se auto před startem žhaví. Jakmile zhasne, je čas začít startovat. Může se stát, že se buď vůbec nerozsvítí, nebo naopak po startu nezhasne či spustí blikání.
Jestli kontrolka žhavení po startu stále svítí, pravděpodobně to ukazuje na závadu v systému žhavení. Blikající kontrolka žhavení většinou znamená, že lze pokračovat v jízdě. Ideálně ale do nejbližšího servisu. Jednat se například může o závadu vznětového motoru. Nerozsvícená kontrolka zase ukazuje na problém v řídící jednotce vozu nebo také závadu v žhavení.
Auto ztrácí výkon a začala blikat kontrolka žhavení? Nejspíš se porucha týká motoru. Nejčastěji jde o problém s turbem, které může být buď opotřebované nebo zanesené. Jestli jste vůbec nenastartovali, může být problém v nastavovači množství paliva, nikoli v baterii samotné.
Jestli nepatříte mezi mechaniky-amatéry nebo jste nezjistili, v čem je problém, prostě zajeďte do autoservisu. Tam vám provedou diagnostiku a rovnou navrhnou i případné opravy. Existují sice závady, které si zvládnete opravit sami, ale jak už jsme říkali, není jisté, že závadu sami odhalíte. Někdy je lepší ušetřit nervy a raději si připlatit
Co dělat, když se rozsvítí kontrolka brzd nebo kontrolka parkovací brzdy? Pozor si dávejte nejen na samotné brzdné systémy, ale i na poruchy adaptivního tempomatu. Poradíme, jak takové situace bezpečně rozpoznat a jak se při nich zachovat.
V předchozím článku jsme se podívali na to, co znamená, když kontrolka motoru bliká nebo svítí. Varovné signály vozu se nevyplatí ignorovat, ale ani kvůli nim není nutné vyskakovat z auta a panikařit.
Někdy problém vyřešíte sami, jindy je lepší zajet do servisu a nechat profesionála, ať se na to podívá okem odborníka. Co jednotlivé značky znamenají jsme shrnuli v textu Kontrolky v autě. V dnešním článku se detailně podíváme na kontrolky brzd. Co dělat, když se rozsvítí?
Kontrolka brzdové kapaliny svítí, co dělat?
Kontrolka brzd (jinak také kontrolka brzdové kapaliny) vypadá jako kolečko s vykřičníkem uprostřed a obloučky na bocích. Pokud kontrolka svítí zkontrolujte, zdali je ruční brzda povolená.
Jestli se rozsvítila a bliká, příliš neotálejte a co nejdříve zastavte vůz! Nejčastěji je problém v nedostatku brzdové kapaliny. Nedostatek kapaliny negativně ovlivňuje brzdný účinek samotné soustavy vozidla. A proto co nejdříve zkontrolujte stav a obraťte se na servis, pokud si nevíte rady.
Hladina brzdové kapaliny u posilovače brzd se automaticky snižuje s ubývajícími brzdovými destičkami, avšak by nikdy se neměla dostat pod minimální určenou hodnotu.
Hladina brzdové kapaliny běžně ubývá, a proto je potřeba dávat pozor na to, aby se nedostala příliš nízko. Tento stav je potencionálně nebezpečný. V horším případě může jít o únik, a v tom případě vás ani doplnění nezachrání.
Málo brzdové kapaliny negativně ovlivňuje to, jak soustava funguje – snižuje se její účinek. V extrémním případě může uniknout najednou a auto přestane úplně brzdit. Zkontrolujte stav brzdové kapaliny a v případě potřeby ji doplňte. Jestli ani potom kontrolka nezhasne, raději si zajeďte do servisu.
Kontrolka opotřebení brzdových destiček
Tato žlutá kontrolka s názvem opotřebení brzdových destiček upozorňuje, že destičky mají minimální sílu obložení a potřebují vyměnit. Doporučujeme s výměnou nečekat, a co nejdříve se dostavit do autoservisu.
Další možné příčiny:
- Kriticky opotřebené brzdové obložení – na jednom kole trvá výměna cca půl hodiny.
- Osazení novými brzdovými kotouči – může zabrat i jednu hodinu.
- Opotřebované součástky (spoje, písty, šrouby) – podle situace.
Kolik za takovou opravu zaplatíte? To vždy záleží na typu náhradního dílu, značce a výrobci. Výměna brzdových kotoučů a destiček vyjde cca na 1000 Kč, výměna destiček na ose 500 Kč atd. Výměna brzd se může pěkně prodražit.
Kontrolka parkovací brzdy svítí červeně
Kontrolka parkovací brzdy vypadá jako kolečko s písmenem P uprostřed. Na boku kruhu jsou obloučky. Jestli se rozsvítila červeně, s největší pravděpodobností máte jen zataženou parkovací brzdu. Uvolnili jste ji, ale kontrolka pořád svítí? Tak potom jste problém nevyřešili. Chyba bude někde jinde.
Další variantou je, že jste zaparkovali až v příliš prudkém svahu. Počítač vyhodnotil, že by nedokázal plně zablokovat pohyb vozu a chce, abyste zaparkovali někde, kde je povrch trochu rovnější, nebo alespoň s menším náklonem.
Ovšem může jít i o signál, že je s autem něco špatně. Zejména pokud rozsvícenou červenou kontrolku parkovací brzdy s klíčem doprovází i nějaké závadové hlášení. Počítač vám tak dává najevo, že došlo k poruše. Navštivte servis, tento problém sami nevyřešíte.
Pokud kontrolka svítí zeleně, má informační charakter a informuje o tom, že je systém ve voze aktivní. Kontrolka se zobrazí například během jízdy nebo při zastavování na adaptivní tempomat v kolonách nebo při zastavení v rámci stoupání nebo klesání.
Porucha adaptivního tempomatu
Porucha adaptivního tempomatu není spojená s klasickou kontrolkou brzd, ale má svůj vlastní piktogram. Poznáte ji podle červeného indikátoru rychloměru hned vedle piktogramu vozidla, to vše doprovází vykřičník.
Když se rozsvítí červeně, znamená to, že je adaptivní tempomat nefunkční. Zkuste auto znovu nastartovat, ale nejspíš se budete muset vydat do servisu. Porucha adaptivního tempomatu o sobě může dát vědět i tak, že se piktogram s rychloměrem rozsvítí bíle společně s vykřičníkem.
Zelená barva piktogramu bez vykřičníku naopak signalizuje, že je vše v pořádku. Stejně jako bílý indikátor rychloměru a vozidla bez přítomnosti vykřičníku.
Nejčastější otázky a odpovědi
Kontrolka brzd (jinak také kontrolka brzdové kapaliny) vypadá jako kolečko s vykřičníkem uprostřed a obloučky na bocích. Jestli se rozsvítila a bliká, příliš neotálejte a co nejdříve zastavte vůz. Nejčastěji je problém v nedostatku brzdové kapaliny. Tato kontrolka, pokud svítí, zkontrolujte, zdali je ruční brzda povolená.
Pravděpodobně je málo brzdové kapaliny, a to negativně ovlivňuje to, jak soustava funguje – snižuje se její účinek. V extrémním případě může uniknout najednou a auto přestane úplně brzdit. Zkontrolujte stav brzdové kapaliny a v případě potřeby ji doplňte. Jestli ani potom kontrolka nezhasne, raději si zajeďte do servisu.
Kontrolka parkovací brzdy vypadá jako kolečko s písmenem P uprostřed. Na boku kruhu jsou obloučky. Jestli se rozsvítila červeně, s největší pravděpodobností máte jen zataženou parkovací brzdu. Uvolnili jste ji, ale kontrolka pořád svítí? Další možností je, že jste zaparkovali až v příliš prudkém svahu. Pokud ani jedna věc není správná, tak potom jste problém nevyřešili. Chyba bude někde jinde. Navštivte servis, tento problém nevyřešíte sami.
Tato žlutá kontrolka s názvem opotřebení brzdových destiček upozorňují, že mají minimální sílu obložení a potřebují vyměnit. Doporučujeme s výměnou nečekat a co nejdříve se dostavit do autoservisu.
Kontrolka porucha adaptivních tempomatu není spojena s klasickou kontrolkou brzd. Poznáte ji podle červeného indikátoru rychloměru hned vedle piktogramu vozidla, to vše doprovází vykřičník. Když se rozsvítí červeně, znamená to, že je adaptivní tempomat nefunkční. Zkuste auto znovu nastartovat, ale nejspíš se budete muset vydat do servisu.
Ačkoliv se v posledních letech vyrábí stále modernější auta, která jsou vybavená nejrůznějšími technologiemi, některé dlouholeté automobilové součásti alespoň u klasických spalovacích motorů snadno zahodit nelze. Řeč je zapalovací cívce, a my se v tomto článku proto podíváme na to, jak takový komponent v praxi funguje.
V každém případě je potřeba uvést, že zapalovací cívka se řadí mezi nejpodstatnější prvky automobilového zapalování. Jejím úkolem je převádět nízké napětí z baterie na vysoké, které je potřebné pro zapálení palivové směsi ve válcích motoru. Úkolem zapalovacích cívek tak je přispění ke spolehlivému a nijak nerušenému zapalování, což v praxi přináší mimo jiné i účinný a klidný chod vašeho motoru.
Zapalovací cívky mohou v praxi fungovat ve dvou základních provedeních. Zejména u starších modelů bylo řešení takové, že se užívala pro celý motor jen jedna zapalovací cívka. Od toho se ale časem začalo upouštět a dnešní motory fungují tak, že pro každý jeho válec je určena jedna samostatná cívka.
Cívka primární a sekundární
Uvnitř každé jedné zapalovací cívky se zároveň nacházejí další dvě. Jde jednak o primární cívku, která je navinuta silným měděným drátem, a dále pak jde o sekundární cívku, jež je výrazným způsobem delší a zároveň je oproti té primární vyrobena z poměrně slabého měděného drátu. Je důležité zároveň uvést, že zapalovací cívky mají k dispozici také takzvané laminované železné jádro, které je ze strany primární a sekundární cívky ovinuto.
Základem je elektromagnetický princip
Fungování zapalovací cívky je založeno na elektromagnetickém principu. Při zapnutí spínacího kontaktu na primární cívce se vytvoří magnetické pole, které indukuje v sekundární cívce vysoké napětí. Toto vysoké napětí je dále přeneseno k zapalovací cívce, kde dochází k ionizaci palivové směsi a tím k jejímu zapálení.
Výkon zapalovací cívky závisí na počtu závitů na primární a sekundární cívce a také na materiálu, ze kterého je jádro vyrobeno. Moderní automobily často používají tzv. indukční zapalování, které je řízeno elektronickým řídicím systémem. Tento systém dokáže velmi přesně řídit okamžik zapalování a tím optimalizovat výkon motoru.
Co dělat, když nefungují
V některých případech ale zapalovací cívky nefungují tak, jak by v ideálním případě měly. Slouží k tomu i několik typických identifikačních znaků, na které se v tomto článku společně podíváme. Tím prvním je typicky vyšší spotřeba paliva, a proto je vhodné pravidelně a bedlivě sledovat hodnoty na vašem palubním počítači.
Potíže s výfukem
Častým problémem, který s tím souvisí, jsou ale třeba i komplikace kolem výfukového systému. Jde o nechvalně známé střílení, které je v určitých situacích často doprovázené třeba i plameny. Zvlášť v dlouhodobém horizontu je upozaďování takového problému cestou do pekel, a to jednoduše proto, že do výfuku se může dostávat i to palivo, které se motoru nepodařilo spotřebovat. Posledním možným problémem, který s cívkovým systémem souvisí, ale je třeba i celková nepojízdnost vozidla.
Jak probíhá oprava
Samotná oprava nefunkční zapalovací cívky je pak ve většině případů řešena výměnou, a to i díky tomu, že náhradních dílů je po vrakovištích nebo inzertních portálech opravdu plno. Dejte si ale pozor, ať zvolíte do vašeho vozu tu správnou zapalovací cívku. Ideální bude, když jej budete vybírat podle takzvaného VIN kódu, a tedy přesného identifikačního znaku vašeho vozidla. Tak se totiž možných chyb téměř jistě nedopustíte.
Běžně platí, že zapalovací cívky mají životnost v rozmezí 15 až 90 tisíc kilometrů. Ideálním obdobím na výměnu je tehdy, jakmile jako řidiči provádíte čtvrtou výměnu oleje v řadě. Samotný a konkrétní interval ale záleží na celé řadě faktorů, jako i na materiálu elektrod i stavu dalších komponentů, které mají na svíčky dopad.
Cena za opravu
Cena za takový nový díl se na jednotlivých stránkách i v kamenných prodejnách odlišuje. Záleží samozřejmě i na výrobci a dalších faktorech jako je např. typ vozidla apod.. V obecné rovině je ale možné konstatovat, že cena takového nového dílu vyjde na českých e-shopech od 600 Kč do 3300 Kč. Pokud zvládnete výměnu cívku sami, ušetříte za práci automechanika. Jestliže ne, počítejte zároveň s pár stovkami pro vašeho mechanika navíc.
Závěrem tohoto článku tak je možné konstatovat, že zapalovací cívka je klíčovým prvkem automobilového zapalování a její správná funkce je nezbytná pro bezproblémový chod motoru. Pokud se vám rozsvítí kontrolka závad motoru, může to být způsobeno například poruchou zapalovací cívky a je třeba co nejdříve navštívit autorizovaného servisního technika, aby vám poruchu odstranil a zabezpečil i další spolehlivý provoz vašeho vozu. Jedině správně fungující zapalovací cívky tak jsou zárukou toho, že váš motor i celé auto bude fungovat tak, jak má.
Nejčastější otázky a odpovědi
Zapalovací cívka je kritickou součástí zapalovacího systému v automobilu se spalovacím motorem. Její úlohou je přeměnit nízkonapěťovou energii z baterie na vysokonapěťovou energii, která je potřebná k vytvoření jiskry v zapalovací svíčce. Tato jiskra pak zapálí palivovou směs v motoru a zahájí proces spalování.
Zapalovací cívka pracuje na principu elektromagnetické indukce. Když prochází elektrický proud nízkého napětí primárním vinutím cívky, vytváří magnetické pole. Když se toto pole rychle zhroutí (například když je obvod přerušen), indukuje se vysoké napětí ve vinutí sekundární cívky. Toto vysokonapěťové napětí je pak předáno zapalovací svíčce, kde vytváří jiskru potřebnou k zapálení paliva.
Některé z nejběžnějších příznaků špatné zapalovací cívky mohou zahrnovat obtížný start motoru, nepravidelný chod motoru, pokles výkonu motoru, zvýšenou spotřebu paliva a nebo se vám rozsvítí kontrolka motoru na přístrojové desce. Pokud máte podezření na špatnou zapalovací cívku, měli byste se obrátit na odborníka na opravy aut, aby provedl diagnostiku a potřebné opravy.
